LIVE: Pěkné, ale... Avantasii na přidaném koncertě ve Foru Karlín chybělo kouzlo okamžiku

Vydáno 31.03.2025 | autor: Šárka Blahoňovská

Šance vidět metalovou operu Tobiase Sammeta Avantasia v rámci Here Be Dragons Tour 2025 ke stejnojmenné desce se Čechům naskytla hned dvakrát za sebou. První koncert ve Foru Karlín byl vyprodaný, a tak byla přidaná nedělní zastávka  lákavá. Očekávání byla velká, neb Sammet má kromě skladatelského, pěveckého a textařského nadání i dar obklopovat se neméně talentovanými lidmi. A tak se fanoušci v předposlední březnový den dočkali skvěle zkomponované hudby, obdivuhodných vokálních výkonů a poměrně výpravné scény, ale… něco tomu zkrátka chybělo.

LIVE: Pěkné, ale... Avantasii na přidaném koncertě ve Foru Karlín chybělo kouzlo okamžiku LIVE: Pěkné, ale... Avantasii na přidaném koncertě ve Foru Karlín chybělo kouzlo okamžiku

Avantasia
Praha, Forum Karlín
30. 3. 2025

Večer odstartoval úderem osmé hodiny písní Creepshow. Už od prvních tónů bylo jasné, že zvukař si dal šlofíka. Sammetův hlas totiž přehlušila vokalistka Adrienne Cowan, což hned v úvodu prostě nechcete. Jakmile se zvuk trochu vyrovnal, člověku došlo, že se ocitl před branou hřbitova. Takovou zvolil Sammet scénu pro svou halovou show. Strašák či kostlivec s kloboukem na pozadí dal tušit, jak bude vypadat sám Tobias, až mu hmyz sežere svaly a vrány oklovají kosti. Ale nebojte, zatím tu je v plné síle.

Rozmohl se nám tady takový nešvar

Na Reach Out for the Light už Cowan sestoupila ze stupínku pro trio vokalistů, aby předvedla své hlasové možnosti v plné síle. Její výšky jsou tak dobré, až paradoxně navozují trochu nepříjemné pocity. Nebo aspoň mým uším se ta zvuková frekvence moc nezdála. Aspoň však docílila toho, že publikum na chvíli nestálo jako tvrdé Y, což se bohužel v průběhu večera ukázalo jako nešvar. Pařících či tleskajících rukou bylo vidět pomálu. A to se Sammet snažil, o úvodní proslov přítomné rozhodně neochudil uvítací rituál v podobě tleskání do rytmu také proběhl.

Velmi povedená byla prezentace skladby Witch, na níž nastoupil Tommy Karevik ze skupiny Kamelot. I pro toto vystoupení zvolil svou typickou dlouhou mikinu s kapucí. Jak se dalo čekat, užíval si svůj moment stejně teatrálně jako se svou domovskou kapelou. 

Nové album je skvělé, i kdybyste si mysleli, že je to shit

Po Karevikově odchodu do zákulisí frontman burcoval fanoušky, ať jsou navzdory zavřeným balkonům hlasitější než na sobotním koncertě. Také nezapomněl připomenout, že Avantasii vyšla nová deska a že ji nemáme zavrhovat. S publikem se nijak nemazal a s nadšením prohlásil: „Možná si myslíte, že je to shit, ale to se mýlíte. Je to skvělé album!“ Narazil tak na to, že pro hudebníky je težké hrát naživo nové písně, protože ohlas nebývá tak velký. Sammet na to šel opačně – obecenstvo muselo dokázat, že si nové písně zaslouží. S hostem Ronniem Atkinsem pak rozjeli Phantasmagorii a energie v sále se přece jen trochu zvedla. Vzápětí přišlo zklidnění v podobě What's Left of Me, jíž přišel zanotovat Eric Martin z již zaniklé americké rockové skupiny Mr. Big. Jeden z mladých párů vedle mě to dokonce ponouklo k nesmělému ploužáčku. Slečně ale po minutě přestal vyhovovat zájem místních čumilů, které jejich projev mladé lásky zaujal více než samotné dění na pódiu, a tak se ze sevřetí svého milého zase pro jistotu vymanila.

Když přišla na řadu píseň Dying for an Angel, ukázalo se, že zvukařská loterie není zdaleka u konce – Cowan měla zvuk tak přepálený, že se člověku zase kroutily ušní bubínky. V Against the Wind ale zazářil Kenny Leckremo, jenž zaujme i svým charismatickým projevem a vzhledem Axla Rose zkříženého s libovolným členem The Kelly Family. Sammet posléze jednomu z fanoušků v předních řadách popřál k 50. narozeninám a pochválil mu vlasy – přátelský moment, který trochu polidštil jinak precizně secvičenou show. Duet toxických dvojčat Ronnieho Atkinse a Erica Martina Promised Land bylo asi to nejlepší, co první část koncertu nabídla.

Konečně něco navíc – hořící trůn!

Až do této chvíle bylo všechno skvělé, ale jaksi předvídatelné. Pak se to konečně, byť jen na chvilku, zlomilo. Přišel Toy Master a s ním Sammet sedící na hořícím trůnu s netopýřími (nebo dračími?) křídly. Pekelný smích, teatrální gesta a temná atmosféra konečně přinesly něco navíc. Následovala Twisted Mind, Wicked Symphony s Karevikem a Leckremem či The Farewell, v níž své nesporné pěvecké kvality konečně předvedla i druhá vokalistka.

Rock’n’roll versus umělá inteligence

Před přídavkem s názvem Lucifer si Tobias sedl ke klavíru a nejenže se obul do vlastních hráčských schopností, ale také si neodpustil poznámky o umělé inteligenci. Rock’n’roll dle něj má být o lidských chybách, a proto je vše na show Avantasie dílem člověčiny. Kdyby to řekl jednou, dobře. Jenže on to řekl třikrát. Najde se vůbec někdo, kdo pochybuje o tom, že Avantasia hraje živě? Nebo jakýkoliv jiný metalový či rockový projekt takového formátu? Half-playback nechme popovým hvězdám, které nestíhají zpívat při tanci.

Sammet si hned vzápětí přisadil a svou řeč vygradoval řečmi o českém pivu. Protože jak nejlépe zkratkovitě pochlebovat českému fanouškovi? Došlo na dokonce na dilema: Radegast, nebo Pilsner Urquell? Kdoví, možná právě toto bylo pro některé návštěvníky koncertu vrcholem večera.

Po debatě o pivu následovala největší hitovka Avantasie – Lost in Space. Set byl zakončen písní Sign of the Cross / The Seven Angels, během které se postupně všichni vokalisté seřadili vedle sebe a s Prahou se tak podruhé rozloučili.

Skvělá show, ale…

Avantasia předvedla to, co se od ní očekávalo: velkou, energickou show plnou skvělých pěveckých výkonů. Jenže to nemělo sílu překvapení. Chyběl ten moment, kdy vám padá čelist, protože se stalo něco nečekaného. Show to byla precizní, vizualizace hezky doplňovaly samotné písně, ale vše jelo až příliš podle šablony. Bohužel kouzlo okamžiku se naplánovat nedá.

Text: Šárka Blahoňovská, foto: Masters of Rock
Témata: Avantasia, Mr. Big, Tobias Sammet, Forum Karlín, metal

0,00

čtenáři

hlasuj

NEJČTENĚJŠÍ

SOUTĚŽE

SOUTĚŽ: Depeche Mode: Memento Mori
tpxw0b0tyycdypwri5w299ylnurkwc