LIVE: The Wombats rozešťastnili vroucí Lucerna Music Bar

THE WOMBATS, SUNFLOWER CARAVAN
LUCERNA MUSIC BAR, PRAHA
17. 11. 2015

Místo švědských Team Me předskakují tuzemští Sunflower Caravan. Pop-rocková kapela, působící na české scéně již od roku 2001, hraje pro již značné zaplněný Lucerna Music Bar. Pražská formace několik málo hodin předtím odehrála v centru města koncert na akci Díky, že můžem!, k připomenutí událostí 17. listopadu. Dav, již připravený na hlavní kapelu, je vůči předskokanům zpočátku spíše nedůvěřivý, ale při závěrečném Healing Groove se publikum postupně dává do pohybu. Právě poslední píseň je singl vydaný v minulém roce, jenž se objeví i na právě nahrávaném novém albu (na Hithitu je možné podořit již právě bežící kampaň).

FOTOREPORT: Britští hitmakeři The Wombats přijeli roztančit Lucerna Music Bar

Po českých předskokanech již bedňáci pečlivě připravují vše pro hlavní hvězdu večera. Dav je poměrně různorodý, přední řady samozřejmě tvoří spíše mladší fanynky, které si své místo těsně před zábranami vystály před klubem, ale je možné spatřit i mnohé z těch, kteří pamatují ještě "staré Wombats“ a v davu je i několik párečků s věkem kolem čtyřiceti.

Wombats na pódium téměř přiklušou a setlist začínají starými hity. Hned mezi prvními hrají např. Jump Into The Fog. Během úvodních písní zaznívá z úst frontama kapely Matthewa Murphyho "It’s good to be back, Prague”. Kapela se na do Prahy vrátila poprvé od listopadu 2011, kde ve stejném klubu publiku představila své album This Modern Glitch. Nedlouho po ohlášení letošního pražského koncertu se objevili jako headlineři začínajícího tuzemského letního festivalu Fingers Up, pražské vystoupení proto bylo částečně nejisté. The Wombats se i přesto do Česka po necelém půl roce vrátili se stejnou energii, aby zde odehráli jednu z předposledních show své evropské tour.

LIVE: Fingers Up: Když ani MØ s The Wombats nepřesvědčí k návštěvě

Vačnatci představují nové album Glitterbug (2015) v podobě hitů jako Greek Treagedy, Be Your Shadow či Give Me A Try. Nové písně se setkávají s velikou odezvou, publikum má nové album již naposlouchané a texty lidé zpívají spolu s nimi. Nové nahrávky však kapela stále prokládá starými osvědčenými a mnohdy surovějšími písněmi. Zaznívají i prvotiny jako např. Kill The Director, podané se stejnou vervou jako písně nové. Přední řady se dávají více do pohybu, avšak jedině těsně před pódiem se tvoří cosi jako malý kotel. Všichni se přesto alespoň mírně pohupují do rytmu. Ze strany skupiny je nejaktivnější především basista (Tord Øverland Knudsen), který se kření do publika a poskakuje po pódiu. Kapela hraje kromě známějších písní z nového alba i např. rockovější English Summer či Pink Lemonade. Set vrcholí mimo jiné i jedním z jejich největších hitů Techno Fan, fanoušky techno jsou najednou v LMB všichni a dav se stává výrazně živějším.

Formace po odehraném setlistu bez rozloučení náhle odbíhá do zákulisí. Již předtím se však z davu ozývají požadavky na píseň, která ještě nezazněla, a návrat Wombats je víceméně jistý. Po krátké době se frontman vrací sám a odehrává srdcebolnou Isabel. Zbytek kapely přichází vzápětí na poslední dvě písně. Jako vůbec poslední zazní Lets Dance To Joy Divison. Na ni tancuje s Wombats již celý sál, kapela asi dobře víc, proč právě touto písní zakončovat svůj koncert. Na závěr se loučí (nechybí házení paliček a setlistu do publika) a mizí do backstage. Vzápětí se v reproduktorech objeví klubová hudba a bedňáci hned vstupují na pódium, s přídavky už se nepočítá. Závěrečné skandování "and we’re so happy, and we’re so happy” ještě chvíli rezonuje klubem.

text: Václav Melenovský, foto: Čestmír Jíra