ROZHOVOR | Michal Pavlíček: Nový singl chceme s Pražským výběrem vydat na podzim. Jiří Suchý je neuvěřitelný kumštýř a noblesní člověk

Vzpomeneš si na úplně první moment, kdy jsi vzal do ruky kytaru?
To bylo v Kersku, které je známé hlavně díky Hrabalovi – tam byla taková parta mladých lidí, kteří se scházeli, v té době začínali hippies. Bylo to období, kdy explodovala celá rocková muzika. Já jsem v té době viděl hrát kamaráda na španělku písničky od The Beatles a Rolling Stones, a to mi učarovalo. Tam jsem se naučil první písničku, to byla Japonečka malá. (smích) A taky jsem viděl, že kytara je půvabný nástroj na navázání milých flirtů s děvčaty. Takže v té době, když ses naučil hrát na kytaru a hrál jsi Beatles, tak to bylo úžasné. Kytara mi zkrátka učarovala, a potom už jsem ji celý život pevně držel v rukou jako milující nástroj.

ROZHOVOR | Michal Pavlíček: Jsem workoholik, hudba je pro mě meditací i transem. S Pražským výběrem snad brzy natočíme singl

Prošel jsi mnoha kapelami už před Pražským výběrem, pak jsi hrál ve Stromboli nebo třeba BSP…
V tomhle tom nejsem jednokolejný, celá moje hudební kariéra je taková, nejsem pevně usazený v jednom stylu, rád koketuju i s jinými, proto mám i více kapel. Třeba když jsme měli období Pražského výběru, tak to byla silná etapa s Michaelem Kocábem, kdy jsme vytvářeli nový rukopis, snažili jsme se dělat něco odvážného, zvláštního, byla Nová vlna. Potom ale zase přišlo období, kdy jsem měl takovou těžkou krizi. Bylo to ke konci zákazu Pražského výběru, kdy mi umřela máma. Bylo pár smutných chvil v životě a já jsem potřeboval ze sebe dostat tyhle těžké chvíle plné citů a prožitků, lehce romantické a smutné, prostě tu melancholii. Což bylo jiné než ve Výběru, kde na to nebyl moc prostor, na nějaké lásky, v uvozovkách. My jsme třeba s Výběrem nikdy nezpívali a ani neměli lovesong, což je pilíř většiny slavných světových kapel. Já jsem pak tedy začal psát písničky pro Báru Basikovou. To je taková moje jiná tvář. No a pak právě na ty lovesongy naskočilo BSP. Tehdy se Ivan Hlas trefil svým romantickým textem do mé Země vzdálené. Jak teď nad tím přemýšlím, já jsem nějak vysazený na ty Země, na mé poslední sólové desce Na obzoru mám písničku Země je věčná. (smích) Takže v tomhle je můj život pestrý, a já jsem za to rád. Hudba je pro mě jeden široký obzor a svoboda.

Skládáš i filmovou hudbu, za tu pro seriál BBC Červený Bedrník jsi dokonce získal ocenění. Myslím, že tvoje filmová hudba má snad dokonce nejvíce přehrání na streamovací službě Spotify…
To byl zase trochu jiný seriál, šlo o dvoudílný Merlin. To je taková trochu rarita, že můj nejhranější track na Spotify je filmový. Z toho mám samozřejmě radost. Já jsem trávil šedesát procent svého života skládáním scénické hudby. Ono se to nezdá, ale složil jsem hudbu pro patnáct televizních seriálů. U scénické hudby jsem strávil spoustu času a je to součást mého života, protože má v sobě mnohem větší svobodu než rocková písnička, kde jsi svázaný takovou klasickou formou, kdežto tady jsi v rámci scéniky pro film či divadlo mnohem méně svázaný. Můžeš experimentovat, vytvářet nový věci, zajímavé kombinace, různé zvláštní aranže, hlavně když to bude fungovat s tím obrazem nebo s tou inscenací, což je u filmové hudby nejdůležitější. Tam opravdu sloužíš tomu celkovém vyznění.

RETRO 90s | Michal Pavlíček: Bigbandové turné Adieu CA bylo experimentem, chtěli jsme s Pražským výběrem přinést něco nového

Vzpomínám si na dva poslední koncerty Stromboli, pod zříceninou hradu Valečov, a pak v Lomu Amerika, kde Bára dokonce skočila šipku do vody…
Jo, to bylo také tady nedaleko od Litně, to bylo tehdy šílené vedro. Snad čtyřicet stupňů, to bylo ukrutné horko, jako když má právě bouchnout sopka. (smích)

Když jsme spolu před časem dělali rozhovor u tebe ve studiu Na kloboučku, pouštěl jsi mi písničky, které jsi skládal na texty od Jiřího Suchého. Co se s nimi stalo, posunulo se to nějak, budete to vydávat?
My jsme se domlouvali s Jirkou Suchým, že bychom mohli časem vydat písně z muzikálu, který se nikdy nezveřejnil. Já jsem se s Jirkou seznámil náhodou, když jsem dělal hudbu pro seriál Život je pes a režisér Petr Slavík chtěl, aby texty napsal právě Jiří Suchý. Já jsem napsal písničku, jemu se líbila, a potom jsme se stali přáteli. Zvláštní je na tom ovšem ta okolnost, že když jsme začínali s Pražským výběrem, tak jsme hledali textaře. Michael Kocáb tehdy oslovil Jiřího Suchého a on napsal skutečně krásný text. Ale já jsem asi jediný skladatel u nás, který odmítl jeho texty. Ne že by byly špatné, naopak byly nádherné, měly plnou krásu a jeho poetiku, ale prostě do Výběru to nešlo, tam se nehodily. No a teď po letech se naše cesty spojily, myslím že to bylo tak před deseti lety, jsme si velmi blízcí, já si ho nesmírně vážím. Jiří Suchý je jeden z velkých pilířů naší kultury, je to neuvěřitelný kumštýř, a hlavně noblesní člověk.

My se v poslední době potkáváme docela často a já ti vždycky připomínám, co nové písničky a nová deska Pražského výběru? Jak to teď vypadá? Dočkáme se?
Já jsem celý poslední rok věnoval své nové sólové desce. Když si ovšem vezmeš Pražský výběr a jejich první dvě alba, tak ty jsou tak kultovní, že je těžké překročit svůj stín. Já jsem velmi obezřetný. Nechci udělat album, o kterém by pak fanoušci řekli: „No, dobrý, pánové, snažili jste se, ale už to není jako kdysi.“ Každý z nás přinesl za tu dobu různé demáče, a já byl dlouho odpůrce, když jsem to slyšel, byl jsem proti. Každý přinesl své písničky a byl to takový pel-mel z jiných světů. Necítil jsem tam potenciál na to, aby se nám to podařilo. Ale není to tak, že bych to nechtěl udělat. Nedávno jsme se domluvili, že zkusíme do podzimu udělat singl, a já doufám, že se to podaří. A uděláme takovou vlaštovku toho, jak by ta nová deska Pražského výběru mohla vypadat.

Zpracoval: Aleš Materna, foto: Roman Černý, Irena Zlámalová, Jan Novák, Jiří Rygel, David Capone, Jiří Linhart, Jan Urbánek
Témata: Michal Pavlíček, BSP, Stromboli, Pražský výběr, Na kloboučku, Jiří Suchý