Miroslav Imrich - Osobitý zpěvák rozjel v hudebním nebi svůj Elektrickej bál

Vydáno 10.05.2024 | autor: Roman Jireš

Život je plný paradoxů. Jedním z nich je i smutná skutečnost, že téměř přesně deset let po sebevraždě popové hvězdy Ivety Bartošové (29. dubna 2014) na železniční trati v pražské Uhříněvsi si nedaleko od toho místa 5. května pravděpodobně kvůli špatným zprávám o svém zdraví dobrovolně vzal život i zpěvák Miroslav Imrich. Byl známý z rockových kapel Abraxas nebo Tango, se kterou v roce 1986 natočil vřele přijaté debutové album Elektrický bál. S hity z něho jako Jedem do hor nebo Co s tím sklem? nyní v hudebním nebi rozjíždí velkou party, jak to za svého života uměl jenom on.

Miroslav Imrich - Osobitý zpěvák rozjel v hudebním nebi svůj Elektrickej bál Miroslav Imrich - Osobitý zpěvák rozjel v hudebním nebi svůj Elektrickej bál

Jedenasedmdesátiletý spoluautor a interpret hitů jako Obyčejnej svět nebo Karel drogy nebere byl původně hospitalizován v jedné z pražských nemocnic, odkud ale odešel. Podle deníku Blesk rozhodl ukončit život, protože měl rakovinu v posledním stadiu. Doma měl nechat dopis na rozloučenou. "S velkou lítostí musíme oznámit, že Míra Imrich tento víkend navždy opustil Obyčejnej svět," objevila se smutná zpráva na jeho facebooku.

TOP 5 písní, kterými se zapsal do historie Miroslav Imrich

Oznámení vyvolalao velký ohlas na sociálních sítích. "Jsem-li schopen po tak dlouhém a dramatickém životě plným ran a deziluzí ještě prožívat cosi jako smutek, tak Mirkovi se právě povedlo mne rozesmutnit. Nevím, co ho napadlo umřít rovna v čase, kdy všechno pučí a rozkvétá, zakládá hnízda a vyvádí mláďata. Ostatně na smrt byl ještě příliš mlád, dalších pár let tady mohl s námi pobýt. Moje vzpomínka se váže na pražskou hospodu ,,U dvou srdcí", kam v sedmdesátých letech občas vpadl se svou kapelou a přáteli, a kde ho bývalo všude plno. Písničky Abraxasu a Tanga si dodnes přehrávám, protože ani pokročilý věk, ani život venkovana člověka nepřipraví o potěšení z prvotřídní muziky a z Mírovy atomové energie, která z něj sršela při každém koncertu," napsal například Miroslav Štrop

S Tangem na Elektrický bál

Do Abraxasu Imrich nastoupil v roce 1977 krátce po jejím vzniku, svou nejslavnější éru kapela Slávka Jandy zažila v první polovině osmdesátých let, kdy se společně s Pražským výběrem stali tuzemskými hvězdami novovlného rocku. Neshody s kapelníkem Jandou ale vedly v roce 1983 k Imrichově odchodu.

"Společně jsme fungovali zhruba od sedmdesátého šestého do roku osmdesát dva a já se v podstatě nemohl moc uplatnit skladatelsky a částečně ani textově. Skládal jsem proto do šuplíku a víceméně to, co tam bylo, jsem potom uplatnil, když jsem založil Tango. Slávek Janda chtěl být lídr kapely, jít svým směrem, takže jsem mu uvolnil místo. Shodou okolností jsem se tenkrát na nějakém festivalu potkal se Zdeňkem Juračkou a Frantou Kotvou, kteří měli volnou kapelu Heval, poté co Jana Kratochvílová emigrovala do Anglie. Doslechli se, že já hodlám odejít od Abraxasu. Slovo dalo slovo, a začali jsme spolu zkoušet. Mezitím jsem někde potkal Vildu Čoka, který mi vyprávěl o výborném klávesákovi, co hraje taky na ságo a dobře zpívá, takže jsme přibrali Otu Baláže. Na bicí jsme přizvali Jardu Vondráka," vyprávěl Imrich, který navrhl opustit původní název Heval a úplně ho změnit na nový, což bylo Tango.

V roce 1984 přišly první koncerty a o dva roky později debutové album Elektrický bál. Materiál na něj dodal Imrich. "První dvě desky jsem v podstatě napsal já, na třetí Můra Hop už se začal projevovat i Ota Baláž, ale rozhodně v tom nebyl žádný problém. O dva kohouty na jednom smetišti se rozhodně nejednalo. To, že se potom Tango rozpadlo a každý si šel svou cestou, bylo dáno spíš únavou. Za zhruba tři roky jsme odehráli nějakých šest set koncertů, a tak už v osmaosmdesátém jsme se rozhodli dát si pauzu, která ovšem jenom pauzou nezůstala," vzpomínal Imrich.

Rock, metal i elektronika

Tango se rozloučilo v pořadí třetím vyprodaným Velkým sálem pražské Lucerny. Baláž se dal znovu dohromady s Vildou Čokem a založili Novou růži. Juračka s Kotvou hráli se Žlutým psem a Imrich se začal věnovat spíše metalové muzice s kapelou Alarm. V rámci hledání svého sebevyjádření na začátku 90. let založil Imrich taneční formaci Tekknofactory a později skupinu Factory. V roce 1994 začal znovu vystupovat s Abraxasem, s nímž natočili alba Sado Maso a Rituál s hity Obyčejnej svět a Karel drogy nebere. Poslední album s Abraxasem z roku 2009 dostalo název Hlava v oblacích. Imrichova cesta s Abraxasem se ale kvůli osobním rozepřím znovu rozešla.

Neúnavný Imrich založil skupinu Rammstein Revival. "Metalový Alarm, rockové Tango nebo elektronická Tekkknofactory – když se tyto styly spojily, tak mi z toho vyšel Rammstein," vysvětlil.

Nakonec Imrich vystupoval se znovuobnoveným Tangem, s nímž měl v plánu letos v létě několik koncertů. Osobitý hudebník, který se s Tangem objevil ve filmu Kam pánové, kam jdete?, už na Zemi žádné show plné pódiových legrácek a pyrotechniky nepřidá.

Poslední album Tanga nazvané Poprvé je z roku 2017. Nahrávka pojmenovaná po titulní skladbě a zároveň po kapele, která chvíli fungovala po Imrichově odchodu z Abraxasu, přináší dvanáct nových písní. Loni pak vyšlo čtyřicet let staré debutové album skupiny Abraxas Box vzniklé v období, kdy původně artrockový Abraxas s příchodem zpěváka Imricha a baskytaristy Michala Ditricha nabídl energičtější hudbu. Nahrávka překvapivě vyšla v době zákazů rockově zaměřených skupin vyvolaných článkem Nová vlna se starým obsahem v komunistickém časopise Tribuna.

Text: Roman Jireš, foto: FB Miroslava Imricha, Martin Hanáček
Témata: Miroslav Imrich, Abraxas, Tango, Alarm, Tekknofactory

NEJČTENĚJŠÍ

SOUTĚŽE

SOUTĚŽ: Monkey Business v lomu Velká Amerika
zavřít