RECENZE: Arakain na reedici S.O.S. překvapil bonusem s vokálem Jiřího Urbana

Arakain

S.O.S. (CD reedice 2024)

Skladby:
To jsme my, S.O.S., Páteční flám, Třináctá komnata, Loutky, Schody nikam, Adrian, Hladit vlasy tvý, Hanibal, Hlas krve, Blázni víry, Tuším zradu, Vládci strachu, Zapomenutej bojovník, Blázni víry

15 trax / 58:21 min

Vydavatel: Supraphon

Vydavatelství Supraphon pokračuje v bohulibé činnosti, konkrétně v oprašování katalogu skupiny Arakain. Starší nahrávky domácí metalové legendy byly už delší dobu nedostupné, teď tento problém odpadá u S.O.S. Zúčastnění muzikanti na toto období nevzpomínají v dobrém, nadšením se šetřilo i v dobových recenzích. Z dnešního pohledu však není žádný závažný důvod, proč se desce vyhýbat. Řada fanoušků to zřejmě vidí podobně, protože v jedné databázi, kde může každý vyjádřit svůj názor, se bodování CD vyšplhalo na současných 88 procent.

Je to hnus! Nebo ne?

Jelikož Arakain momentálně tvoří do značné míry jiní lidé, sluší se připomenout, jaká sestava se tehdy v nahrávacím studiu sešla: Aleš Brichta (zpěv), Jiří Urban (kytara), Miroslav Mach (kytara), Zdeněk Kub (baskytara) a Marek Žežulka (bicí). Název – zřejmě nechtěně – odráží atmosféru, jež v polovině 90. let v kolektivu vládla. V knize Arakain - 20 let natvrdo Aleš Brichta bez špetky diplomacie přiznává: „Když jsem slyšel demosnímky na S.O.S., byl jsem úplně zhnusený. Vůbec se mi nelíbil materiál, který měli kluci připravený.“ S tímto posudkem kapelník Jiří Urban nesouhlasil, nicméně připustil, že „S.O.S. vznikalo v takovém rozpačitém období“.

RETRO 90s | Arakain: Naše hudba není žádná neposlouchatelná, nesmyslná zběsilost

Jestli se někdo složitě vyrovnával s faktem, že původně thrashmetalová skvadra rozšiřuje své hudební pole působnosti, nemůže si stěžovat, že nebyl varován hned v první skladbě To jsme my, kde frontman hřímá: „To jsme my, který zkoušíme nápady, jsme to my, kdo chce zbourat to prázdno v lidech, to jsme my, který měníme zásady.“

Bez „cajdáku“ do rádia nelez

Thrashové ostří bylo otupeno. Jenže v tomto směru nebyl Arakain výjimkou, podobným procesem prošly i jiné skupiny, ať už u nás nebo ve světě. Příběh Metalliky a šoku, jaký ortodoxním „hrozičům“ přivodilo Black Album, je dobře známý. A právě James Hetfield a spol. se v roce 1996 prostřednictvím Load ponořili do mainstreamových vod ještě mnohem hlouběji. Určité tlaky na líbivost připustil rovněž Miroslav Mach: „V posledních letech jsme byli firmou – a možná i sebou samými – mírně tlačeni do 'komerce'.“

Vyloženě hitem lze označit asi jen skladbu Adrian, podobnou nálepku by si ale zasloužil i chytlavý song Loutky. Klipu se dočkal alkoholovým oparem zamlžený Páteční flám s textem, jenž jako by vypadl z šuplíku Alkeholu nebo Tří sester. Neškodila by větší variabilita hudební složky, v souvislosti s nahrávkou jsou často zmiňovány termíny „střední tempo“, z něhož se vymykají balady Třináctá komnata a Blázni víry, a „groove“. Avšak nespoutanost třeba Pantery budete vyhlížet marně. Se znalostí dalšího vývoje lze S.O.S. označit za plynulý vývojový stupeň mezi Salto Mortale (1993) a Apage Satanas (1998). Není sice tak hitové, hodí se spíš hodnocení vyrovnané. „Po delší době si myslím, že polovina věcí je dobrých, ale měly být jinak zpracované,“ uznal Brichta.

Co tam máte dál, pánové?

Na CD najdete i tři bonusy. Vzhledem k událostem kolem nás je zařazení písně Vládci strachu více než symbolické… Na světlo světa bylo vyneseno dosud nevydané demo Zapomenutej bojovník, lahůdkou je pak vyloženě raritní kus Blázni víry s vokálem kytaristy Jiřího Urbana.

„Polovina devadesátých let nebyla zrovna nejlepší doba pro tuzemskou metalovou scénu,“ začíná úvodník v bookletu Bohouš Němec. Když se ve vzpomínkách vrátím do roku 1996, ve své sbírce hledám hlavně zahraniční esa - Bruce Dickinsona (Skunkworks), Marilyna Mansona (Antichrist Superstar), Rage Against The Machine (Evil Empire), Sepulturu (Roots), příp. Soundgarden (Down On The Upside) nebo R.E.M. (New Adventures In Hi-Fi). Nastala nyní správná doba, kdy má tato deska dostat druhou šanci? Prodejním úspěchům původního vydání se reedice zcela jistě nevyrovná, ale v historii české metalové scény by S.O.S. zapadnout nemělo.

Text: Tomáš Rumler, foto: Ondřej Pýcha, archiv iREPORTu
Témata: Arakain, S.O.S., Jiří Urban, Aleš Brichta, Miroslav Mach, Zdeněk Kub, Marek Žežulka