Vydáno před 4 hodinami | autor: Natálie Štrbáková
Elektro-industriální duo SKYND, které ovšem naživo doplňuje třetí člen, se do Prahy vrátilo po menší pauze. Od poslední návštěvy kapela odhodila část playbacku a zkreslování hlasu zpěvačky. Její skutečné pěvecké schopnosti tak vypluly na povrch ve vší intenzitě a syrovosti stejně jako mrazivé detaily kriminálních případů, o kterých SKYND skládají hudbu.
LIVE: SKYND představili v Praze nové sovětské případy se špičkovým zvukem
Australské duo – o jehož původu se nějakou dobu spekulovalo – se skládá ze zpěvačky SKYND a multiinstrumentalisty Fathera, jež na koncertech doprovází zamaskovaný bubeník s prostým označením Father 2. Hudebníci s diváky interagují jen omezeně, přesto jsou jejich koncerty hlubokým zážitkem.
Setlist aktuální Dead Serious Tour otevírá trojice písní o ženských vražedkyních/obětech. Úvodní Michelle Carter se před pár lety dočkala také dvoudílného dokumentu, zatímco třetí v pořadí Tamara Samsonova ukazuje na aktuální fascinaci SKYND sovětskými/ruskými vraždami. Mezi ně patří podobně čerstvě vypreparovaný Andrei Chikatilo a zatím oficiálně nevydaný Mikhail Popkov. Tato skladba vypráví o sovětském policistovi, který zabil desítky žen a unikal spravedlnosti tak, že se sám podílel na vyšetřování svých případů.
Prvních pár písní nicméně připomínalo živé nahrávání nejnovějšího dílu nějaké true crime podcastové série. Fanoušci zdvořile kývali hlavami, sem tam někdo do vystoupení něco vykládal sousedovi a málokdo hudbu viditelně prožíval. To zlomil až případ Edmunda Kempera – ve stejnojmenné skladbě z roku 2023 zpěvaččin hlas už není tak zkreslený a zaznívá i ve své přirozené poloze. Refrénové tikání ve zběsilé skladbě o dvoumetrovém vrahovi s IQ génia rozhýbalo celý sál, což bylo umocněno zpěvaččinými hypnotickými pohyby.
Divadelní projev z koncertů SKYND nezmizel: pečlivě provedené trhané pohyby, pití imaginárního kyanidu při skladbě Jim Jones, přidřepávání si k předním řadám fanoušků a jejich upřené pozorování působí stále stejně nepříjemně. SKYND odhalují znepokojivé případy, které si podle svých slov pečlivě studují, a zpracovávají je v mrazivých skladbách, v nichž lze ale často slyšet jakýsi pohrdlivý tón, když zpěvačka zpívá z pohledu vraha. Kapela SKYND přitom neadoruje útočníky, podobně jako populární true crime seriály a podcasty spíše fascinovaně zkoumá psychologii vrahů a klíč, podle kterého vybírali oběti.
Celý koncert v komorním klubu ROXY nadprůměrně oživila skvělá práce se světly i zvukem. Zatímco na některých koncertech stroboskopy svítí ve víceméně náhodných vzorech a barvách, zde byla práce osvětlovačů zcela záměrná. Při vyjmenování obětí v případu John Wayne Gacy tak například nasvítili zpěvačku zezadu, takže jasně osvěcovali její siluetu, zatímco dirigovala dav, a poté v závěru refrénu, kdy zpívá „… who else? Who, who, who? Maybe you“ zhasli pro zdůraznění textu.
Čistý zvuk, který nebyl vyhnaný zbytečně hlasitě, jen podtrhoval dramatickou atmosféru. Na další EP a tím pádem i koncert si asi ještě pár týdnů počkáme, o to víc ale bude mít kapela čas precizně zpracovat další zločiny. Do té doby, prosím, poslední zhasněte.
Text: Natálie Štrbáková, Foto: Jana Braunová
Témata: Skynd, true crime, elektronika
5,00
čtenáři
hlasuj
