Vydáno 02.09.2026 | autor: Šárka Blahoňovská
Američtí rockeři Breaking Benjamin se po dlouhých letech vrátili do Evropy a představili se také českým fanouškům na festivalu Rock for People. Skupina, která se proslavila skladbami jako The Diary of Jane, Breath nebo I Will Not Bow, zároveň stojí před vydáním dlouho očekávaného alba. To naváže na desku Ember z roku 2018 a podle kytaristů Jasena Raucha a Keitha Wallena je už kompletně hotové. V rozhovoru pro iREPORT prozradili, že novinka bude ještě dynamičtější než singl Awaken, sáhne až k vlivům Genesis a Phila Collinse a přinese i prvky, které Breaking Benjamin dosud nepoužívali.
ROZHOVOR | Breaking Benjamin: Na nové desce budou orchestrální prvky. Vrátíme se i ke kořenům Genesis a Phila Collinse
Z vašich nových singlů se mi asi nejvíc líbí Awaken, protože obsahuje tvrdší i jemnější pasáže. Můžeme čekat, že celé album bude mít podobnou atmosféru?
Jasen Rauch: Ano. Na novém albu je spostu dynamických skladeb. Temné momenty jsou opravdu temné, povznášející části jsou povznášející, tvrdé pasáže jsou tvrdé a jemné zase jemné. A často se to všechno odehrává v rámci jediné skladby. Máme tam opravdu tvrdé věci, ale napadají mě i skladby, které tuhle dynamiku posouvají ještě dál než Awaken. Takže jestli se ti líbí právě tohle, je to dobré znamení.
Proč vám vlastně trvalo tak dlouho vydat něco nového?
Jasen Rauch: Byli jsme uprostřed dokončování alba. Už jsme byli opravdu blízko, ale pořád jsme neměli jasno v posledních třech nebo čtyřech skladbách, kterými jsme chtěli desku dokončit a definovat, co tahle kapitola Breaking Benjamin po hudební stránce vlastně je. Takže jsme si dali na čas. Některé skladby jsme dokonce přepsali a znovu nahráli.
Keith Wallen: Strávili jsme spoustu času dolaďováním detailů.
Jasen Rauch: Změnila se sestava, vyměnili jsme bubeníka a do toho se samozřejmě všem děje normální život. Nikdy bychom nevydali něco, co není připravené nebo působí, jako bychom to dali narychlo dohromady. Nechceme, aby nějaká skladba působila jako něco, co jsme prostě odhodili. Trvalo to tedy déle, ale když už uběhla taková doba, cítili jsme zodpovědnost za to, abychom nevydali jen tak něco.
Keith Wallen: Nechceš něco takového uspěchat. Zvlášť úplně na konci, kdy některé drobné úpravy můžou všechno výrazně zlepšit. Chceš si dát čas a opravdu to vypilovat.
Co nám můžete o albu prozradit?
Jasen Rauch: Deska už je hotová, jen název ti ještě říct nemůžeme. Osobně jsem hodně zvědavý na reakce lidí právě kvůli tomu, o čem jsme mluvili. V jediné skladbě je tentokrát vměstnáno mnohem víc různých nálad. Album je velmi dynamické. Můžeš mít opravdu tvrdý moment a po něm velmi zpěvný a melodický refrén. Nebo něco hodně utlumeného a tichého těsně před něčím velkým a explozivním. Myslím, že právě tohle bude zajímavé. Na téhle desce jsme se také trochu vrátili k některým našim starším vlivům. Ke všemu možnému, co nás ovlivňovalo už při první desce, až třeba k Philu Collinsovi. Je tam určitý návrat ke Genesis a podobným věcem. Takže jsme nadšení.
Genesis? To bych nečekala.
Keith Wallen: Nemyslím, že to lidé nutně poznají. Ale pro nás právě v tom byla zábava.
Jasen Rauch: Máme rádi současnou hudební scénu a rock, který dnes vychází, ale necítíme povinnost ho poslouchat s tím, že se jím musíme nechat ovlivnit a něco z něj přenést do našeho zvuku. Máme za sebou dostatečně dlouhou historii a se svým zvukem jsme natolik sžití, že si spíš můžeme položit otázku: Jak můžeme posunout dál to, co děláme my?
RETRO 2000| Peter Gabriel: Dneska můžeš nahrávat desky v ložnici a přežít
V jiném rozhovoru jste ale říkali, že s novým albem posouváte hranice. V čem konkrétně?
Jasen Rauch: Třeba v produkci. Na předchozích albech jsme měli víceméně základní nástroje – dvě kytary, baskytaru, bicí a zpěv. Tentokrát máme několik dalších zajímavých zvuků. Technologie se ohromně posunuly a dnes můžeš dělat tolik věcí, tak proč toho trochu nevyužít? Posouvali jsme se v kytarových zvucích, bicích i vokálních aranžích. Některé vokální aranže jsou velmi intenzivní. V určitých chvílích je tam opravdu hodně zpěvu.
Keith Wallen: Je to skoro jako sbor.
Jsou tam tedy i orchestrální prvky?
Jasen Rauch: Ano, jsou tam orchestrální prvky a další věci, které jsme v minulosti nedělali. Snažili jsme se v tomhle směru posunout o něco dál.
Takže člověk, který od Breaking Benjamin zná třeba jen The Diary of Jane, může být novým materiálem docela překvapený.
Jasen Rauch: Myslím, že překvapený ano, ale zároveň doufáme, že je tam dostatečné propojení s tím, co zná, aby mu to pořád připadalo povědomé. Benův hlas je něco, co všechno propojí bez ohledu na to, co děláme. Zároveň jsme chtěli zachovat melodické prvky, části skladeb, které si můžeš zpívat, a texty, které se snad dokážou spojit s lidmi a vyvolat emoce spojené s něčím, čím právě procházejí nebo co už někdy zažili. Doufám, že někdo, kdo nás zná jen díky skladbě jako The Diary of Jane, uslyší nové věci a řekne si: „Jo, líbí se mi tamto a líbí se mi i tohle.“
Keith Wallen: Dynamika je vlastně dost podobná. I Diary má určitou dynamiku a o něco takového se snažíme v mnoha různých skladbách. Vlastně na celém albu.
Povídáme si během festivalu Rock for People. V Evropě jste ale nebyli opravdu dlouho. Kdy jste tu naposledy absolvovali turné?
Keith Wallen: 2018 nebo 2017?
Jasen Rauch: Přišla pandemie, pracovali jsme na albu, takže jsme se sem nemohli vrátit. Ale nemohli bychom být šťastnější, že jsme zase tady. Evropu milujeme, takže se vrátíme.
LIVE: Three Days Grace v Praze nenechali nadšené fanoušky vydechnout
Spousta kapel využila pandemii k tomu, aby vytvořila novou hudbu. Jak to bylo u vás?
Jasen Rauch: Samozřejmě přišel covid a na nějakou dobu se všechno zastavilo. Během pandemie jsme začali psát. Když se potom znovu rozjelo koncertování, dostalo pochopitelně přednost a proces psaní se tím trochu zpomalil. Chvíli nám také trvalo, než jsme si zase zvykli na to, jak pro nás vypadá normální život – být na cestách, koncertovat a podobně. Na téhle desce jsme si ale dali víc času než kdykoli předtím, jednoduše proto, že jsme chtěli, aby byla správně. Rozhodně jsme na sebe vyvíjeli větší tlak, než by na nás mohl vyvinout kdokoli jiný. Neustále jsme na ní pracovali a opracovávali ji kousek po kousku, dokud jsme se s výsledkem necítili opravdu dobře.
Keith Wallen: Hrajeme si už nějakou dobu i s vizuálním příběhem a postupně ho rozvíjíme s tím, jak vycházejí singly. A bude to pokračovat. Je za tím určitý větší zastřešující koncept, což je něco, co jsme v minulosti nedělali. Takže se na to těšíme.
Když jsem si před rozhovorem dělala rešerši Breaking Benjamin, narazila jsem na jednu dost zvláštní věc. Někteří lidé si se domnívají, že při tvorbě využíváte umělou inteligenci. Řeší se to na diskuzních fórech v souvislosti s přebaly singlů Something Wicked a Awaken. Dokonce se někteří snažní napodobovat pomocí AI nístrojů Benův hlas...
Keith Wallen: To je skvělé. To je kompliment!
Mě to naopak dost překvapilo. Máte za sebou dlouhou historii, váš zvuk stojí na kytarách…
Jasen Rauch: Myslím, že lidé jsou teď na AI natolik fixovaní, že mají pocit, že je AI všechno. Když se jim na něčem něco nelíbí nebo jim něco připadá povědomé, řeknou: „To je proto, že je to AI.“
Keith Wallen: Je jednoduché tím něco prostě shodit.
Jasen Rauch: Lidé to říkají o fotkách, artworku, o všem možném. Ale ne, žádná AI v tom není. Jsme skuteční.
Používáte AI třeba jako pomocníka při práci?
Jasen Rauch: Pokud jde o psaní, nemyslím si, že by mohla něco nahradit. Dokonce jsme si ji jen tak ze zvědavosti vyzkoušeli, abychom zjistili, jestli by mohla fungovat jako dobrý asistent. A prostě nefunguje.
Takže vaše hudba je zatím v bezpečí?
Jasen Rauch: Myslím, že ano. Na jiné úkoly a podobné věci je AI skvělá a používáme ji pořád, ale ne na nic kreativního.
Text: Šárka Blahoňovská, foto: archiv Rock for People
Témata: Breaking Benjamin, Rock for People, rock, rozhovor, Jasen Rauch, Keith Wallen