Zeller (Cocotte Minute) interview: Jsem posedlej tím, abych měl věci pod kontrolou

Vydáno 12.10.2018 | autor: Hana Bukáčková

Cocotte Minute se před třemi lety vrátili velkolepě na scénu s deskou Rituál, kmen a srdce a kmen. Před pár dny na svoje tažení navázali EP Veď mě, které vznikalo s rakouským producentem Mikem Wolfem a obsahuje sedm songů. Jak trnitá cesta k němu vedla, o tom jsme si povídali s frontmanem Zellerem, který říká: "Musím být o čtyři kroky napřed, nejsem jen ten, co zpívá, ale jsem taky výkonný producent, produkční projektu a samozřejmě i výhradní textař." 

Zeller (Cocotte Minute) interview: Jsem posedlej tím, abych měl věci pod kontrolou Zeller (Cocotte Minute) interview: Jsem posedlej tím, abych měl věci pod kontrolou

Aktuálně jste vydali nový klip Králům Koruny. Vzpomínám si, že jsme se o něm bavili už posledně.
Ani mi to nepřipomínej. Ve skutečnosti nezůstalo z původního plánu nic. Vlastně je všechno jinak, jinde, s jinýma lidma, jindy. Bylo peklo to dát dohromady, ale nakonec je to venku. Sám jsem zvědavej, jak to přijmou lidi.

LIVE: Cocotte Minute rozžhavili Prahu, na koncert si vzali fakíry a akrobatku

Klip uzavírá tvůj specifický taneček, jak dlouho ti trvalo se ho naučit?
Asi pět hodin, ale nic moc jsem tomu nedal. Domluva byla, že to na natáčení dotáhneme. Jenže jak to tak bývá, nastal skluz. Taneční scénu jsme točili v pět ráno, takže nebyl čas na přípravu a šlo se rovnou na plac. Představa byla, že to bude fenomenální jak Justin Bieber. Kdybych tam nakonec nebyl, možná by to bylo super, ale já jsem tam chtěl bejt. Chtěl jsem bejt dokonce vepředu, ale všichni mi říkali, ať se radši postavím dozadu, že to bude lepší. (smích) Negramoti vůbec nedokážou ocenit moje taneční kvality. (smích)

Cocotte Minute vydají v září EP Veď mě. Spolupracovali s rakouským producentem

MUSÍM BÝT O ČTYŘI KROKY NAPŘED

Na promo fotkách k albu a turné jste jenom tři. Jakto?
Ano, my jsme teď vlastně v kapele jenom tři. Já, Czendál a Dave. Bubeníky máme pronajatý. Kytarista Petr je taky už třetím rokem host. Ještě nebyl čas to dořešit. Bylo třeba hrát a nebyl čas hledat někoho jiného. Kluci s námi vystupují jako hosti. Na jaře si vše vyjasníme. Jestli zůstanou, to se teprve uvidí, mají závazky i vůči jiným kapelám. Proto máme bubeníky dva, ani jeden není schopný stoprocentně vše pokrýt. Střídají se, víceméně to funguje. Ideální stav to sice není, ale myslím, že to lidi až tak neřeší.

Nové EP dokonce nahrávali tři bubeníci: původní, studiový rakouský a jeden z těch nových. Časově to tak vyšlo. Ale já už jsem nelítostný v tom, že nechci dělat s lidmi, se kterými se mi něco dělá blbě. Nemám čas se tím zdržovat. Musím být o čtyři kroky napřed, nejsem jen ten, co tam zpívá, ale jsem taky výkonný producent, produkční projektu a samozřejmě i výhradní textař. Hudba je plně v Czendálově režii. A toto rozdělení nám dlouhodobě přináší úspěchy.

Jsem posedlej tím, abych měl věci pod kontrolou. Nebo si to aspoň nalhávám (smích). Přitom nejradši bych byl nesvéprávnej debil, který jenom zpívá, je zlitej a skáče šipky do lidí. Ale to by musel někdo jiný udělat práci kolem kapely za mě a já bych mu to musel bejt schopnej předat.

Ty bys ji rád předal někomu jinému?
Zatím není komu. Těch, co by na to měli, je jen pár a ty bych nezaplatil. A ti, kteří jsou k dispozici, to neumějí podle mých představ.

Když jsem naposledy byla na vašem koncertě v Lucerna Music Baru, měli jste fakíry i tanečnici. Co chystáte na turné, které startuje již 13. října?
Teď to bude poklidný, bláznění si spíš necháme na jaro, až pojedeme s Trautenberkem větší sály a kulturáky, tam bude větší prostor pro hovadiny. Aktuální turné vyvrcholí v Akráči, kde desku pokřtíme. Plánujeme multimediální show, která se zatím špatně popisuje, protože teprve na zakázku vzniká. Pracuje na ní tým Františka Pecháčka, kterého jsme kdysi našli jako nadějného studenta a za pár let se vymakal tak, že dělal Kryštof na Strahově.

K Richardovi Krajčovi jsi velmi kritický. Nevadí ti, že s ním spolupracoval?
Zrovna u Františka mi to nevadí. Ve skutečnosti jsem ho pro koncerty objevil já. Úspěch mu přeju. Co má taky dělat, když kapel, které by mu slušně zaplatily, moc není. A když chce takto růst, je vděčný za příležitosti. Ale je ošemetná otázka, jak moc by se měl umělec zaprodávat. Je ujetý, když třeba Michal David hraje na politických srazech. Často dost různorodých, pokud se nemýlím. Ale bohužel, kdyby se na to bralo ohled ve všem, nikdo by v takto malé zemi na takto vysoký úrovni nic neudělal. Teď myslím toho Františka, prostituci skrz široké politické spektrum zrovna neřeším. (smích) A s Richardem bych to upřesnil. Jako umělce si ho nevážím, protože podle mě umělcem není. Je ale skvělý entertainer a úspěšný obchodík. To nelze zpochybnit. Jestli je to ovšem obchodník korektní, to ví jen on a jeho současní a hlavně bývalí spolupracovníci. 

V srpnu jste byli hosty TroubleGang Festu. Co říkáš na fanoušky Marpa a TroubleGangu?
Byli jsme v jádru klanu a líbilo se mi, jak byli k sobě všichni hodní, jak tam byla příjemná atmoška, lidi se bavili a nešli si po krku. Fandovství sdíleli v ryzím vztahu. Samozřejmě Marpo je megaloman, u kterýho si ale myslím, že jako jeden z mála nejede levotu a nehraje žádnou divnou hru. Jak to má, tak to prostě sází ven. To cením.

LIVE: Cocotte Minute předvedli v Praze ve vyprodaném klubu spanilou jízdu

Chtěl bys mít taky tak oddané fanoušky? Jací jsou vlastně ti vaši?
Určitě každý interpret by chtěl mít fanoušky, kteří udělají průvod přes Prahu. Přitom z nich Marpo nedělá tupé stádo, kterému by přikazoval, co mají dělat. Podle mě jsou dost podobní těm našim, kteří jsou inteligentní a zároveň velmi kritičtí. Kdybys je chtěla vochcat, hned to zjistí. 

Jste specialisty na dlouhé koncerty. Asi 24 písní zazní i na aktuálním turné, jak jsem vyčetla ze setlistu na vašem Facebooku. Není to hodně?
Odjeli jsme takto turné k minulé desce a hrozně nás to bavilo. Bylo jasný, že postavit dvouhodinový set, aby to nebyla nuda, není pr*el, ale proložili jsme ho přestávkou a dalšíma hovadinami. Vlastně to fungovalo. Máme relativně vysoký vstupný, ale je to proto, aby lidi pochopili, že je to náročný a k tomu v odpovídající kvalitě. Za peníze dostanou show, na kterou nezapomenou.

Teď nebude přestávka, ale zařadíme speciální vystoupení našeho nového folkporno projektu, který se jmenuje Zloději koní. Je odkazem na ty největší folkové hvězdy a lesní moudrost. Doufám, že do té doby seženeme plastikový ohniště a budeme rozdávat klacky s buřtama. Ještě marně sháním velký klobouk s liščím ohonem, snad se to podaří. Chceme to mít promakaný a na sobě mít jehličí, to je typ maskáčů z osmdesátých let. Místo Stánků budeme hrát Vrátnýho, Vostrov a tři další naše kusy v akustice. Abychom si nemuseli vozit nějakýho hosta, pro tentokrát si to uděláme sami.

Na začátku přehrajete celé EP Veď mě. Není škoda vystřílet si novinky hned zkraje?
Turné je k desce, takže ať si lidi užijí všechny písně ve stejném pořadí jako na EP. Stejně jsme to udělali s Rituálem a fungovalo to. Samozřejmě, pak v setlistu dalších turné zůstanou zhruba čtyři hity. I když si myslím, že na tomto EP jsou hity všechny, vzhledem k tomu, jak je deska krátká.

CHYBĚLO 10-15 %, ABY SE UZAVŘEL KRUH

Jak trnitá byla cesta k tomuto EP?
Přestože byl Rituál náročný, tentokrát to bylo ještě náročnější. Máme málo času a hodně povinností. Ještě když jsme nahrávali s Mikem v Rakousku, který má tolik aktivit. Byla potřeba věci nacvičit, nahrát, poslat jemu, předělávat podle konzultací s ním, do toho jsme hráli jak idioti, a tak nám nezbývalo neustále stěhovat věci zpátky do zkušebny a do dodávky. Za ním jsme jezdili vlakem třeba natřikrát pokaždé tak na čtyři dny. Mike tam dal plochy, které písničky nezměnily, ale dokončily je. Předtím chybělo 10-15 %, aby se uzavřel kruh a dosáhlo to určité dokonalosti. Neuměli jsme to dokončit do detailu. Sám jsem nevěděl, co tomu ještě dát výjimečného, proto bylo na čase nechat se inspirovat někým dalším. A protože mám rád německý marshmetal, nakonec jsem se skrz něj dostal až k Mikovi do Rakouska.

Příští rok uplyne 15 let od debutu Czeko. Plánujete si tuto událost nějak připomenout?
Plánujeme, ještě nevíme, jestli ve Foru Karlín, nebo v Lucerně. Byl bych rád, kdybychom dali Forum, které je zvukově lepší a modernější než Lucerna. Věřím, že na to máme a že bychom si ho zasloužili.

Mnozí interpreti se vrhají na větší pódia. Co vy?
Reálně si myslím, že na nás nikdy najednou nepřijde tolik lidí, abychom zaplnili stadion. Nejsme pro každýho. A to s sebou nese výhody i nevýhody. Jedna z nevýhod je třeba právě ten těžko dosažitelnej vyprodanej stadion. Ale čistě hypoteticky, kdybychom měli dělat O2 arenu či Letňany, štvalo by mě, že nemáš šanci se to všechno naučit a zopakovat, do show vrazíš několik milionů, a najednou je konec. Dělat jednu velkou akci mi přijde strašná škoda - všeho, energie lidí, času, peněz, nevyždímeš z toho maximum. A to by mi vadilo. Udělat to jenom proto, abych to udělal, mi přijde zbytečné. Buď světový halový tour, nebo nic. (smích)

Cocotte Minute interview: V nových písních nejsme tak přímočaří, ale jdeme víc do detailu


Veď mě Tour 2018:

13. 10. - Mimoň - KD Ralsko
26.10. - Jaroměř - Bastion
27. 10. - Teplice - Hvjezda
9.,10. 11. - Brno - Eleven
16. 11. - Nový Jičín - Drago
17. 11. - Jablonec - Na rampě
23. 11. - Svitavy - Tyjátr
24. 11. - Opava - Art
14. 12. - Děčín - Garage Noir
15. 12. - Plzeň - Pod Lampou
18., 19. 12. - Praha - Akropolis

Text: Hana Bukáčková, promo foto: Jan Nožička

Témata: Cocotte Minute, Zeller, Veď mě, Czeko, Zapal, Králům Koruny

zavřít
[banner1]