Vydáno 28.08.2022 | autor: Barbora Kubalová
Čtyři roky od poslední desky Simulation Theory se Muse vrací s novým materiálem na svém devátém studiovém počinu s názvem Will Of The People. Skoro se zdá, že se v posledních letech rozhodli pravidelně střídat elektroniku s tvrdšími rockovými alby. Po rozporuplně přijatém elektronickém The 2nd Law následovala přímočará antiválečná deska Drones, na Simulation Theory se zvukově i vizuálně silně inspirovali osmdesátkovým zvukem (a to dříve, než se tímto směrem vydali všichni ostatní), aby se nyní opět vrátili ke kořenům.
Skladby:
Will Of The People, Compliance, Liberation, Won´t Stand Down, Ghosts (How Can I Move On, You Make Me Feel Like It´s Halloweeen, Kill or Be Killed, Verona, Euphoria, We Are Fucking Fucked
10 skladeb / 37:40 min
Vydavatel: Warner Records
Osmdesátkové synťáky sice zaznívají i na Will Of The People, ale jen velmi sporadicky, například v singlu Compliance. Stejně tak aktuální singl You Make Me Feel Like It’s Halloween evokuje taneční rytmus úspěšného hitu z minulé desky Pressure, ale je obohacen o zvuk varhan, které naposledy použili na albu The Resistance ve skladbě Unnatural Selection.
LIVE: Muse nás vrátili do osmdesátek. Udělali by ale nejlépe, kdyby pořád něco nevymýšleli
Jinak je ale album výrazně tvrdší a zvukově se vrací k nejúspěšnějším deskám Muse z počátku tisíciletí. Předposlední song Euphoria je takový mladší sourozenec nestárnoucího hitu Knights Of Cydonia.V titulní Will Of The People a především pak ve skladbě Liberation se nelze nevyhnout srovnání s Queen, ke kterým jsou ostatně Muse přirovnáváni dlouhodobě. Některé riffy ve skladbách jako Won’t Stand Down nebo Kill Or Be Killed zní ale naopak jako by vypadly z katalogu Slipknot, Bellamyho typický “vzdychavý” zpěv je pak ale trochu zhazuje do kategorie “dalších typických skladeb Muse”. Nejsilnějším momentem alba je proto strhující finále ve formě písně s všeříkajícím názvem We Are Fucking Fucked, které se této neduh vyhnul a přináší tak novou a nezvyklou polohu, na kterou u Muse nejsme zvyklí, o to více jim sluší.
A tato skladba také shrnuje celé téma desky, které nikdy nebylo těžké uhodnout. Muse se nikdy nebáli být političtí a v jistém smyslu tak Will Of The People tematicky navazuje na veleúspěšné album The Resistance z roku 2009. Zatímco na předchozích deskách často vykreslovali dystopickou budoucnost, poslední roky poskytly dostatek dystopického materiálu a ponechaly jen málo prostoru fantazii: válka, požáry, zemětřesení a smrtící viry - to je bohužel skutečnost, se kterou se musíme dnes a denně vyrovnávat. Netřeba si k tomu nic domýšlet. A Muse to komentují jasně: “We are fucking fucked.” A smutná realita prostupuje i skladby, u kterých to na první pohled není patrné - klavírní balada Ghosts (How Can I Move On) je dle Matta Bellamyho o ztrátě milované osoby kvůli covidu, You Make Me Feel Like It’s Halloween zase o domácím násilí, které během pandemie bylo častější a častější.
Devátá studiovka této trojice nepřináší na první dobrou výrazné a zapamatovatelné hity. Zato dokazuje, že Muse nestojí na místě, nebojí se zkoušet nové věci a mají stále co říct. Nový materiál bude určitě skvěle fungovat především naživo při jejich do posledního puntíku vyšperkovaných show, které mezi současnými umělci nemají obdoby. Podle vizuálního konceptu alba a doprovodných videoklipů to bude určitě stát za to.
Text: Barbora Kubalová, foto: FB Muse, Lukáš Knoll
Témata: Muse, Will Of The People, album, recenze
3,50
čtenáři
hlasuj