ROZHOVOR | Elly: Mými vzory jsou Beyoncé a Adele. Ráda bych jednou měla koncert v O2 areně

Jak byste popsala svou hudbu těm, kteří o vás doposud neměli šanci slyšet?
Svoji hudbu bych popsala jako popovou, osobitou, a také si myslím, že mám silné refrény.

Vydáváte singl Silnější než já. Jde o první píseň vydanou pod Universal Music. Proč jste se rozhodla změnit vydavatelství?
Ano, je to první píseň vydaná pod Universal Music a já z toho mám velkou radost. Vydavatelství jsem se rozhodla změnit, protože jsem se chtěla posunout zase o kousek dál. Nabídli mi podmínky spolupráce, se kterými jsem se ztotožňovala více a byly mi příjemnější.

TOP 7 videoklipů týdne: Pavel Callta vzpomíná na maminku a O5 a Radeček spojili síly s Elly

Pojďme přímo k písni – čím jste se nechala při psaní inspirovat?
Píseň Silnější než já vznikla naprosto přirozeně. Společně s Jendou Vávrou jsem se sešli a mluvili jsme o tématech, které by mohly být aktuální pro více lidí a shodli jsme se, že téma vnitřního hlasu by mohlo být blízké všem. Já sama mám občas problém v tom, jestli by v rozhodování měla zvítězit hlava, anebo srdce. A ten vnitřní hlas, který má každý z nás, nám podle mě vždycky ukazuje správný směr, a to nás v psaní inspirovalo.

Jaká byla spolupráce na klipu s kluky THE VISUALS Filipem Růžičkou a Patrikem Lužou, a proč jste si jako téma videoklipu zvolili čtyři elementy?
Spolupráce byla naprosto skvělá. Kluci jsou profíci a mají ohromný talent, během natáčení vše odsýpalo a bylo to jedno z nerychlejších natáčení, které jsem zažila. Čtyři elementy byl nápad kluků, který mě naprosto nadchnul. Elementy jsme zvolili, abychom mohli postupně gradovat v dějové lince videoklipu, a zároveň nám to přišlo celkem výstižné přirovnání k vnitřnímu rozpoložení.

Padlo tady jméno Jendy Vávry. Jak jste se seznámili?
Znám ho díky jeho songwriting campům, které pořádá, a já jsem mohla být na jednom z nich. Tam jsme se vlastně seznámili a společně s dalšími umělci jsme s Jendou napsali song The Angel‘s Share, který se dostal do národního kola Eurovize a skončil na 2. místě v celkovém hlasování. Právě proto jsem se rozhodla Jendu oslovit ke spolupráci, protože jsem cítila, že v češtině, která je pro mě, co se psaní týče, úplně nová, potřebuji pomoct, a z výsledku jsem nadšená.

Co vás osobně nejvíce ovlivňuje při psaní textů? Jsou to spíše vlastní zkušenosti nebo příběhy ostatních?
Psaní textů je pro mě poměrně náročné. V angličtině to šlo tak nějak samo, ale čeština je pro mě trošku oříšek. Inspiraci se snažím hledat ve svém životě. Je to jako když si otevřete deníček a rozhodujete se, které téma si pro další song vyberete. Snažím se ale brát inspiraci i ze svého okolí a z příběhů mých přátel.

Z toho mi vyplývá, že vás to zřejmě stále více táhne k angličtině?
Kdybych si měla vybrat na první dobrou, co je pro mě jednoduší a přirozenější, tak by to byla angličtina. U psaní v angličtině se můžete podle mě trošku víc pustit ze řetězu, protože většina slov zní sama o sobě krásně díky výslovnosti. V češtině se dají vytvořit nádherné texty a jako jazyk je podle mě úžasně barevná, ale pro mě osobně je to hodně těžké, protože ne všechna slova, i když se například významově do textu hodí, se zpívají dobře. Právě proto bych zvolila angličtinu, ale teď se snažím jít cestou češtiny, která mě zatím moc baví.

Co by si posluchači z poslechu vašich písní měli odnést?
Za mě je to myšlenka, že i když má každý z nás jiný život, jinou práci či volný čas, tak některé věci prožíváme úplně stejně. A to že někdy člověk neví, jakým směrem se dát, je naprosto v pořádku, protože ten vnitřní pocit dříve nebo později stejně napoví.

Spolupracovala jste s O5 a Radeček, Benem Cristovao či The Carsleepers. Co vám tyto spolupráce přinášejí a jak moc důležité pro vás je, že se jedná o hudebně rozdílné interprety?
Všechny spolupráce, které jsem doposud měla, byly naprosto skvělé a přineslo mi to cenné zkušenosti. Každá byla jiná, ale všechny měly něco do sebe. To, že se jednalo o rozdílné interprety, vnímám jako pozitivní věc, protože jsem mohla zjistit a vidět, jakým způsobem, kdo pracuje a „jak se co dělá“.

Co pro vás znamenala účast v národním kole Eurovision Song Contest 2024? Zvažujete že byste do toho šla znovu?
Byla to pro mě jedna z největších hudebních zkušeností. Dnes to vnímám pozitivně a jsem na sebe celkem pyšná, protože to vůbec nebylo jednoduché. Bylo to dost stresující. Jsem ale moc ráda, že jsem se dostala takhle daleko a vůbec nepopírám, že bych to někdy v budoucnu zkusila znovu.

Plánujete v budoucnu vydat i celé album nebo se vydáte spíše singlovou cestou?
Zatím to vidím spíše na jednotlivé sigly, protože mám pocit, že se to v dnešním světě vyplatí malinko víc. Určitě bych jednou moc ráda měla album, ale zatím to není v plánu a teď se začínám soustředit na vydání dalšího singlu.

Kdo vás inspiruje jak ve skládání, tak v hudebním projevu?
Já se snažím inspirovat se zahraničními umělci. Nejvíce mě ovlivnili interpreti jako Beyoncé, Adele, Sia, Raye a spousta dalších.

Máte nějaký konkrétní hudební sen, který byste si chtěla splnit?
Můj hudební sen je mít publikum, které bude mít rádo moji hudbu. Samozřejmě bych jednou měla moc ráda koncert v O2 areně, a to se dívám do daleké budoucnosti. Teď jsem ráda za to, co se mi děje v tuhle chvíli.

Text: Barbora Turková, foto: Jakub Maršál, Patrik Luža
Témata: Elly, Eliška Tunková, Jan Vávra, Silnější než já, The Visuals, pop