Vydáno 06.01.2022 | autor: Hana Bukáčková
Ve třetím díle ankety jsme se na rok 2021 zeptali osmičky interpretů. Hudebníci nám prozradili, jaká píseň, album a koncert se jim líbily nejvíce, a zároveň nám prozradili, co chystají v roce následujícím. Odpovídali Igor Timko z No Name, Ondřej Polák z O5 a Radeček, Ela Tolstova z Tolstoys, Vojtěch Kopřiva ze Status Praesents, Vojta Kořínek ze Snap Call, Jiří Kotača z Cotatcha Orchestra, Dan Dudarec z Minority Records a JAF 34.
Hudebníci odpovídali na následující otázky:
1. Jak hodnotíte z pohledu svých hudebních aktivit rok 2021?
2. Jaká píseň/album/koncert vás v uplynulém roce nejvíce oslovil?
3. Co máte v plánu na rok 2022?
1. Po profesní stránce se nám podařilo přinést na světlo světa dvě zásadní nové písně. V den našeho výročí 26. srpna 2021, kdy jsme dosáhli 25 let No Name, to byla píseň Elity, a na Vánoce jsme představili spolupráci s paní profesorkou Božidarou Turzonovovou. Nazvali jsme ji Vianoce s Božidarou a věřím, že tady s námi tato píseň bude navždy.
2. Celý minulý rok byl spíše o očekáváním, říká se, že když zbraně řinčí, múzy mlčí… Určitě ale dokonale vyšla píseň U2 pro EURO 2020. Ta mi v hlavě zní ještě teď… Ale 2021? Moc si toho nevybavuji.
3. V roce 2022 plánujeme hrát až do vyčerpání. Psát, tvořit, protože sami jsme si vědomí, že „člověk zvládá sílu větru, sílu moří, jen tím, že tvoří“.
1. Navzdory covidu byl pro nás rok 2021 dobrý. Měli jsme čas vymýšlet nové věci. Třeba projekt BRA3. Ten se povedl a díky úspěchu singlu jsme mohli podpořit sbírku Pomozte dětem, kam jsme slíbili poslat peníze z aktivit projektu včetně tantiémů za hranost písničky. V roce 2021 jsme natočili i další klipy a singly, ale to nejdůležitější nám hodně chybí. Muziku děláme hlavně kvůli živému hraní. A už druhý rok po sobě to bylo s koncerty celkem na houby.
2. V Česku letos vyšla spousta skvělých desek nebo singlů. Dělá nám radost sledovat, jak se kolegům a kamarádům daří tvořit parádní věci. Taky nás letos potěšily výsledky Slavíka. V tom všem hejtování a kritizování trochu zapadlo, že po dlouhých letech vyhrály anketu popularity nové mladé tváře. Všichni tři vítězové v hlavních kategoriích si ocenění zaslouží, minimálně proto, že si úspěch poctivě odmakali.
3. Máme na příští rok nachystané nové singly a klipy, které budeme postupně zveřejňovat. Také se opět vydáme na střechy budov. Na červenec totiž plánujeme Turné na střechách. Na to se moc těšíme, tyhle koncerty blízko nebe mají kouzelnou atmosféru. Všechny vás zveme.
1. Rok 2021 byl těžký, ale i přesto byl pro nás zábavný a úspěšný. Ve spolupráci s deseti vizuálními umělci jsme vydali čtyři videoklipy k singlům z nového alba a na vydání připravili dalších šest. Živých koncertů bylo málo, ale i těch pár bylo po takovém dlouhém čase magických.
2. Velmi nás baví album An Evening with Silk Sonic od Andersona Paaka a Bruna Marse a také album Music od Benny Sings. Nejlepší koncert, na kterém jsem byla, měla Katarzie. Úžasná světelná a taneční show, wow!
3. 22. února budeme vydávat naše druhé studiové album Mirror Me. Hned, když to bude možné, vám ho zahrajeme live. Bude to rok tygra, takže bude náš!
1. Co se týká hraní naživo, tak to nebylo úplně optimální, ale na tu bídu jsme si párkrát moc hezky zahráli. Ale klidně bych hrál dvakrát tolik. Na druhou stranu jsme pošetřili játra. Nicméně, tím, že jsme byli zasekaný ve zkušebně, tak jsme udělali nový písničky a ty nahráli. Zákaz hraní jsme využili k tomu, že jsme probudili naši Bestii (nová deska, pozn. red.).
Status Praesents interview: Máme zajetý systém neustálého ponižovaní jednotlivých členů
2. Z alb jsem objevil starší desku Drowning Pool – Resilience. Je to hotovej klenot, přestože už to má několik let za sebou. Koncert Krucipüsk v Benátkách nad Jizerou byl vrchol léta 2021. A z nových desek se mi líbí naše Bestie a v neposlední řadě poslední počin našich spřátelených Apple Juice.
3. Náš plán na rok 2022 je jet živý hraní k naší nový desce, dost jsme se snažili, takže my potenciál vidíme. Ale jak to bude v realitě si po tom posledním roce netroufáme odhadnout. Ale my věříme, že bude líp.
1. Měli jsme docela napilno. I když situace pozdržela tempo, natočili jsme tři nové věci v libereckým studiu RESOUND. V druhý polovině roku jsme se vrátili na koncertní pódia a s novým setlistem a v plný síle.
2. Album Typhoons od Royal Blood, konkrétně song Boilermaker. Produkce Joshe Homma znatelně „přikouřila“ tenhle singl. Klip je zatím veřejností nedoceněná záležitost.
3. Na jaře se zavřem do studia, v létě budem koncertovat a na podzim oslavíme deset let od založení kapely a k výročí si nadělíme první dlouhohrající desku!
1. Ve srovnání s dobou předcovidovou stále nestabilní, ve srovnání s předešlým rokem o něco lepší. Hudebníci jsou již druhým rokem v podstatě sezónní pracovníci - od června do října toho bylo často až moc, potom zase relativní klid... Je vidět také velká opatrnost promotérů bookovat koncerty v období pozdního podzimu a zimy. Jsem zvědavý, jestli se tento trend stane normou, a tím se zásadně změní způsob fungování lidí v hudebním prostředí. Snad ne.
2. V rámci zahraniční tvorby mě velmi zaujala Maria Schneider s jejím albem Data Lords. V českém prostředí stojí za pozornost třeba nový projekt Blue Uandi nebo nová deska Beaty Hlavenkové.
3. Co nejvíc hrát, jelikož koncertní sezóna opět upadla do zimního spánku (byť tentokrát částečného) a naplno se rozběhne asi zase až na jaro. S projektem, který máme s Alfem Carlssonem, jsme v průběhu roku tvořili a změnili zvuk kapely, nedávno jsme nahráli pár nových skladeb, které v průběhu zimy vyjdou. V příštím roce by mělo proběhnout několik tour. S Cotatcha Orchestra chystám například velký koncert k výročí Gila Evanse. Budeme dál hrát bigbandovou elektroniku obohacenou o nové skladby, které vznikají ve spolupráci s jedním z hostů našeho alba.
1. Z hlediska mých vydavatelských plánů byl rok 2021 nadmíru úspěšný, jelikož se zadařilo vydat všechna naplánovaná alba (Floex - Papetura, Beata Hlavenková - Zátopek a Žijutě, Tom Hodge & Floex - Je Suis Karl) v původních termínech, což v dnešní době plné různých zpoždění ve výrobách není úplnou samozřejmostí. Horší už to však bylo s koncertními aktivitami umělců na podporu právě vydaných alb, takto nepříznivá situace se s námi zřejmě potáhne i několik dalších měsíců.
2. Pokud jde o skladbu, naprosto mě nadchla píseň Můj stín Zuzany Mikulcové s Jakubem Königem s fantastickou produkcí Andreje Hrušky. U alb jsem se snažil spíše doplňovat starší desky, čili zde nemohu sloužit, a největším koncertním zážitkem bylo vystoupení kvartetů Signum Quartett a fama q na festivalu Contempuls v centru DOX.
3. V nadcházejícím roce připravuji k vydání limitovanou vinylovou edici jednoho ze starších herních soundtracků a v dubnu nové album Davida Pomahače s názvem Neviditelný. Bohužel další plánované tituly jsem nucen z důvodů nedostatku volných kapacit v lisovně přesunout k vydání až na rok 2023.
1. Z mého osobního pohledu jsem uzavřel jednu dlouhou kapitolu vydáním svého alba Empty a jsem za to strašně rád. Tohle je uzavřený a můžu se soustředit na další práci, nicméně když se na hudbu koukneme trochu zeširoka, tak se z ní stává skutečně extrémně těžká branže, kde přežijí v těch nejvyšších patrech jen ti nejsilnější. Koncerty se ruší, zimní a jarní sezóna prakticky neexistuje a lidi se bojí. Možná je tu otázka, jestli tahle forma hudebního byznysu, kdy mají hudebníci příjmy z 80 % z tour, dává ve 21. století smysl. Já věřím, že ne, minimálně už proto, že nové technologie jako je blockchain nabízí nové úhly pohledu, jak vše řešit.
2. Já singly prakticky neposlouchám. Točím primárně celá alba, protože umělec vypráví nějaký příběh a já ho chci slyšet celý, nejen jednu kapitolu. Nicméně nejvíc ve mně rezonují desky od Mastodon - Hushed and Grim, James Blake - Friends That Break Your Heart, Squid - Bright Green Field nebo i Michael Kiwanuka se svojí trochu starší deskou KIWANUKA. Z české scény mě nejvíc bavily desky Oliver Torr - Fragility of Context, která měla hodně netradiční nerdský sound, a Design Album, které zase posunulo úroveň české hudební produkce o kus dopředu. Bavili mě hodně ale i chilloutový Himalayan Dalai Lama - Isolated Bonds, synth-popový Méta Monde - Méta Mondes nebo deathcore rappera RNZ - Inhale / Exhale. Nejlepší koncert roku nechám s dovolením bez komentáře.
3. Bůhví.
Zpracovala: Hana Bukáčková, foto: Petr Tibi, archiv interpretů
Témata: Igor Timko, Ondřej Polák, O5 a Radeček, Ela Tolstova (Tolstoys), Vojtěch Kopřiva (Status Praesents), Vojta Kořínek (Snap Call), Jiří Kotača (Cotatcha Orchestra, Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartet), Dan Dudarec (Minority Records), JAF 34