František Segrado - Všestranný zpěvák miloval hudbu, výtvarné umění a Valašsko. Státní operu uzpíval i bez mikrofonu

"Všude byl doma – na louce, kde pekl kamarádům jezevce, ve Státní opeře (když mu vypadl mikrofon, uzpíval to i bez něj), ve filmu jako Děda, na desítkách jevišť, která jsme spolu projeli, jako nezaměnitelný, podmanivý vypravěč," napsal Michal Horáček po úmrtí Segrada na svém facebookovém profilu.

Vypravěč příběhů

Právě Horáček Segrada objevil pro širší veřejnost, když ho mimo jiné přizval ke spolupráci na muzikálu Kudykam či albu villonských balad Český kalendář. Segrado zpíval v roce 2002 na CD Tak to chodí, které Horáček vytvořil se skladatelem Jardou Svobodou ze skupiny Traband. Pak přišla nabídka na písničky Hlava kance a Strážce plamene na stejnojmenném albu. Následoval klipový Strážce plamene - v obrazech, Kudykam a koncertní verze projektu Ohrožený druh.

Zemřel František Segrado, spolupracoval s Michalem Horáčkem či Petrem Hapkou

Jeho první sólová deska dostala jednoduchý název Segrado. "Hodně vystihuje můj naturel. Je to vyprávění. Není to muzika do hospod, spíše do obýváku, kdy člověk dostane chuť vyslechnout si vyprávění. Já k němu přijdu a vyprávím mu příběhy,“ popisoval před časem pro Deník valašský bard.

Album se týden po vydání stalo nejprodávanější nahrávkou v zemi a již po měsíci získalo zlatou desku. "Myslím, že takový počin dává příležitost upozornit i na možnosti společenského uplatnění lidí ve vyšším věku obecně, a snad aspoň některým z těch, kteří se cítí být odsouváni stranou, dát pozitivní impulz nebo aspoň vzkaz: pořád jsou tu ti, kteří si životní zkušenosti váží a považují ji za nenahraditelnou hodnotu," podotkl Horáček.

Úspěšné album mimo jiné pomohlo dívce bojující s následky dětské mozkové obrny. Svůj exemplář z limitované číslované edice s číslem 001 věnoval Segrado do aukce vyhlášené na sociální síti Facebook. Vítězem se stal účastník, který pro dívku nabídl úhradu speciální terapie v Sanatoriu Klimkovice, jejíž cena dosahuje až 93 tisíc korun.

Hudba Petra Hapky naplnila Měšťanskou besedu v Plzni, jeho písně zpívali Lenka Nová nebo František Segrado

V roce 2018 vydal druhou sólovou desku V paralelním vesmíru. Podílelo se na ní více autorů, mimo jiné Radůza, Xavier Baumaxa, Petr Linhart, David Rotter a další. "Některé písničky na své druhé album už jsem tedy měl předtím, než začal vznikat debut. Doplnili jsme je novějšími, některé jsme předělali, jiné zase vypadly, protože v konkurenci těch dalších neobstály. Víc se prosadily ty vážnější," uvedl Segrado.

Filmový děda

V roce 2016 se Segrado představil divákům i na plátnech kin v celovečerním rodinném filmu z Valašska Děda, pod kterým je podepsaná režisérka Marta Santovjáková Gerlíková jako autorka námětu a scénáře a vedoucí produkce. Film vypráví o rázovitém valašském dědovi, ke kterému přijíždějí na prázdniny na chalupu do Prlova vnuci z Prahy v podání Anny Čtvrtníčkové a Jáchyma Dimova. Snímek zároveň přibližuje historii, zvyklosti, řemesla, nářečí, přírodu a události na Valašsku."Byla to práce s pěknými lidmi. Nelituji, že jsem se do ní pustil. Vnímám ho jako jediný film, který ukazuje Valašsko takové, jaké ve skutečnosti je," pochvaloval si už během natáčení Segrado, který za další rok ztvárnil jednu z rolí v dalším filmu Marty Santovjákové Gerlíkové Tehdy spolu. "Frantovi vděčím za mnohé a mám ho neskonale ráda," sdělila už dříve Santovjáková Gerlíková.

Segrado si již předtím zahrál v pohádce Jana Svěráka Tři bratři, kde ztvárnil vlka v pohádce o Karkulce. Ve stejném roce jako v Dědovi se objevil i v historickém dramatu Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného. Se zpěvačkou Ewou Farnou nazpívali pro seriál Vinaři duet Víno je grunt.

Valašský Ital

Segrado, který se narodil 8. ledna 1955 ve Vsetíně, neobvyklé příjmení zdědil po svém pradědečkovi, který byl Ital. Posledních dvacet let žil v Jablůnce.

Segrado chtěl vzhledem ke svému zájmu o výtvarné umění původně studovat na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti. Protože ho ale nevzali, vyučil se v oboru kuchař-číšník a vystřídal různá zaměstnání. Byl mimo jiné i prodavač, řezník či hospodský. "To byla vysoká škola života," zjistil.

Pracoval také jako výtvarník vánočních ozdob ve vsetínském družstvu IRISA. Při zaměstnání si dodělal školu a přešel na sítotisk, kde působil až do revoluce. Ve volném čase se věnoval hudbě, malování, keramice i výrobě ateliérových šperků. S manželkou Marií získali ocenění za obrazy a šperky v několika výtvarných soutěžích.

V hudbě se pohyboval mezi mnoha interprety na linii od folku po rock. Vystupoval čtyřicet let s nejrůznějšími kapelami, mimo jiné s Dobrohoští, Irish Dew či Čechomorem. "Největší úspěch je, že jsem se potkal s tak nádhernými lidmi. Ani bych nechtěl jmenovat, protože bych na někoho určitě zapomněl. Ke mně byl osud v tomto směru velice štědrý. Potkal jsem se s různými lidmi, kteří v muzice, v kumštu něco dokázalia znamenali. Co jsem dokázal já nebo obecně, co člověk dokázal, to ukáže až doba," konstatoval před časem.

Text: Roman Jireš, foto: Jana Braunová, FB Segrado
Témata: František Segrado, Petr Hapka, Michal Horáček