Vydáno 31.08.2016 | autor: redakce
Tak už i zdánlivě chronicky nedospělý soubor písní a tanců Divokej Bill dosáhl plnoletosti. Z chlapců jsou chlapi, od magnetofonových demokazet se posunuli k televiznímu záznamu na DVD a kvanta zdařilých koncertů prokázala, že na pódiích jsou doma. A co teprve, když jedno kolosální vyroste doma v Úvalech.
Divokej Bill je hlavně koncertní kapela. Foto: Petr Tibi
Skladby:
Brouk, Lásko, Pecka, Šibenice, Tsunami, Pravda, Zamilovaná, Vstávej, Dolsin, Malování, Všema deseti, Stromy, Cesta, Bill, Koně, Půl pátý ráno, Batalion, Znamení, Plakala, Pocit, Rozárka
21 trax / 75:44 min
Vydavatel: Česká televize
Horká noc loňského tropického srpna báječně orámovala folk rockové hřmění úvalského okteta a jeho takřka rodinné souznění s několikatisícovým davem. Kamery České televize tedy pod režijním vedením velezkušené Markéty Nešlehové mohly spokojeně pomrkávat svými objektivy a navěky dosvědčit uvolněnou atmosféru i muzikantskou jistotu. Divokej Bill servíroval hořkosladký koktejl z předem očekávatelných ingrediencí s rozsahem od rozjuchaných po melancholické skladby, což však rozhodně nesnižovalo jeho chutnost ani vydatnost.
FOTOREPORT: Čeřínek Fest přivítal na zahradě skupiny Divokej Bill, Wohnout nebo Blue Effect
Přesto se v přehršli osvědčených hitů chvályhodně našlo místo pro novou tvorbu, z níž se do sestřihu dostala chytlavka Tsunami, která je dobrým znamením nevysychajícího pramene invence autorů. Panoptikum muzikantů, kteří si sympaticky zarputile uchovávají lidový ráz "kluků odvedle", doplnilo pár epizodních hostů pro potěchu ucha i oka, ale vyjma dudáka Vojty Kaliny byly jejich role víceméně nepodstatné. Zejména v případě hereckých etud nemusí být smysl jejich přítomnosti divákovi u obrazovky vždy zcela zřejmý. Navíc při domácím poslechu nejednou poněkud irituje sestříhané - tedy nesouvislé a improvizované - tedy kostrbaté, průvodní slovo.
Primárním zájmem edice vydavatele je pochopitelně samotný koncertní záznam a je fajn, že jej (nejen) koncesionářům zprostředkovává též na fyzickém nosiči, avšak žel jen bez jakýchkoli bonusů. Jedinou přidanou hodnotou je tudíž CD s víceméně totožnou zvukovou stopou, a tak se ke slovu neodbytně dere zmlsanost potenciálního zákazníka volající po bezprostředních rozhovorech ze zákulisí, reportážích z příprav či pokoncertní euforické oslavy.
Navzdory skutečnosti, že obdobné scénky jsou již velmi otřepané a v případě většiny kapel se odehrávající podle takřka stejného scénáře, když k dispozici nejsou, jeví se prostě standard nenaplněn a divák ochuzen. Ale to jen tak na okraj, jde přece jen především o pohlcující výkon Divokýho Billa a ten ošizen není.
BEST TRAX: Lásko, Pecka, Plakala
ZKUS TAKY: Tři sestry - "30" v ještě větší Aréně!, Wohnout - Ahoj dědo aneb co tebe čeká, nás zatím nečeká, Vypsaná fiXa - G2 Acoustic Stage
text: Daniel Folprecht, foto: Petr Tibi, Šárka Versiganová
Témata: Divokej Bill, Úvaly, koncerty
3,50
čtenáři
hlasuj
