LIVE: Loučení s klubovou sezónou aneb Saunování s Whitechapel a Northlane

Whitechapel, Northlane
Praha, Meetfactory
5. 6. 2025

Večer otvírala německá metalcorová formace Half Me. Ti na stage přilítli za blikotu stroboskopu, který nepřestal po celou show, což bylo trošku "auky" (byla jsem fakt ráda, že dneska nejsem v roli fotografa, haha). Naštěstí to byla snad jediná muška na jinak velmi podařeném půlhodinovém warm-upu. Už od prvního tónu bylo před pódiem plno. Netrvalo dlouho a roztočil se první circle pit, který koncem show sahal tak do dvou třetin nacpaného Meetfáče, ze kterého se pomalu ale jistě začala stávat sauna.

Teplota stoupala, sál se víc a víc plnil a přišel čas na co-headlinery večera – australské Northlane. Parta, které je na scéně už víc než patnáct let a má naprosto nezaměnitelný zvuk, který snad můžeme hodit do škatulky progressive metalcoru.

Tahle show byla pro oko podstatně příjemnější. Hra barev krásně doplňovala každý song. K miloučkosti celého vystoupení zásadně přispěl i frontman Marcus. Je-li něco, co protinožci umí na výbornou, je to práce s publikem. Hecování fans, ale zároveň pokorný projev plný vděku, ze kterého je cítit, že je to fakt baví. Miluju. A milovali to všichni. Když se měl točit pit, točil se, když se mělo skákat, skákalo se, když se mělo tleskat, tleskalo se, a to od první do poslední řady. Jedním slovem – krása.

Finále večera pak patřilo temnotě a bylo to peklo. Doslova. Narváno, teplo jak blázen, červenooranžový svícení a dým, kam se podíváš. Na řadu přišla deathcorová stálice, která brázdí pódia už téměř dvacet let – Whitechapel.

Ze tmy zaznělo „I bear the number“ a sál sborem odvětil „six six six“. Show otevřel song Prisoner 666 z čerstvé desky Hymns in Dissonance. Pak následoval nezastavitelný diktát, jak se u kapely tohoto formátu sluší. Hodina brutálních riffů, nezastavitelného kopáku a smrště na mikrofon od frontmana Phila. Tahle show se řídila sama. Sám Phil se k publiku obrátil až daleko za půlkou setu, kdy pobídl k circle pitu, což byla jen formalitka. Pod pódiem bylo živo od začátku do konce a nikdo neodcházel tak, jak přišel (čti lilo úplně ze všech). I když značná část show patřila nové desce, finále bylo o klasice. Na rozloučenou zaznělo The Saw Is The Law z jedenáct let staré desky Our Endless War. Krásná tečka na závěr.

Tak. Je čas nechat kluby na podzim a těšit se na festivalové léto. Kde se potkáme? Třeba v srpnu na Brutalu *mrk mrk*.

Text: Pavla Dolanská, foto: FB Whitechapel, Northlane, Half Me
Témata: Whitechapel, Northlane, Half Me, MEetfactory, Obscure Promotion