Eddie Stoilow interview: Jupiter vznikl v absolutní svobodě, nikdo nad námi nedržel bič

Vydáno 06.05.2016 | autor: Jaroslav Noska

Kapela Eddie Stoilow, která předskakovala například Simply Red, vydává v pátek 6. května vesmírné album s názvem JupiterFrontman Honza Žampa a klávesista David Šmíd nám prozradili nejen jak album vznikalo. Rozpovídali se i o svém vztahu k roku 1980, vzpomínkách na Simply Red a prozradili, s kým by se chtěli potkat na pódiu. 

Eddie Stoilow interview: Jupiter vznikl v absolutní svobodě, nikdo nad námi nedržel bič Jupiter je podle Eddie Stoilow planeta štěstí

Minulý rok jste předskakovali Simply Red, jak na to vzpomínáte?
Bylo to perfektní, my jsme vlastně Simply Red viděli 3x tady v Praze, pamatuju si na náš první koncert, kdy jsme odcházeli s Honzou skoro s brekem, protože je to srdcovka a říkali jsme si, že by bylo dobrý si s nimi zahrát. Uběhlo pár let a ono to klaplo. Bylo skvělý vidět tu velkou crew lidí v akci. Perfektní zkušenost, jak hudební, tak lidská.

Co vychází v květnu: přehled novinek

Jaký je váš další cíl? S kým byste si chtěli  zahrát?
Ona je to v podstatě, abych řekl pravdu, trochu nevděčná funkce. Simply Red jsou náš vzor, ta crew, ten zpěvák, byli jsme pyšní na to, že si náš vůbec vybrali. Ale zase mít titul předskokana.... 

JE FAJN SI JEDNOU ZA ČAS PŘEDSKOČIT

Tak jinak - kdo by měl tedy dělat předskokana vám? (smích)
Kabáti (smích)! Čau Pepo (smích)!

Víš, jak jsem to myslel, že?
Jasně. Za celou historii se nám podařilo předskakovat One Republic a Kosheen. Je to hezký v tom, že máš prostě hodinu prostor, máš plnou stage, nikdo tě nešulí na zvuku, je skvělý vidět, jak pracují. A hlavně vidíš tři rozdílný interprety chovat se úplně jinak… One Republic jsou úplně normální kluci. Na Kosheenech jsme vyrostli a paní už je jako máma, tak se taky chováte jinak (smích),  pankáč je pankáč... Je ruská ruleta, jestli vůbec dorazí na koncert, ona je známá tím, že sedne do taxíku a jede úplně někam jinam (smích). Zalíbí se jí taxikář, řekne "Něco mi do toho vlezlo" a vynoří se až druhý den. Takže zkušenost super, ale kdyby jsme takhle hráli každý týden, tak by to asi bylo divný. Ale jednou za dva roky si to tam frnknout, to je docela v pohodě. Když je to vyvážený naším koncertem a festivaly, je to úplně ideální. 

Ze Země na Jupiter: Eddie Stoilow chystají novou desku. Slyšeli jsme ji

A kdyby to byl festival, kde byste byli na stejné úrovni, s kým byste si chtěli zahrát?
Tak třeba s Pink Floyd a  Coldplay. Vidět ty lidi v akci. Taky by nás bavili U2 a tak… 

Od poslední desky Sorry uběhly tři roky, proč taková dlouhá doba?
Skládali jsme. Po vydání desky jsme měli poměrně rušný rok, furt jsme hráli, takže ten rok po tom - 2014 - jsme si řekli, že jdeme nahrávat a pořád se do toho hrálo, takže si myslím že máme na tu desku zhruba dva roky. Je to pro nás takový optimum. Ona to vypadá jako dlouhá doba, ale není. Člověk furt hraje, stále se něco děje. Teď taky už nejsme úplně týpci, co by jenom kalili a zkoušeli, ale fungujeme dospělácky a máme rodiny. Pro nás je zázrak, že jsme to odevzdali (smích). Ale zase na druhou stranu je to vymazlený, nejvíc jsme tomu dali poslední čytři týdny.

JUPITER JE PLANETA ŠTĚSTÍ

Deska se jmenuje Jupiter. Proč takový vesmírný název?
K vesmírný tématice máme blízko ať už v klipech nebo na přebalech - dva malí kosmonauti, co si podávají ruku, byli na obalu té minulé desky. Nějakým způsobem nás to fascinuje. Jupiter jsme si vybrali, protože je to planeta, která je ve sluneční soustavě největší a máme pocit, že na nás dává bacha, je to taková čistá planeta, planeta štěstí. Deska vznikla v absolutní svobodě, v našem studiu, nikdo nad námi nedržel bič. A pocitu bezpečí a štěstí je v posledních dvou letech nějak málo. Tak jsme si to tak symbolicky propojili s vesmírem, vesmírný songy a texty.

Když jsem album poslouchal, narazil jsem na song 1980, proč vás inspiroval zrovna tento rok?
Já na to období vzpomínám hudebně, bylo to revoluční hudební období, tento rok jsem se narodil. I v roce 2016 si člověk vzpomene na nějaký párty nebo žánry, co vznikly v roce 1980. Nemyslím si, že lidi v roce 2020 budou vzpomínat na rok 2005. Je to absolutní pocta této gardě, to byli za nás pardálové. Člověk v té době čekal 4-5 let na CD, a když ho měl v ruce, byla to událost. Dneska si stáhneš kdekoho, všichni všechno sdílí a vydávají nesmysly a hrne se toho plno. My jsme se paradoxně díky tomu hluku kolem nás lehce stáhli do tohoto období, ale využili jsme této moderní doby v muzice, takže jsme si všechno zmixovali. Aby to úplně nebyli Pink Floydi, ale taky aby to nebyl úplně dubstep. Takže takový mix všeho. Tohle období nás vlastně utvářelo.

A o čem je třeba song Alien?
To je malej zelenej mužík, kterej přiletí a přistane…

vložte odkaz, text nemažte

Mě to zajímalo právě z toho kontextu, když se bavíme o tom, že je to vzpomínka?
Vzpomínka je skladba 1980 a ta akustická věc. Jinak to vzpomínky nejsou. Je to tak, že všechny naše skladby vycházejí z kytary nebo klavíru, ne že zapneme nějaký bzučák a hrajeme. A Vetřelec, to je nejvíc akustická věc.

AKUSTIKY JE TEĎ VŠUDE MOC

Nemáte pocit, že se akustika v poslední době hodně vrací do módy?
Není to o akustice, spíš o tom stylu, a příjde mi, že to všichni kopírujou, třeba my tam čistě akustický song nemáme. I když jsme jich pár měli, nakonec jsme 3 nebo 4 z desky vyhodili, abychom se nedostali do toho bodu, že budeme nahrávat folk jenom proto, že teď frčí. Nesahám nikomu do svědomí, ale za nás už je toho moc. Ale proti gustu žádnej dišputát. Každá muzika si najde svého posluchače. 

Dokázali byste ve dvou větách shrnout myšlenku celého alba?

Album Jupiter je nejživější, nejčistší a nejorganičtější album Eddie Stoilow, vydané bez okázalých gest, jako jsou třeba hosté, je to jen hudba, taková, jakou ji máme v roce 2016, bez kalkulu. To je Jupiter.

K Jupiteru plnájete i turné, že?
Ano, Jupiter tour 2016 - bude jí patřit říjen, listopad prosinec. Asi jedinou zvláštností je, že album budeme křtít v Praze i v Ostravě. Přímo na turné. Na minulém turné jsme křtili v Brně a v Praze, máme to tak zafixované, že i na  Moravě, abychom nekřtili jen v Praze. Tak jsme si řekli, že to uděláme i pro Ostravu. Tam už jsme hráli a je to tam prostě perfektní.

Text: Jaroslav Noska (www.noska-art.cz) foto: Palki - palkimage.com

zavřít