ROZHOVOR | Trautenberk: Když jsme zkoušeli, vlétla na nás sousedka, že jsme ji probudili. V O2 areně přiletí sojka

Momentálně jste s kapelou Tři sestry na společném turné Hory volají. Jak si ho užíváte?
Miroslav Císler: Užíváme si ho plnými doušky. Už jsme s nimi na turné byli a vždycky je to fajnový. Poslouchám Tři sestry od mládí. Šňůru zakončíme 20. prosince v pražské O2 areně.

LIVE: Trautenberk a Tři sestry zahájili v Ostravě společné turné

Probíhala nějaká speciální příprava?
Miroslav: Ano. Například ve scénografii máme nové stromečky, záchod nebo udírnu. Jinak jsme se připravovali ve Svrčovském kulturním sále, který jsme si pronajali. Zkoušeli jsme tak moc, až na nás vlítla místní paní důchodkyně Potužníková, která sousedí s kulturákem. Vynadala nám, že hrajeme moc hlasitě. Zkoušeli jsme totiž od osmi od rána a jí se nelíbilo, že jsme ji probudili.
Luboš Valeček: Čímž ji také pozdravujeme.

Zmínili jste koncert v O2 areně. Bude se od zbytku turné nějak lišit?
Miroslav: Ano, mělo by to být hlavně větší. Bude tam taková velká sojka.
Luboš: To se nemělo říkat, to mělo být překvapení. (smích)
Miroslav: Jinak bude plno dalších překvapení, které si necháme pro sebe. Na koncert se těšíme. Je to největší stodola v republice a pro Trautenberk půjde zároveň o největší show v jeho historii.

Trautenberk převzal v Plzni platinovou desku, bavili i Cocotte Minute

Oslavujete patnáct let existence. Jaký je to pocit, hrát takhle dlouho?
Miroslav: Tak už máme občanku nebo pedoknír. (smích) Ale je to fajn, že jsme spolu takhle dlouho vydrželi, a že nás to stále baví. Nahráváme desky a jezdíme po koncertech.

Takže motivace stále je?
Luboš: Je tam stále chuť.

Co máte v plánu po turné?
Luboš: Budeme mít krátkou dvouměsíční pauzu. Já budu například péct cukroví a uklízet domácnost. A půjdu koupit i nějaký ten stromek.
Miroslav: A v půlce února nás čeká koncert v Plzni, jímž zahájíme naše nové turné, které bude k naší nové desce Sojčí terror. 

Nové album je o tom, jak sojka všechny terorizuje

Jak dlouho jste na albu Sojčí terror pracovali. Jaká témata na něm dostala prostor?
Miroslav: Na albu jsme pracovali tři roky. Postupně jsme skládali písně a tvořili tím mozaiku.
Luboš: A témata na albu jsou především o sojce. Povedlo se nám ji napasovat skoro do každé písně.
Miroslav: Je to hlavně o sojčí škodlivosti. Neboli jak sojka terorizuje ten revír. Prostě terorizuje všechny.
Luboš: Chceme touto deskou ukázat všeobecnou nenávist k sojkám. Krom ní se na albu dočkáte témat jako lyžování, maso nebo pobyt na Šumavě.

Trautenberk dobyl plzeňský pivovar, fanoušci zbourali zábrany

Jak se vám pracovalo na desce?
Miroslav: Byl to těžký porod. Náročné bylo i těhotenství, až jsme kvůli tomu museli být půl roku před porodem v nemocnici. A pomohli nám převážně ostatní porodní asistenti jako Milan Cimfe (zvukař alba, pozn. redakce) a Michal Skořepa.
Luboš: Ti to z nás tahali horem spodem. (smích)

Spolupracovali jste také s Márdim z Vypsané fiXy nebo hercem Josefem Dvořákem. Jak k ní došlo?
Miroslav: Natáčeli jsme videoklip Hory volají s Markétou Hrubešovou, která s ním (J. Dvořákem) hraje v divadle. Použili jsme hlášku z pohádky Bob a Bobek a napadlo nás, zda by originál nenamluvil samotný Josef Dvořák. Tak jsme ho právě přes Markétu oslovili. On souhlasil, byl vstřícný a namluvil nám také řeč, kterou vždy pouštíme před koncertem. Nedělal prostě kůžičky. (smích) 
Luboš: A Márdi nám dokonce napsal dvě písně do alba, a to ke Koníčkovi a Šelma sedlák.

Zkoušeli jste si na desce pohrávat s nějakými novými žánry?
Luboš: Třeba píseň Koníček je takový lehce funk.
Miroslav: Píseň Hory volají je ploužák.
Luboš: Ale spíše mi připadá, že jsme lehce přitvrdili. Hlavně jsme se snažili přidat metalovějších riffů.
Miroslav: I když Hory volají může znít, že není tak moc tvrdá. Ale od toho tam máme ostatní písně.
Luboš: Když jsme Hory volají vydávali, fanoušky jsme upozorňovali, že album nebude vedeno ve stejném stylu jako tato skladba.

Je pravda, že se vyskytly komentáře, že to není ten „starý“ Trautenberk.
Luboš: Je to jiný Trautenberk, to je pravda.
Miroslav: Ale on se někdo nachytal touto písní. Byla to taková lest. (smích)
Luboš: Nápad na tuto skladbu ležel v šuplíku strašně dlouho. Měli jsme hotovou první sloku, od které jsme se ale spoustu let nemohli odpíchnout. A zničehonic přišel nápad to udělat tímto stylem. Baví mě. Kluci jsou z ní naopak trošku nervózní, protože se u ní nedá skákat.
Miroslav: Jsme už prostě starší pánové a potřebujeme si chvíli odpočinout, proto ji máme uprostřed setlistu.

Zpracoval: Daniel Vávra, foto: Natty Paula Horáková
Témata: Trautenberk, Miroslav Císler, Luboš Valeček, Sojčí terror, alternativní metal, groove