Vydáno 19.12.2017 | autor: Lucie Šimůnková
Tomáš Klus se rozhodl zakončit dvouletou koncertní šňůru s názvem Recyklus v Brně. Tříhodinový program odhalil stejně tak její vady jako ctnosti.
LIVE: Koncertní šňůra Recyklus Tomáše Kluse měla v Brně předlouhý, ale šťastný konec
Kdo v pondělí večer směle vkročil do prostor pavilonu B brněnského výstaviště, mohl bez jakékoliv příbalové informace vydedukovat, co že se to tam děje za událost. Prošel-li onen návštěvník kolem speciálně vyzdobených obytných kontejnerů pro děti skrze stánky s různými produkty řezbářského řemesla, od korálků a náramků až přes vánoční prkénka, stanul v tváři v tvář nejen pódiu, ale i obřímu "vševidoucímu oku", které mělo za úkol promítat celý koncert těm, co zrovna nedohlédnou na centrum celého dění v reálném čase. Návštěvník si samozřejmě na základě těchto vjemů už dávno uvědomil, že je na koncertě Tomáše Kluse, a kdyby chtěl ještě nějaký důkaz, mohl ho poplácat po ramenou sám Tomáš, který se úderem sedmé hodiny vplížil vchodem do pavilonu, aby se s písní na rtech, mantrou "Jsme jedno nekonečné slunce", prodral přes své věrné fanoušky až na stage.
LIVE: Tomáš Klus napojil celou Pragovku, během koncertu oslavoval pravdu a lásku
Následoval velmi svěží rozjezd písněmi jako Tamara, Jde VoZem, Sibyla a Noe, v energických, rychlých aranžích, kdy to celé kapele prostě skvěle šlapalo. A protože byli všichni přítomní samotným frontmanem vyzváni ke spontánnosti a svobodě vlastního tanečního projevu, rozhýbal se v brněnském pavilonu nejeden pár nohou. První pomalejší skladbou večera byla 17B, kde poprvé zaznělo "Pan Jiří Kučerovský!" a kde si onen Pan kytarista střihl do davu skvělé kytarové sólo.
Co jiného čekat od dnes už takřka komické dvojice Klus/Kučerovský než sérii vtipných, spontánních i prvoplánových průpovídek mezi písněmi typu: "Prosim Vás, my jsme sem přijeli dělat kultůru. To není možný, my dohrajeme píseň a hned řev. Koncert není holubník!" Ač mohl pravidelný navštěvovatel Recyklus Tour tyhle bonmoty znát nazpaměť, překvapivě i po sté na publikum zabraly. Novinkou snad bylo jen Klusovo okénko otázek: "Kdokoli mi můžete položit otázku. Cože? Jakou používám gumičku? No vzhledem k počtu děti žádnou!" K humoru však neodmyslitelně patřila i vážná stránka věci, kdy Tomáš svou rétorikou shodil agendu těch, co by chtěly rozdělovat společnost, a vyzdvihnul individualitu každého z nás. "Já když Vás vidím, to je hlava na hlavě. A každá ta hlava je úplně jiná. Jsou to právě rozdíly, kteří nás dělají jedinečnými." Následně svůj projev podtrhl výbornou písní Napojen.
Kdo ví, jestli to bylo antibiotiky nebo snad přehnanou sentimentalitou nad koncem dvouleté šňůry, ale výborný začátek koncertu byl postupně víc a víc protahován do něčeho, z čehož se stal už stokrát opakovaný vtip, který s přibývajícími minutami zmutoval v cosi otravného. Zatímco se Tomášovo vplutí do davu skvěle povedlo na samém začátku i co se týče improvizovaného textu, další dva vstupy do stejné řeky se jen topily v minutách dlouhého čekání, než se vrátí zpět na pódium a zahraje další píseň. Je od něj samozřejmě moc hezké, že podruhé šel osobně popřát k narozeninám jedné z divaček, napotřetí však ke stejnému číslu nebyl takřka žádný důvod, nehledě na to, že Tomášovi došly nápady na rýmy, a tak to celé působilo jako otravná časová výplň. Událost, která se pyšnila hashtagem #jinykoncert, vlastně jiná vůbec nebyla. Pro věrného fanouška to byla pouze rekapitulace toho, co mohl za dva roky vidět mnohokrát. Bedňák Jan Jelen si zazpíval svou Flusnu, Norbert Pivo zahrál sólo na bicí a polometalovou verzi Marie. Jediné příjemné překvapení byl duet Nezapomínej s Ewou Farnou a obří létající kapr při vánoční písni z alba Racek s názvem Ledaco.
VIDEO: Tomáš Klus a jeho žena Tamara mají klip o lásce a snech. Vystupují v něm i jako indiáni
Když však odhrneme ony dlouhé prostoje a zaměříme se pouze na hudbu, bylo vlastně všechno správně. Zazněla například Nina, procítěná Anat, Přeju Ti nebo Pánubohudooken - v těchto časech opět aktuální píseň. Kdo sleduje instagramové účty Klusových, věděl, že den před samotným koncertem už byla Tamara na hotelovém pokoji v Brně a jejich společný duet A pak se dal považovat za nejkrásnější moment celého koncertu. Následovala série přídavků, kde Tomáš děkoval, jak publiku, tak celému týmu, co za Recyklusem stál. Všichni členové týmu se dokonce nakonec na jednom pódiu sešli a společně zapařili na píseň Pocity. Když už se zdálo, že se snad bude hrát ještě další půlhodinu, ukončil Tomáš Klus poslední písní celý koncert, konkrétně Mantrou, na jejíž performance si samozřejmě vypomohl vokálním harmonizérem.
Osvědčený formát se všemi prvoplánovými gegy a čísly by nevadil, kdyby se však show zkrátila o hodinu. V tříhodinovém programu přeci jen člověk očekává něco víc, něco jiného. I přes to všechno se Recyklus Tour završila úspěšně. A Tomáš Klus nadále zůstává skvělým hudebníkem, bavičem a člověkem. Držme mu však palce, aby měla příští tour výrazně jinou dramaturgii, aby to byl opravdu #jinykoncert.
text: Filip Pešta, foto: FB Tomáš Klus Official
Téma: Tomáš Klus, Recyklus, Ewa Farna, Tamara Klusová
3,50
čtenáři
hlasuj
