LIVE: Sexy minimalistický večer s Never Sol a Vök

VÖK + NEVER SOL & ORCHESTR PRAŽSKÉ FILHARMONIE
PALÁC AKROPOLIS, PRAHA
27. 2. 2015

Žádná předkapela. Regulérní dvojkoncert byl připraven pro návštěvníky sobotního programu Paláce Akropolis. Kdo v létě navštívil ostravský festival Colours, mohl se s Vök již setkat. Pro svou pražskou návštěvu dostali čas před speciálním setem Never Sol, mohli tak využít přichystaného klavíru, na nějž Sára Vondrášková později hrála. Zajímavě podaná Adrift nakonec sklidila asi největší potlesk, silnějších momentů ale bylo více.

FOTOREPORT: Palác Akropolis šílel z Vök i Never Sol

Studiové nahrávky jsou v případě Vök chladnější než jejich živá forma. Vyniká zvuk kytary, po které Ólafur Alexander volně klouže a častěji ji díky efektům používá jako nástroj k vytvoření podkresu. Perfektně to vyznělo v I Want To Feel, kterou kapela zatím oficiálně nevydala, snad se jí tak dočkáme na připravovaném debutu. Znatelněji se posluchač také orientoval v používání padů a nástrojů z bicí soustavy. Když se po sérii úderů na elektronický buben rozezvučela v refrénu Circles blána virblu, stali jste se naplno obětí hypnotizujícího rytmu, do něhož prostupoval příjemný vokál Margrét Rán a saxofon Andriho Enokssona. Ten okořenil téměř polovinu skladeb a díky jeho přítomnosti má hudba Vök sexy náboj.

Sexy působí na pódiu také Sára Vondrášková, která pro tento večer oblékla šaty od Pavla Brejchy. Její hudba byla dokonce natolik vzrušující, že si nejeden pár užíval více než jen společné dotyky (ano, řeč je zejména o dvojici uprostřed sálu, která musela prožít extázi a zřejmě přenesení do jiné dimenze!!!). I takovou sílu může Never Sol s pár smyčci navíc mít. Pravdou zůstává, že podoba, s níž představila zpěvačka s orchestrem písně jako Burning, Space nebo novinku Roza, večeru slušela. Prokázala tím kontrast k hudbě Vök. Přestože samotná Never Sol staví album Under Quiet zpoloviny na temné elektronice, nyní dostaly hlavní prostor desítky strun. Tajemný opar se ale ze skladeb nevytratil, a přestože se by se mohlo zdát, že depresivní znaky přinese severská tvorba, více stínů vrhali do sálu domácí hudebníci.

Pro někoho byla stěžejní první polovina večera, někdo naopak Vök teprve objevil. Českému publiku prezentovali svůj velký potenciál, který snad brzy převedou stejně vkusně také na studiovou nahrávku. Plnohodnotný materiál se očekává také od Never Sol, která zpříjemnila čekání na pokračovatele tři roky starému debutu hezkou symfonickou vložkou. Poměrně ohleduplní diváci měli možnost slyšet také jako jedni z prvních novinky Roza a Trees. Jak ukázala obě tělesa, přestože je jejich hudba bohatá a nabízí množství vzrušujících momentů, ta pointa je děsně jednoduchá.

text: Ondřej Bambas, foto: Jan Kuča