RECENZE: Twenty One Pilots se na nové desce rozhodli neexperimentovat, skladbám chybí energie

Twenty One Pilots

Scaled and Icy

Skladby:
Good Day, Choker, Shy Away, The Outside, Saturday, Never Take It, Mulberry Street, Formidable, Bounce Man, No Chances, Redecorate

11 skladeb / 37:42 min

Vydavatel: Fueled By Ramen LLC

Jedním si mohou být fanoušci dua původem z Ohia jistí. S každým novým albem přichází nová etapa, stylizace kapely a s ní spojený i lehký hudení odklon, nebo možná posun dále. Novinka Scaled and Icy překvapuje už samotným přebalem. Zelený drak na růžovém podkladu, který spíše než děsivě, vypadá jako vystřižený z dětských pohádek. Podobně překvapivá je i úvodní skladba Good Day. Lehkostí překypující pianová melodie ve které Tyler Joseph zpívá o tom, že je v pohodě a žije přítomným okamžikem. Podobně pozitivně laděnou píseň byste ve tvorbě Pilotů hledali s velkou pravděpodobností marně.

LIVE: Twenty One Pilots - Když jsou dva víc než vyprodaná O2 arena

Lehké zklamání přináší poslech následujích písní, tedy dvou singlů, které Twenty One Pilots vypustili ještě před vydáním desky. Fakt, že Choker ani Shy Away zřejmě nebudou aspirovat na velké stadionové hity, jako to bylo například u Stressed Out nebo Heavydirtysoul, by sám o sobě vlastně nebyl špatně. Stačí si vzpomenout na debutové album, kde rozhodně o vyložených hitech nemohla být řeč. Jenže i přesto, že jsou písně zajímavější než jiné, nedonutí vás k opakovanému poslechu. Choker se elektronickým základem a výraznými bicími zaujme především změnou tempa a rapovou částí v závěru a v případě Shy Away se dočkáme sice melodičtější skladby, ale bez zajímavějšího textařského námětu.

Poslouchat Twenty One Pilots znamená pohybovat se v žánrové pestrosti někde na pomezí elektronické hudby, hip hopu, případně indie rocku. Všechny tyhle škatulky splňuje na novince hned několik tracků. Jedním z nich je například The Outside. Beatem propletaná píseň, které ale chybí to zásadní - energie. Po celou dobu nějakým způsobem plyne a nepřináší žádné zvláštní překvapení.

V Saturday zase bohužel úplně zapomenete, že jde o skladbu, kterou mají na svědomí tihle dva kluci a z fleku byste ji (bohužel) připsali libovolnému popovému interpetovi. Následující Never Take It je ovšem rocková paráda a příjemné osvěžení v momentě, kdy se deska přehoupne do své druhé poloviny. V té se ovšem hudba stává ještě více jednotvárnou. Za zajímavější počin by se možná dala označit píseň No Chances, rapová část má totiž zajímavě temný nádech, který zlomí až zpívaný refrén. Škoda jen, že právě tím refrénem, se posluchač rychle přejí.

Album Scaled and Icy není něco, na co by fanoušci kapely vzpomínali i po letech. Mezi jinými popovými alby by sice nijak výrazně nevyčnívalo, ale zároveň jej nelze označit jako vyložený průšvih. Částečně za to může i absence jakéhokoliv experimentování a také textové klouzání po povrchu. Zároveň ale zní Twenty One Pilots vyrovnaněji než kdy předtím. 

Text: Tomáš Kocian, foto: promo kapely
Témata: Twenty One Pilots, Scaled and Icy