ROZHOVOR | Lipo: Vždy jsem se snažil, aby moje tvorba přirozeně stárla se mnou

Už v projektu Básníci před mikrofonem, který jsi založil s Pauliem Garandem jako odnož českého rapu vycházející především z poezie, pro tebe měly velký význam texty.
Rozhodně je nepodceňuju, k hudbě jsem se dostal hlavně skrze texty, vždy pro mě byly zásadní. S BPM jsem začal básně roubovat do hiphopových beatů, ale dneska se to už více blíží klasické muzice.

Loňský hit Jednou jsem slíbil jsi nahrál s Richardem Krajčem, jak došlo k vaší spolupráci?
Je to z velké části moje píseň. Richardovi jsem ji poslal s pomocí Sebastiana, protože já jsem se s ním osobně neznal. Jemu se to líbilo a šel do toho, čehož si vážím. Požádal jsem v té době přítelkyni, která hraje i v klipu, o ruku. Takže je to o nás.

Příběh českého hitu: Lipo - Ležím v tvé blízkosti ft. Debbi

V písni Bůh na nás zapomenul poukazuješ na osudy lidí žijících na periferii. Tady cítím asi největší posun v tvé tvorbě.
Moje nová deska bude vyprávět poměrně vážné příběhy a složité situace, ale zároveň tam jsou nadějeplné refrény, nechci do posluchačů tlačit naplno. Bude to jedna z nejvážnějších věcí na desce, nehodlám dělat jen rádiové formáty, pro mě je důležitá výpověď. Jedná se o téma, o kterém je důležité hovořit. Spousta lidí mi psala, že se jich ten příběh dotýká.

Letošní novinku Déšť jsi nazpíval s Jindrou Polákem a skupinou Jelen. Z téhle písně určitou naději cítím…
Je věnována párům, které si odpustily dřívější chyby a daly si novou šanci na společné štěstí. Vždy jsem se snažil, aby moje tvorba přirozeně stárla se mnou a aby reflektovala můj lidský a názorový vývoj. V mládí jsem býval příkřejší, myslel jsem si, že když se cesta dvou lidí jednou rozešla, už se nemůže nikdy znovu spojit. Teď s touto svojí mladickou povýšeností trochu úřaduji. To je ten nový přístup, je mi šestatřicet a problémy, které řeším, se posunuly. Ve dvaceti té bylo jiné.

Pod klipy ke třem písním, které avizují tvoji chystanou desku, jsou na sociálních sítích vesměs pozitivní komentáře. Co tomu říkáš?
Je to tím, že se svými fanoušky hovořím slušně a nestavím svoji kariéru na kontroverzích. Ctím určité hranice komunikace, rap mě oslovil jako nový svět, nebyl jsem typický muzikant, ale básník. Rap mi umožnil vyjádřit se k některým tématům, ale nikdy jsem nepřijal některé zákonitosti tohoto žánru, jako je určitý materialismus a xenofobní osten nebo machismus. Tomu jsem se vždy záměrně vyhýbal, nebo jsem se proti tomu stavěl.

Líbí se mi, že hraješ s živou kapelou, budeš v tom pokračovat?
Určitě. Kapel s rapperem, které berou lidi, kteří neposlouchají rap, je poměrně málo. Jsou to třeba Prago Union a částečně Marpo s Troublegangem. Rapuju a zároveň mám živou kapelu, to taky symbolizuje můj posun k větší muzikálnosti. Dávám do toho méně americké stylizace než třeba Marpo, ale inspirační zdroje mám podobné.

Budou na desce i další hosté?
Ano, jedním bude Kateřina Marie Tichá v písničce na hraně folku a jazzu, ke které možná také vznikne klip. K desce jsme natočili i nějaké live sessions.

Hrajete na koncertech nové písně? A kde tě můžeme slyšet?
Teď v létě objíždíme s kapelou různé městské slavnosti a festivaly. Těším se třeba na konci července na Benátskou! do mého rodného Liberce. Z chystané desky hrajeme Jednou jsem slíbil, kde part Richarda Krajča zpívá mladý písničkář Jan Braun, který se mnou nyní jezdí a doprovází nás na klavír. Skladbu Bůh na nás zapomenul nasazujeme, když cítíme, že je na to nálada, a hrajeme i Déšť. Takže vlastně všechny poslední singly. Další písně si necháme na podzim, kdy bychom mohli jet akustické turné k desce. Uvidíme, jak se všechno vyvine.

Text: Roman Jireš, foto: Radek Kudláček
Témata: Lipo, Příběhy, album, rozhovor, rap