Status Praesents interview: Máme zajetý systém neustálého ponižovaní jednotlivých členů

Vydáno 03.05.2018 | autor: Marta Pušová

Status Praesents vydali po pěti letech novou desku Atrum Tremorandum. "Dost fanoušků zaskočilo, že její velká část je v češtině, reakce jsou ale vesměs pozitivní," říkají v rozhovoru frontman Vojta Kopřiva i kytarista a zakládající člen Tomáš Vlček. Jak se dá v partě fungovat dvacet let a nezbláznit se z toho? A jak se podle Tomáše a Vojty za tu dobu změnila tuzemská hardcore scéna?

Status Praesents interview: Máme zajetý systém neustálého ponižovaní jednotlivých členů Status Praesents interview: Máme zajetý systém neustálého ponižovaní jednotlivých členů

Během pauzy mezi předchozí a aktuální deskou jste oslavili dvacet let na scéně. Prožívali jste to nějak?
Vojta: Když to přišlo, trochu nás zaskočilo, že to poměrně rychle uteklo. Samozřejmě jsme krapet bilancovali a navzájem se utvrdili v tom, že nás to furt baví a že v žádným případě z toho rozjetýho vlaku nebudem vystupovat. A tak jsme doplnili sestavu a řekli si, že je třeba přiložit do kotle. Vyrazili jsme na tour se Streetmachine a začali jsme dělat na desce. A ta je teď venku. Dáme dalších dvacet! 

Na Megaton Fashion Show se po mole prošly kapely, děti i polonahé modelky. Zahráli Imodium nebo Status Praesents

Za jakých okolností tehdy kapela vznikla? 
V: Já přišel už k hotovýmu.
Tomáš: V únoru roku 1996 jsme se s Petrem (bubeník) připravovali na finále trampské porty a vymýšleli jsme, kterými písněmi hodláme prorazit. Zjistili jsme, že v užším výběru zůstaly songy od Suicidal Tendencies, Life of Agony nebo Therapy. Měli jsme obrovský úspěch. Tehdy padlo rozhodnutí, že založíme profi kapelu. 

Jak byste popsali tehdejší hardcore scénu? Čím se lišila od současné?
V: Musím říct, že my jsme nikdy do tý true HC scény nepatřili, takže vlastně k tomu nemůžu bejt dost objektivní. Nicméně všeobecně v tý době to byl mnohem větší underground. Od vybavení klubů, kapel a přístupu. My byli mladí kluci, začaly sem jezdit kapely, který jsme měli a máme pořád rádi. A bylo to období, který mělo kouzlo. Současnost je úplně jiná, vyvíjí se to stejně jako všude jinde. Vybavení je jinde. My už nejsme mladí kluci. Ale stejně je to dobrý.

T: Tehdy hrálo obecně daleko méně kapel. Více jsme se na scéně navzájem znali. Nebyly e-shopy, YouTube ani Facebook. Pro vybavení jsme jezdili do Německa a byla to vždycky velká událost. Nikdy jsi nevěděl, co přesně koupíš a pokud ses spletl, byl konec. Dneska si každej na mobilu přes e-shop může koupit úplně cokoliv, přivezou ti to domů, a když se ti nelíbí, luskneš a oni to zase odvezou a prachy ti vrátí. Dobrý. Stejně tak je to s umem a kvalitou dnešních kapel. Jsou úplně někde jinde. Klucí od šesti let hrajou s profi průpravou, na YouTubu si najdeš tutoriály, jak zahrát úplně všechno, a to na deset různých způsobů. V tom je situace hodně jiná. 

Které z kapel, co jste tenkrát sledovali, pořád fungují?
V: Fourth Face, Satisfuction, The Switch, X-Core, Jolly Joker, Škwor.

V DODÁVCE JSME SPOLEČNĚ STRÁVILI TISÍCE HODIN

Dát dvacet let není hračka v různých soužitích, čím udržujete to kapelní?
V: Máme zajetý systém neustálého ponižovaní jednotlivých členů kapely navzájem, takže jsme pak každej rád, že spolu můžeme být, když jsme všichni takový ořežpruti. Ono to funguje už 22 let. A pak taky chlastem.
T: Jednou jsme počítali, kolik hodin jsme spolu strávili na cestách zavřený v dodávce. Už si to nepamatuju, ale byly to tisíce. To tě prověří.

Můžete říct, že jste navzájem s každým ze členů kámoši?
V: Ano, můžeme. Na naší kapele lze demonstrovat, jak se z naprosto odlišných lidí mohou stát přátelé, když je spojuje něco, co milujou. Některý členové to povýšili až tak, že z nich budou příbuzný. Tomu říkám zápal pro kamarádství v kapele. 
T: My máme kapelu složenou z kamarádů. Ne hudebních profíků. A tím jsme vlastně přírodou chráněni, kdyby tomu bylo naopak, nikdo z nás by ve Status nebyl.

Kdo je u vás moderátor vášnivých diskusí a kdo je naopak vyvolává?
V: Moderátor je určitě Tomek, on je prakticky krizový manažer naší kapely. Vášnivé diskuze vyvolává prakticky cokoliv, ale pokud chceš jména, tak zejména Maks, on, jak je o generaci starší, už je takovej nevrlej.

Jak se podle vás mění vaši fanoušci?
V: Ty skalní zůstávají, taky stárnou. Někteří odpadli a jiní přišli. Ale furt jsou to lidi, co mají rádi muziku.

JEDEN FANOUŠEK NÁM NAPSAL, ŽE NAŠE ČEŠTINA JE PRO ZLOST

Máte od nich vesměs kladnou reakci na češtinu, nebo se ozval i někdo, kdo se s tím nemůže srovnat?
V: Reakce jsou většinou super, jsme za to moc rádi. Já jsem zaregistroval jen jednu negativní, prý, že to je pro zlost.

Už jste s novou deskou odjeli několik koncertů, jak ji fanoušci podle vás vnímají?
V: Na desku jsou reakce taky skvělý. Už se těším na to, až lidi naposlouchaj desku a budou zpívat s námi.

Jaké jsou plány pro letošní rok?
V: Bohužel se nám těsně po natočení desky zranil bubeník a vypadalo to na dlouhou rekonvalescenci, takže jsme museli zrušit tour k nový desce. Naštěstí se z toho dostal poměrně rychle asi po čtyřech měsících a už zase bubnuje. Sice chodí o berlích, ale mlátí už do toho zas jak zamlada. Budeme hrát na podporu desky a začneme dělat na nový, aby vyšla dřív než za pět let. 

Míříte i na festivaly?
V: Míříme převážně na festivaly, ke kterým máme určité pouto. Fajtfest ve Velkém Meziříčí, NB Foot Fest v Nové Bystřici a neměl bych zapomenout na výbornou akci, kterou pořádá Tomáš Slavík. Jsou to top závody ve fourcrossu v Evropě JBC 4x Revelations v Jablonci nad Nisou.

text: Marta Pušová

Témata: Status Praesents, hardcore

zavřít