RETRO: Co předcházelo koncertu Rolling Stones v roce 1995? Davy se valily na Strahov, předskakovala Lucie

Vydáno 28.06.2018 | autor: redakce

Už 4. července zamíří na letiště v pražských Letňanech Rolling Stones a s nimi i desítky tisíc fanoušků. Mick Jagger a spol. byli velkým lákadlem už od svých prvních zdejších koncertů v devadesátých letech. V roce 1995 na ně dokonce na pražský Strahov zavítalo 120 tisíc nadšenců. Připomeňte si první část tehdejší dobové reportáže, zaměřenou na atmosféru a předkapelu, kterou tehdy byla Lucie. Druhou část očekávejte v neděli 1. července. 

RETRO: Co předcházelo koncertu Rolling Stones v roce 1995? Davy se valily na Strahov, předskakovala Lucie RETRO: Co předcházelo koncertu Rolling Stones v roce 1995? Davy se valily na Strahov, předskakovala Lucie

 

ROLLING STONES
STRAHOV, PRAHA
5. 8. 1995

Sto dvacet tisíc lidí se nemůže mýlit, parafrázoval jsem známý, už tisíckrát přede mnou parafrázovaný citát, když den před dnem D přišla v redakci řeč na akci A… slyšel jsem to ten týden několikrát a v rozličných odměnách. Co je to za perverzi hnát se za nemalý peníz na pseudoshow vyvanulých hvězd, které neměly tolik soudnosti, aby to zavčasu zabalily a místo koupě parcely na smetišti dějin se trapně belhají na pódiu? Proč se tolik lidí mačká na produkci figur, které získaly svůj nimbus rock’n’rollových symbolů legend bůhvíjak (aniž by jim patřil) a ještě jej znovu a znovu karikují? Tu druhou otázku jsem vždy považoval za plod osobní averze vyhnané do extrému pro nechuť zkusit taky jednou celou causu nahlédnout z jiného úhlu, a ta první? Od toho je návštěva koncertu. Protože euforie vyvolaná faktem, že konečně vidím svůj idol, nezaručuje nic, je-li tento z formy.

RECENZE: Rolling Stones mohli s bluesovým albem přijít už dávno

V sobotu 5. 8. smrdí město očekáváním Události už od dopoledne a stoneovské symboly lze zaregistrovat v uctivých vzdálenostech od přístupových cest ke Strahovu. Bělohorská, hlavní tepna vedoucí ke kopci od severu bytní ke konvoji autobusu, UNPROFOR, napadá mě a břevnovští pivotoči potvrdí, stačí nahlédnout do jejich království. Komunikace mezi etniky probíhá na úrovni dvouslovného esperanta, vejdeš, z kouta se s cizáckých akcentem ozve "Rolling Stones" a ty jsi mezi svými, do vlastního jsi přišel a tvoji tě přijali…


HLÁSNÁ TROUBA SATANOVA


Poutě na hory mají v našem prostředí nemalou tradici, koneckonců Magor Jirous tímto termínem nazval (v poněkud jiném kontextu) docházení či sjíždění se za muzikou. Málokdy ovšem bývá takový proces tak dokonale propojen s bazarem. Už před prvním pásem prohlídek v půli cesty od Dlabačova lákají oko a prkenici první stánkaři, nabízející za dumpingové ceny stoneovskou a příbuznou literaturu, včetně pět let starého výplodu raně porevoluční publicistiky o první návštěvě Rolling Stones u nás. Za zmíněným pásem ovšem duchovní rozměr akce tvrdě válcuje potravinářský průmysl, prostě na strahovským kopci dneska stánek piva chybět nebude – a nejen on. Ceny ovšem odpovídají spíše potřebám srazu členů sudetoněmeckého landsmanschaftu – koho to ale překvapí, když se v květnu v jednom mnichovském music shopu viděl nabídku zájezdu na pražský koncert Stones za bratru (německému) 130 DM s plnou penzí?

Takovouhle turistiku bych bral taky. A navíc – známe své pappenheimské. Do toho pobíhaly postavičky s různými tiskovinami pro ukrácení dlouhé chvíle, palmu vítězství si odnesly Lidové noviny s kamennou dvoustranou uvnitř (výborný nápad jak se zbavit remitendy – a je už celkem jedno, když zbytek poslouží na stadionu spíše pro ohraničení prostoru, na kterém hodláme přežít do začátku produkce) a jakási společnost Grace (plzeňská adresa), její leták, pozoruhodná směska zkreslených chyb téhož ražení a demagogických hesel tak, že Rolling Stones jsou hlásnou troubou satanovou. Tedy miláčkové – raději se Stones, kde je pláč a skřípání zubů, než s vámi ráje nebeského. Nicméně – projděme dalším kolem velmi laxních kontrol a ocitneme se na místě činu.



Stadion připomíná vojenské ležení těsně před sešikováním se k bitvě, až na tu hudební kulisu samozřejmě. Kdo byl pachatelem? Zpočátku jeho produkce svou divokostí připomínala následky úpalu, pak se zabarikádoval v trojúhelníku reggae - (zkuste si ty rytmy prokládat texty typu Do lesíčka na čekanou – otcem reggae byl Kmoch!) - soul - blues. Stále se valily nové davy, na přístupu od Dlabačova vznikaly zácpy, o půl sedmé poprvé stlačila davová psychóza užitný prostor pod pódiem na minimum a o půl hodiny později čekající x pod peroucím sluncem skončilo. 

ŠPATNÝ ZVUK LUCIE

Lucie. Dlouhá očekávání verdiktu v záležitosti domácího předskokana asi vyústilo nakonec i v angažování tuzemské rockové jedničky – ovšem výsledek se nakonec ukázal být dosti nejednoznačný. Zaprvé se to dalo čekat, ale čtyřicet tři minuty dlouhý set pasoval Kollerovy boys do role pokusných zvukařských králíků, úvodní Černý kočky mokrý žáby zněly jako produkce začínající kapely, která nemá ani tucha o tom, jak má znít. Zhruba od třetí Krev a r’n’r doznal zvuk jistého zlepšení, ale přesto: dynamický zvuk domácích produkcí se rozplynul v masoprostoru Strahova, kouzlo skupiny dtto.

Reakce vzorku našeho okolí tomu odpovídaly: znalé tuzemky, jejíchž trika nás nabádala ke křupání (křoupání? Chroupání? Crunchips za ty ceny ani náhodou, meine Damn…) s chutí a pohybu deklamovaly Sen, Černí andělé a podobně. Angláni po naší levici celou show ocenili lapidárním "local level", což není žádná pochvala. Tolik A, slíbil jsem ještě B. Jak jsem týden před koncertem v zasvěcených kruzích registroval, byla vážným kandidátem na post české předkapely Hudba Praha.

Viděl bych ji tam dvakrát raději, ne snad kvůli nějaké (neexistující) averzi vůči Lucii, ale proto, že sound Hudby Praha by mi vzhledem k charakteru koncertu připadal adekvátnější a logičtější. A co se "reprezentativnosti" týče? Myslím, že by to vyšlo nastejno. Jeden pozitivní, byť málo postihnutelný aspekt Luciin blok přinesl - viděť před takovou masou lidí Ivana Krále (připojil se na Šťastnýho chlapa a ještě chvíli setrval) bylo velmi potěšující a pro něj samotného hádám ještě víc. Rozhodně příjemnější než pohled na slečnu Dusilovou, neohroženě se přidržující kytary. 

Jak probíhal samotný koncert Rolling Stones, se dozvíte v druhé části textu v neděli 1. července. 

text: Radek Diesler, foto: Rolling Stone, archiv (ilustrační foto)

Témata: Rolling Stones, Strahov, Lucie

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít