Vydáno 07.12.2020 | autor: Andrea Štipčáková
Kde lze v České republice najít památníky Věry Špinarové, Karla Kryla, Mejly Hlavsy, Waldemara Matušky, Petra Hapky, Filipa Topola a dalších velkých jmen českého hudebního nebe?
TOP 10 | Kam se chodí vzpomínat na Karla Kryla, Mejlu Hlavsu, Filipa Topola a další? Sochy a pamětní desky českých muzikantů
Socha Věry Špinarové stojí v Husově sadu v centru její milované Ostravy od října 2018. Plastika od Davida Moješčíka, která stála šest set tisíc korun, však od samého počátku sklízí kritiku ze všech stran. Zpěvačka je v ní totiž nerozpoznatelná. Lidé ji po odhalení přirovnávali spíše k herci Milanu Šteindlerovi nebo herečce Janě Hlaváčové. Odborníci pak poukazovali na to, že socha vznikla bez předchozí soutěže. O její odstranění se již několik měsíců zasazuje syn Špinarové, Adam Pavlík. Zatím však bez úspěchu.
David Moješčík je taktéž autorem sochy Karla Kryla, která stojí u Českého rozhlasu v Ostravě. Ukrývá v sobě hned několik symbolů. Stojí před budovou, kde zpěvák natočil své nahrávky pro desku Bratříčku, zavírej vrátka. Zároveň plastický Kryl vypadá, jako by se díval na hodinky, které však na ruce nemá. To znamená, že již není mezi živými, že je mimo čas. A jak vysvětlil sochař, krabice na skulptuře nese další poselství. Za dobrých podmínek je na ní vidět vlajka rozříznutá na půl, což reflektuje to, jak Kryla rozdělení Československa trápilo.
Nejde sice o sochu, nicméně pamětní desku Filipa Topola lze těžko opomenout. Od roku 2015 visí vedle vchodu do holešovického činžovního domu, konkrétně na adrese Antonínská 8, kde svérázný virtuóz bydlel. Pamětní desku ztvárnil český výtvarník Viktor Karlík, který je důležitou postavou českého undergroundu. V roce 1985 například spoluzaložil s Jáchymem Topolem a Ivanem Lamperem samizdatový časopis Jednou nohou, z něhož se později stalo Revolver Revue. Grafickou podobou pamětní desky inspirovala Topolova slavná píseň Žiletky, jejíž motiv je doplněn slovy „Žij ten život“. Ta pochází z kompozice Prší 2.
„Filip dokázal být jako žiletka. Na koncertech uměl někdy tak říznout do živého, až se nám tajil dech. Dokázal být ale i nenápadný. A sám. To hlavně, když se uchyloval do soukromí v posledních letech v Antonínské 8, kde bude tento bronzový reliéf připomínat jeho osobnost,“ uvedl k pamětní desce Viktor Karlík.
Bustu Waldemara Matušky měli v jemu věnovanému muzeu v Josefově až do letošního července. Rozsáhlá sbírka obsahující například zpěvákovu první kytaru, rodinné fotografie nebo svetr s vlastní podobiznou, který dostal od fanynky, byla přestěhována za zámek v Polici. Tam je však kvůli malému prostoru vystavena jen část pokladů pozůstalých po Matuškovi. A to mrzí nejen jeho kamaráda Miroslava Frosta, který původní muzeum muzikanta ve svém rodném městě založil.
Pamětní desku jednoho z významnějších rockerů českého undegroudnu lze najít v zanedbaném domě kdesi na půl cesty mezi pražským I.P. Pavlova a Karlovým náměstím. „V tomto domě řádil v letech 1971—1978 skladatel a hudebník Milan Mejla Hlavsa, 6. 3. 1951—5. 1. 2001,“ stojí na kovové desce umístěné v nenápadném vchodu do domu na adrese Ječná 548/7.
Tato adresa byla pro český předrevoluční underground důležitým místem. Ve stejném činžáku bydleli manželé Jiří a Dana Němcovi, kteří stáli u zrodu Charty 77, stejně jako básník Ivan Martin Jirous, jakýsi ideolog undergroundu a umělecký vedoucí The Plastic People of Universe. Autorem pamětní desky je Viktor Karlík, dolní část zobrazuje pomyslný poklop do podzemí, v němž musel Hlavsa po většinu svého života pracovat. Pamětní deska byla také funkční - po vložení mincí se rozezněly největší Hlavsovy hity. Nicméně deska byla v noci z 6. na 7. dubna 2011 ukradena.
V listopadu tomu bylo šest let, co svět opustit legendární skladatel Petr Hapka, který složil hudbu k písním S cizí ženou v cizím pokoji, Štěstí je krásná věc, První noc v novém bytě a mnoha dalším. Na jeho počest odhalili v Mariánských Lázních poblíž zpívající fontány, pro kterou napsal píseň, bustu, o níž se postaral výtvarník Albert Králíček. Ten podobiznu hudebníka umístil na originální podstavec v podobě klaviatury.
Socha Leoše Janáčka zdobí ostravské Jiráskovo náměstí. Vyrobil ji David Moješčík, který se nechal inspirovat skladatelovou oblíbenou lidovou písní Tá naša lavečka a Janáčka na jednu usadil. V rukou drží lišku, která má odkazovat na jeho operu Příhody lišky Bystroušky.
Svou bustu má i Jarmila Novotná, česká operní pěvkyně, která po nástupu fašismu utekla do New Yorku. Najdete ji ve foyer Národního divadla, ve kterém ztvárnila Mařenku v představení Prodaná nevěsta. Busta byla odhalena v roce 1997.
V Praze v Nuslích najdete na domě číslo 266 v Čestmírově ulici pamětní desku Jiřího Schelingera, který se proslavil skladbou Holubí dům. Píše se na ní: „Zde vyrůstal zpěvák Jiří Schelinger a učil hře na kytaru jeho otec Josef.“ Desku s hudebníkovou podobiznou vyrobil akademický sochař Pavel Míka.
Pamětní desku písničkáře Karla Hašlera zase naleznete na Praze 5, konkrétně v Hlubočepech Na Zlíchově 33. „V tomto domě se narodil 31. 10. 1879 český písničkář a herec Karel Hašler. Umučen 22. 12. 1941 v Mauthausenu,“ píše se na desce z bílého mramoru, která byla odhalena v roce 1945.
V roce 2014 proběhla na stránkách kohonaletne.cz anketa o to, kdo mít sochu na Letenské pláni. Občané si mohli vybrat z několika českých osobností včetně Karla Gotta, Jiřiny Bohdalové, Václava Havla, Jaromíra Jágra nebo třeba Boženy Němcové. Krátce před jejím ukončením anketu vedl loni zesnulý Gott, jak ale dopadla, pořadatelé nikdy neoznámili. Webová stránka už neexistuje a socha na Letné také žádná ještě nestojí.
Text: Andrea Štipčáková, Ondřej Horák
Témata: Věra Špinarová, Karel Kryl, Mejla Hlavsa, Waldemar Matuška, Petr Hapka, Filip Topol, Psí vojáci, Leoš Janáček, Jarmila Novotná
