Hana Zagorová interview: Nenechám se přesvědčit k tomu, do čeho se mi nechce

Vydáno 30.05.2017 | autor: redakce

Hana Zagorová loni vydala novou desku O lásce a také ve Velké Lucerně oslavila své sedmdesátiny, nyní si proto dopřeje více klidu. "Rozhodla jsem se, že letos nevydám desku, až příští rok. Najednou mám v podstatě takový pocit, že něco zanedbávám, protože jsem zvyklá hrozně moc pracovat," prozrazuje v rozhovoru. Lenošit ale rozhodně nebude, už v sobotu 3. června vystoupí jako hlavní hvězda festivalu Okoř se šťávou. 

Hana Zagorová interview: Nenechám se přesvědčit k tomu, do čeho se mi nechce Hana Zagorová interview: Nenechám se přesvědčit k tomu, do čeho se mi nechce

Je máj, lásky čas, jak na vás tohle období působí?
Nádherně, pokud nepadají z nebe provazy deště, tak je to super. Vlívá to životní optimismus a to já mám moc ráda.

Festival Okoř se šťávou představil časový harmonogram, hlavními hvězdami budou Jelen nebo Horkýže Slíže

Stačíte si vůbec to pěkné počasí užít, nebo jste plně pracovně vytížená, že moc času nezbývá?
Mám v podstatě pořád pracovní období, zrovna jsem přiletěla ze slovenského turné kde jsem byla celý týden. Je pořád co dělat. Naštěstí je to moc fajn a mám hodně koncertů. Spíš ubírám, než abych měla touhu přidávat, protože toho je opravdu dost.

MÚZA JE NEVYZPYTATELNÁ

Máte teď spíše tvořivé období, nebo většinu času věnujete koncertování?
Teď mám v tom svém tvořivém úsilí malinko pohov, protože jsem se rozhodla, že letos nevydám desku, až příští rok. Najednou mám v podstatě takový pocit, že něco zanedbávám, jak jsem zvyklá hrozně moc pracovat. (úsměv)

vložte odkaz, text nemažte

Napsala jste také plno textů k písničkám. Vypozorovala jste na sobě nějaký řád, že byste např. nejraději tvořila ráno, nebo večer?
Řád to teda rozhodně nemá, protože nejsem profesionální textař, ačkoliv jsem jich napsala kolem devadesáti. Ale to je proto, že žiju tak dlouhý život. (smích) Ta múza je velmi nevyzpytatelná, ale v každém případě si vybírám písničky, které chci otextovat, a nedělám věci na objednávku, protože myslím, že bych to ani neuměla.

Napsala jste texty např. Karlu Gottovi, Evě Pilarové a dalším - jak tyto spolupráce vznikly?
To jsou jen takové výlety. U toho Karla to bylo velmi jednoduché, protože jsem dala celý devizový příslib za cestu do Londýna, kde jsem viděla v premiérovém obsazení muzikál Cats. Tam jsem slyšela tu překrásnou písničku Memory, kterou si potom všichni zpívali, když vyšli z divadla. To byl fenomén, který jsem nikdy předtím v životě nezažila. Přijela jsem potom do Prahy, napsala text, zavolala Karlovi a řekla mu, že jsem slyšela písničku, kterou on určitě musí nazpívat, protože to je pro velký hlas. A tak vznikla písnička, která se jmenovala Bílá.



Když zavzpomínáte na nejrůznější spolupráce, ať už to byly texty, duety, s kým se dařilo lehce a na na spolupráci s kým ráda vzpomínáte?
Řekla bych, že se dařilo lehce docela všechno, protože jsem paličatý člověk, nenechám se přesvědčit k tomu, do čeho se mi nechce. Když jsem s někým spolupracovala, tak to bylo požehnáno tím, že to byl člověk, který byl sympatický, nebo už jsme se znali předtím. Třeba v případě Drupiho to byl člověk, kterého jsem slyšela předtím jen v rádiu a hrozně jsem ho obdivovala pro jeho nádherný hlas. Nepamatuji si, že bych měla problémy s nějakou spoluprací.

Benátská! v Liberci přilákala tisíce lidí, světová esa trumfla Hana Zagorová

Umíte vedle zpívání a psaní textů hrát na nějaký hudební nástroj?
Ne, v tom jsem nepolíbená. Dlouhá léta jsem hrála na piano, ale nevím, jestli bych si teď k němu nesedla třeba obráceně, protože se mu vůbec nevěnuji. (smích)

DĚLÁM KONCERTY VĚTŠÍ A VELIKÉ

Jakým způsobem se tedy nabíjíte a relaxujete?
V tom to mám docela jednoduché, protože mám muže, který jezdí hodně po světě a jezdí do těch nejlepších operních domů, protože každá ta inscenace, když se vytváří, trvá takových šest týdnů. Vždy za ním jedu minimálně na těch čtrnáct dní. Když je to za oceánem, tak jezdím i na měsíc, to si dovoluji. Pak mě čeká šílená práce, protože to musím samozřejmě všechno dohnat, abych uspokojila také to své já, kapelu i Petra Rezka, se kterým spolupracuji na běžných koncertech i koncertech v Lucerně. Vždycky říkám, že dělám koncerty, které jsou větší, a koncerty které jsou veliké, kam řadím právě Lucernu. Ta je úžasná a absolutně nesrovnatelná s ničím jiným.

Vy sama posloucháte jakou hudbu? Máte ráda i současnou muziku?
Ano, poslouchám i naše nové zpěváčky, ale musím říct, že když mám tolik práce, jako např. teď, kdy mám v první polovině měsíce dvanáct koncertů, tak mám ticho. To je opravdu ta moje nej hudba, protože víc by už moje uši možná nevydejchaly.



Vaše životní nátura je jaká? Jste spíš skřivan, nebo sova? Jak máte nastavený tento biorytmus?
Vždycky říkám, že můžu v životě všechno, ale musím se vyspat. Je to jedno, jestli se vyspím zkraje večera, nebo brzy ráno, takže si myslím, že jsem v tom docela přizpůsobivá.

Vystupujete v sálech, ale také venku. Kde se vám hraje lépe?
Víte, já vždycky říkám, že ti lidé jsou vlastně stejní, ať už je to venku, v sále, nebo někde v divadle. Záleží na tom, co jim dáte a zda jsou spokojení tím, co jim dáváte. Lidé ví, na co jdou, a to je ten základ. Když publiku dáte, co chce, je to v podstatě vždycky hodně podobné.

Už v minulém roce jste hrála na jednom velkém festivalu, tento rok váš čeká Okoř se šťávou. Jak se na toto místo těšíte?
Těším se a těšit se mohou i diváci na nové písničky a samozřejmě i na ty staré, prostě na všechno. Loni jsem zpívala na Benátské noci a skutečně to pro mě byl nezapomenutelný zážitek. Novináři se mě ptali, jestli nemám trochu obavy z toho jiného publika, ale ne, opravdu nemám, protože si myslím, že publikum je víceméně stejné. Když jim dáte to, co chtějí, pak nemůže být problém. Bylo tam snad patnáct tisíc lidí, nevím přesně kolik, ale bylo to moc fajn.



Byla jste na tom místě někdy, např. na výletě?
Byla jsem tam kdysi s Petrem Hapkou. Jinak ale musím říct, že tím místem jsem docela nepolíbená. Když budu mít příležitost a čas, tak si to tam moc ráda užiju.

Byla jste několikrát vyhlášena zlatou slavicí, jaký to je pocit?
Devět! Devět! Je to krásný pocit, protože to je cena popularity a lidi vás mají rádi a mají rádi to, co děláte. Jsem moc ráda, že mi diváci zachovávají přízeň, moc si toho vážím.

Jak vypadají vaše koncerty v současné době? Hrajete své staré známé písničky, nebo spíš ty nové?
Je to takový mix. Bez těch starých písniček by mě lidi nepustili z pódia a ten koncert by trval šíleně dlouho, kdybych se rozhodla hrát jen samé nové věci.



Chtěla byste něco vzkázat svým příznivcům?
Moc se těším na diváky a doufám, že oni se těší na mě.

Kromě Hany Zagorové vystoupí 3. června na Okoři se šťávou i Jelen, Horkýže Slíže, Rybičky 48, ATMO music, Wohnout, Sebastian, České srdce, O5 a Radeček a další. Více informací najdete na webu festivalu.

text: Michal Šenbauer, foto: archiv zpěvačky

Témata: Hana Zagorová, Okoř se šťávou, festivaly

NEJČTENĚJŠÍ

SOUTĚŽE

SOUTĚŽ: Monkey Business v lomu Velká Amerika
zavřít