LIVE: Between the Buried and Me rozebrali fanouškům mozek na součástky a pak jim ho zase vrátili

Between the Buried and Me
Praha, Rock Café
18. 3. 2026

Večer otevřeli Monosphere. Němečtí hudebníci odehráli svůj set tak, jak se na support sluší a patří – dostatečně energicky na to, aby vás probrali, ale zároveň ne natolik, aby vám vzali chuť na hlavní chod. Jejich atmosférický death metal, jak oni sami svou hudbu popisují, měl zajímavé instrumentální momenty, které člověka vybídly k dalšímu poslechu jejich nové nahrávky Amnesia.

ROZHOVOR | Between the Buried and Me: Žánrové zvraty v naší hudbě jsou brutální. Fanoušci očekávají, že budeme divní

Monosphere odehráli zhruba půlhodinový set, poděkovali všem šesti řadám, jež se nebály headbangingu, a zmizeli v šatně. Sympatické přitom bylo, že na startu jejich setu bylo publikum zahuštěné do příjemného „není to vyprodané, ale je nás dost na to, aby to mělo smysl“. Ideálně připravená půda pro hlavní kapelu, která během jedné skladby přepne z death metalu do jazzového intermezza a zpátky, aniž by se vám omluvila za utrpěný šok.

Ubytování v jiném vesmíru

Between the Buried and Me vylezli na pódium hezky postaru – bez okolků přes fanoušky. Cestou frontman prohodil užasle větu: „Tolik lidí se přišlo podívat na naši show!“, čímž zjevně splnil sen jednomu chlapci, co zrovna stál vedle něj a tuto chvíli zachytil na video.

Skupina už roky odmítá skládat, natož hrát podle pravidel, a jestli někdo čekal, že v Praze udělá výjimku, tak… neudělala. Set otevřela mnohovrstevnatou skladbou Absent Thereafter, která je sama o sobě tak trochu manifestem aktuálního alba The Blue Nowhere ze září minulého roku. Desky, kterou frontman Tommy Giles Rogers Jr. popisuje jako „hotel, smyšlené místo, ve kterém celé album existuje, kde se realita ohýbá a lidská zkušenost rozpadá na fragmenty“. Přesně tak nějak působil i začátek koncertu – jako když vás někdo bez varování ubytuje v jiném vesmíru.

Splašený Homo sapiens sapiens 

Jako druhý zazněla skladba Selkies: The Endless Obsession. Starší materiál z přes 20 let starého počinu Alaska zafungoval jako kotva v jinak dost neuchopitelné hudební krajině. Jenže Between the Buried and Me nejsou kapela, která by vás nechala dlouho v komfortní zóně. Condemned to the Gallows a God Terror okamžitě připomněly, že tady se jede podle jiných pravidel – a že ta pravidla se mění zhruba každých dvacet až třicet sekund. Jednou se totiž ocitnete v obýváku kytarového mága, abyste za pár vteřin uháněli prérií na splašeném koni a u toho z plných plic skřehotali v rytmu bluegrassu. Holt i takové asociace vyvolává hudba Between the Buried and Me u člověka dnešního typu.

Většina přítomných si však jen užívala pohled na to, jak to celé vzniká – jak se jednotliví členové kapely navzájem sledují, reagují na sebe a skládají tuhle Rubikovu kostku v reálném čase. Kytarista Paul Waggoner působil, jako by měl v hlavě mapu všech možných verzí reality, zatímco bubeník Blake Richardson jel svůj vlastní matematický experiment někde mezi jazzem a totálním rozkladem rytmu. Frontmanovy vokální a muzikantské schopnosti do toho všeho zapadají jako dirigent uprostřed řízené dopravní nehody. Nedává to smysl? Věřte mi, dává.

Monumentální i intimní večer

Titulní píseň The Blue Nowhere, jež na desce funguje jako jakýsi středobod, získala naživo ještě větší váhu. Najednou jste nebyli v klubu, ale v tom zvláštním „hotelu“, o kterém Rogers mluví. Místě, kde se snažíte najít klid uprostřed chaosu, a přitom si pobrukujete popový refrén.

Jako poslední samozřejmě kapela zařadila dlouhé, komplexní a lehce přehnané skladby. Silent Flight Parliament je sama o sobě malý epos a v kombinaci s Goodbye to Everything Reprise uzavřela celý večer způsobem, který byl zároveň monumentální i podivně intimní. Jako když vám někdo rozebere mozek na součástky a pak vám ho vrátí… jen trochu jinak poskládaný. A vy jste najednou o něco šťastnější. 

Text: Šárka Blahoňovská, foto: archiv Between the Buried and Me
Témata: Brutal Assault, podivná Šáruš hudba i recenze, Between the Buried and Me, Monosphere, metal, Rock Café