RECENZE: Disclosure vypustili šelmu, která nekouše

Vydáno 28.10.2015 | autor: Ondřej Bambas

Před třemi lety začali ovládat diskotéky a s hitem Latch se podíleli na objevení fenoménu jménem Sam Smith. Nyní se vracejí s albem pojmenovaným po kočkovité šelmě žijící v Africe a na Blízkém východě, obávaným lovcem zajíců a damanů. Samotná nahrávka se ovšem zas tak nebezpečná nezdá. A postrádá bohužel i karakalovu ceněnou vlastnost – rychlost.

RECENZE: Disclosure vypustili šelmu, která nekouše Disclosure vypustili šelmu, která nekouše

DISCLOSURE
CARACAL
UNIVERSAL MUSIC
14 trax / 67:13

Tracklist: Nocturnal, Omen, Holding On, Hourglass, Willing And Able, Magnets, Jaded, Good Intentions, Superego, Echoes, Masterpiece

Název Caracal sice nenese žádný hlubokomyslný význam, když už ho ovšem duo pro označení svého druhého alba použije, mělo by korespondovat s jeho obsahem. Mít cool vizuál a jméno je málo.

VIDEO: Disclosure a vraždící Lorde přitahují pozornost jako magnety

Když ještě před rokem hovořili bratři o chystaném materiálu, bylo z jejich slov poznat, že mají chuť být ještě úspěšnějšími a pokořit své dosavadní hity, zároveň je ale baví dělat tanečně orientované věci, což dokazovaly i spolupráce s kamarádem Friend Withinem nebo EP Control.

Jak ale napověděly první ukázky, písně se budou držet více středoproudého směru. Na nové desce žádné bangery, které by válcovaly klubovou scénu, nenajdeme. Žádný When A Fire Starts To Burn, Grab Her! nebo Stimulation. Nejblíže má první singl Holding On, kde hostuje Gregory Porter, a Echoes, která vám ovšem v hlavně neuvízne ani po desátém poslechu. Podobně nevýrazných skladeb je tu bohužel více. Ať se jedná o další čistě vlastní záležitost jako je Molecules, nebo tracky s přizvanými hosty (Magnets s Lorde, Good Intentions s Miguelem), které si získají fanoušky pouze díky zpěvákům.

Disclosure se dostali do podobné role, jakou si drží ve své kariéře například Mark Ronson. Zatímco na debutu tvořili hosté jakýsi dokres jejich produkce, na Caracal se stali obětí svému výběru a snaze uspět. A nedaří se jim to bohužel ani s výše zmíněnými úspěšnými umělci, ani s nováčky jako Lion Babe v Hourglass, která připomene B-singl starší White Noise s AlunaGeorge. Ve stínu Latch zůstane jinak příjemná Omen. Naopak Kwabs dokáže ve Willing & Able strhnout pozornost na sebe, Neo zase nevtíravě dokresluje skladbu Superego. Zde už se ale znatelněji projevuje producentský um bratrů Lawrenceových. Hravost, se kterou dokážou výrazně povýšit zážitek z poslechu, se nejvíce ukáže v nenápadné Moving Mountains, jejíž exponovaný závěr patří k tomu nejlepšímu na albu.

Deska je výborně zprodukována, dává si záležet na každém detailu. Při pečlivém poslechu s dobrým audio vybavením Disclosure několikrát mile překvapí, kam se za 5 let vypracovali. Naopak s nápady se drží tentokrát velmi při zemi a po poslechu celého alba vás napadnou dva scénáře. Buď se pánové s první deskou vypsali a nyní se během práce na druhém albu nedokázali v čase, který převážně strávili na turné, plně zkoncetrovat a dát dohromady tolik materiálu, aby pokryli čas klasické stopáže. Nebo se úpěnlivě snažili napsat popové album, kterým by se otevřeli zástupům nových fanoušků a mohli se stát součástí každé hudební knihovny na běžný poslech, čímž opomněli svou tanečnější polohu. A jelikož Disclosure umí napsat dobré hity, jeví se pravděpodobnější druhá verze, což je při jejich kvalitách škoda.

Caracal se poměrně zdařil, ale od ambiciózního bratrského dua čekáte více. Settle na první pokus nepřekonali, v mírném posunu k větším halám jim to prozatím stačí. Snad příště projeví více agrese, slušných kluků už tu máme dost.

Disclosure vysoupí již podruhé v Praze 14. února 2016 v Malé sportovní hale.

BEST TRAX: Holding On (feat. Gregory Porter), Willing & Able (feat. Kwabs), Superego (feat. Nao)
ZKUS TAKY: Kwabs – Love + War, Mark Ronson – Uptown Special, SBTRKT - SBTRKT

text: Ondřej Bambas

 

3,00

čtenáři

hlasuj
zavřít