LIVE: The Offspring si na Frequency hráli na hasiče, objevem byl JP Cooper

FM 4 FREQUENCY
GREEN PARK, RAKOUSKO
DEN PRVNÍ

Už loni jste se v reportáži na iREPORTu mohli dočíst, že jedním z největších kladů zdejšího hudebního svátku je možnost objevovat zejména indie kapely, které do pár let budou patřit mezi headlinery. A třeba právě Alt-J nebo Imagine Dragons zde hráli ještě v době, kdy o nich skoro nikdo nevěděl. Loni zde zase rychle ke slávě stoupali Jack Garratt, The Temper Trap, G-Eazy nebo Frances. A letos to kromě jiných mohli být třeba Kytes, kteří ve tři hodiny odpoledne program na hlavní scéně otevřeli. Jejich přívětivou muziku, která se podobá například u nás známějším X Ambassadors, jsme ale bohužel nestihli, jedna část stanového městečka totiž byla nově označená za VIP sekci a najít nějakou náhradu se ukázalo být poměrně solidní komplikací.

FOTOREPORT: Tři dny festivalového veselí na rakouském FM4 Frequency obstarali Offspring, Billy Talent nebo Robin Schulz

I letos totiž byla účast obrovská a i přes velkou rozlohu celého areálu bylo stále všude lidí až příliš. Navzdory tomu se ale stále dařilo bez problému dostat při koncertech do prvních řad, jak je totiž známo, tak německá a rakouská festivalová nátura velí vydat se vždy hlavně na domácí interprety a z těch zahraničních, když už, tak jen na ty ověřené, povětšinou tedy headlinery. Jinak se pro velkou část návštěvníků odehrává ta hlavní část festivalu ve stanovém městečku.

ROCKOVÁ JÍZDA S THE PRETTY RECKLESS

První den tak tedy měli pod pódiem rušno jak hiphopeři Dame, tak rockeři Van Holzen. Hledat si je nemusíte, pro našince nejde o nic světoborného. Koho naopak nejspíš znáte, jsou The Pretty Reckless. Kapela zpěvačky a herečky Taylor Momsen, která se proslavila svou rolí v seriálu Superdrbna, patří mezi velké resty tuzemských promotérů, kdykoliv se totiž některý z nich zeptá, koho bychom rádi viděli v Česku, spolehlivě tam už spoustu let narazíte právě na jejich jméno. A pořád nic.

SOUTĚŽ: NEJLEPŠÍ FESTIVALOVÉ SELFIE

Tvrdě rocková formace se štíhlou blondýnkou v čele v průběhu let a dosavadních čtyř zhlédnutých vystoupeních v zahraničí ustoupila od svůdného svíjení se kolem mikrofonu, jak to předváděla ještě během turné s Evanescence v roce 2011, a spíš se teď soustředí na samotný výkon, který hřmotným vokálem, zacuchanými vlasy a odplivováním si dělá z někdejší sexbomby už tak trochu rockovou jízdu po chlapsku. Je ale fajn vidět, že stejně tak pomalu, ale jistě roste i počet hitů, kterými se tato formace může prezentovat. Vedle Heaven Knows, Messed Up World nebo Make Me Wanna Die už mají taky Take Me Down či Oh My God z jinak nic moc novinky Who You Selling For.

Malý odskok na dvoučlennou rockovou jízdu s Little Hurricane do kryté, skromnější Weekender stage a zpět pod hlavní pódium, kde hrají At The Drive-In.

FESTIVALY 2017: NEJVĚTŠÍ PŘEHLED LETNÍCH OPEN AIRŮ NA ČESKÉM INTERNETU

Ti by za jiných okolností mohli být klidně považováni za headlinery, přece jen je jejich návrat na scénu u kapely, která s přestávkami hraje už od roku 1994, považován za velkou událost. Post-hardcorová formace, která ve svém čele má dvojici Cedric Bixler (zpěv) a Omar Rodriguéz-Lopez (kytara, doprovodný zpěv), po rozpadu v roce 2001 založila neméně slavné The Mars Volta a když se teď dali víceméně s původními parťáky zase dohromady, dokopali se i k čtvrté studiovce.

Co je ale hlavní, naživo je to pořád velký zážitek, Bixler kolem sebe házel stojanem na mikrofon, kopal do nástrojů a reprobeden a vůbec celkově působil jako šílenec, kterému není nic svaté. Což sice byla tak trošku hra na efekt (pauzy mezi skladbami, kdy odcházel dozadu k bicím poklidně popíjet čaj ho prozradily), rozhodně to ale byla nezapomenutelná show od skupiny, kterou v našich končinách možná nikdy neuvidíme.

HASIČI THE OFFSPRING

U The Offspring hudebně za poslední rok nic nového, stále slibují novou desku a od loňské návštěvy na Rock For People z ní nebyli schopni vydat ani singl. A jak je jejich zvykem, tak i na Frequency hráli hlavně ty nejznámější hity ze svých nejslavnějších alb, na poslední řadovky se tak i nadále prášilo. A i přesto nelze o jejich koncertě mluvit negativně, ukázali totiž něco, co jste možná ještě nikdy neviděli.

Pod pódiem bylo klasicky plno, pro německy mluvící fanoušky je to rozhodně jedna z těch v úvodu zmíněných kapel, které vzaly za své, zhruba v půli vystoupení ale Dexter Holland prohlásil, že příznivci v prvních řadách přece určitě musí mít žízeň. Ze své půllitrové petky tak většinu obsahu rozlil po těch nejvěrnějších ve své blízkosti. Noodlesovi to ale přišlo málo, tak přitáhl hasící přístroj a začal diváky kropit z něj. Ani to ale nestačilo, tak frontman odběhl do zákulisí a přitáhl na pódium obrovskou hadici od zdejšího hasičského auta, vyhodil západku a zkropil plnou dávkou vody dobrou polovinu publika. Voda stříkala skoro až nad střechu už tak megalomanské stage a z boční tribuny to byla úžasná podívaná. A hlavně něco nového. Něco, co se jen tak nevidí.

OBJEV JP COOPER

A talent, jaký se jen tak nevidí, abychom zůstali věrní oslím můstkům, o pár minut později předvedl v kryté stagi JP Cooper, kterého stoprocentně znáte z velkého letního hitu Perfect Strangers od Jonas Blue. Na podzim mu vychází debutová deska a hned poté přijede poprvé i do Prahy. Pokud chcete udělat něco pro své uši, určitě si na něj zajděte. Obrovský sympaťák se srdcem na dlani a úsměvem, s nímž můžete změnit svět, určitě nepatřil mezi ty, kvůli kterým byste si na Frequency kupovali lístek. Byl to ale nakonec on, díky komu si letošní ročník budeme pamatovat především.

Nádherný, ale opravdu překrásný hlas vynikl v jeho popem, soulem a R'n'B obarvené hudbě, která je přívětivá, snadno oblíbitelná a především funguje jako katalyzátor dobré nálady. Takovou vzpruhu lze přirovnat snad jen k Jacku Garrattovi, který si Frequency podmanil před rokem, není ale absolutně žádných pochyb o tom, že pokud jste na festival přijeli objevovat nové talenty, museli jste odjíždět s tím, že minimálně jeden setsakra velký jste tam našli. Klobouk dolů.

U Billy Talent se zdálo, že po nedávném pražském vystoupení, po němž následovala Budapešť. odehraná takřka přes kopírák, překvapí jen stěží. A skutečně – je-li největší novinkou, že si kytaristé v jedné písni vylezli na konstrukce s reprobednami a reflektory, asi už je na místě hovořit o rutinně. Na druhou stranu je to stále stejné turné a většina kapel jede po celou šňůru totožný program, takže by to k nim nebylo úplně fér. Přesto byl ale z těchto tří koncertů tento tím nejlepším. Můžou za to fanoušci.

Jestli totiž Němci a Rakušané vzali nějakou kapelu opravdu za svou, tak Billy Talent jsou jednou z těch, které to u nich dotáhly nejdál. Podobně jako Rise Against, Tenacious D nebo Volbeat už bývají bráni na tamějších festivalech za ty vůbec největší headlinery, a že je tam jejich obliba astronomická, svědčí několikazastávkové německé turné s obrovskou návštěvností, která s každou další deskou jen roste. Něčemu takovému nemohl pražský dvůr pivovaru před pár dny absolutně konkurovat, a to i přesto, že je u nás bereme za poměrně dost oblíbenou kapelu. Jenže tak ohromně pařící, zfanatizovaný dav, v němž napočítáte i deset circle pitů, lze našim sousedům jedině závidět. A mimochodem - The Clutch a Leave It All Behind z novinky Afraid Of Heights i napotřetí koncert perfektně nakoply, snad si toho všimla i kapela a udělá z nich příští singly.

Poslední položkou prvního dne, během něhož byla druhá největší scéna Green stage bohužel zavřená, byli Moderat. A i když to možná bylo jen momentálním duševním rozpoložením, zdálo se to být celé lepším koncertem, než ten, který jsme viděli na Colours Of Ostrava. Elektronická hudba v podání spojení Modeselektor a Apparata byla místy proložena zpěvem a velmi vkusná světelná show ji prodávala bez výhrad. Příjemná tečka.

Pro ty, co ještě neměli dost, se z haly, v níž je přes den Weekender stage, stalo odsunutím stěny trojnásobně velké kryté prostranství zvané Nightpark, v němž jako každý rok hráli různí DJ's převážně elektronickou, taneční, drum'n'bassovou a dubstepovou hudbu až do rána. Prostě takový Let It Roll přenesený do haly, na němž první večer zahráli třeba The Bloody Beatroots, Noisia, Dope D.O.D. nebo hiphopovější Foreigen Beggars.

Reportáž z druhého dne vám přineseme jen, co ji dopíšeme, těšit se můžete na dojmy z Placebo, Galantis, Clean Bandit, Birdy, George Ezry, Bilderbuch nebo Robina Schulze.

text: Jan Trávníček, foto: Marie Strnadová

Témata: FM4 Frequency, The Offspring, The Pretty Reckless, Billy Talent, JP Cooper, festivaly