TOP 7 momentů: Génius a démoni Johna Fruscianta 

Vydáno 05.03.2020 | autor: Ondřej Horák

Během jeho intenzivního románku s heroinem se mohlo zdát, že se John Frusciante padesátky nedožije. Své démony ale přemohl a nedávno se vrátil do Red Hot Chili Peppers. Vybrali jsme nejsilnější i nejpodivnější momenty jednoho z nejosobitějších kytaristů planety.

TOP 7 momentů: Génius a démoni Johna Fruscianta  TOP 7 momentů: Génius a démoni Johna Fruscianta 

Období, ve kterých jméno Johna Fruscianta figuruje v sestavě Red Hot Chili Peppers, patří k nejsilnějším v kariéře kapely, jíž osud zkoušel nesčetněkrát. Může za to autorský vklad osobitého kytaristy, který precizně ovládl techniku, hráčské exhibice ale vždy záměrně tlumil. Dával přednost melodiím, harmoniím a syté textuře. Na kontě má několik hitů, které zná celý svět, stejně jako kompozicí, jež je snad až nepříjemné poslouchat. Na konci loňského roku se k překvapení i radosti fanoušků už potřetí vrátil ke své mateřské kapele a s Red Hot Chili Peppers točí novou desku. John Frusciante se narodil 5. března v newyorském Brooklynu.

Red Hot Chili Peppers hlásí velký návrat. Znovu s nimi bude hrát kytarista John Frusciante

 

Knock Me Down (1989)

Druhý singl z alba Mother’s Milk představoval jednu z nejvýraznějších žánrových proměn Red Hot Chili Peppers. Po smrti původního kytaristy Hillela Slovaka a následném odchodu zdrceného bubeníka Jacka Ironse to s kapelou vypadalo všelijak, místo rozpadu ale povstala z heroinového popela v nejsilnější sestavě Anthony Kiedis, Flea, Chad Smith a John Frusciante. Kiedis v introspektivním textu Knock Me Down reflektoval Slovakovu smrt a klišé o životě rockových hvězd a osmnáctiletý Frusciante navázal na odkaz Slovaka, který mu byl hudebním Bohem. Pod vlivem rukopisu nového kytaristy se ale kapela začala soustředit na melodie a zběsilý rytmus ustoupil do pozadí. 


Height Down
(1997)

Frusciante se nedokázal vypořádat s globálním úspěchem, jehož skupina po vydání Blood Sugar Sex Magik dosáhla, a své démony se snažil ukonejšit drogami. Jeho první dvě sólové nahrávky připomínají spíš heroinové deníky a klaustrofobické črty než plnohodnotná alba. Přes všechnu špínu a úzkost ale pořád prosvítají záblesky geniality. Fruscianteho talent zůstává nejčitelnější ve skladbách, které se drží mantinelů tradiční písňové struktury a zůstávají dál od bolestného kvílení. Třeba z takové Height Down by mohl v aranžmá Red Hot Chili Peppers vzniknout solidní hit. Nebo dva.


Scar Tissue
(1999)

V roce 1998 Frusciante úspěšně absolvoval odvykací kúru, vrátil se do kapely a začal skládat Californication coby epický návrat. Jako první ochutnávku z připravovaného alba formace vypustila singl Scar Tissue, po jehož vydání bylo zřejmé, že se blíží velký třesk. Úvodní kytarová melodie drásá srdce i radostně zvoní a po prvním poslechu ji nelze vyhnat z hlavy. Ve finále skladby pak přijde epické kytarové sólo, které by nikdo jiný než Frusciante vymyslet nemohl. Scar Tissue svou melancholií zrcadlí složitou minulost vztahu mezi kytaristou a kapelou, stejně tak ale byla příslibem, že spolu opět dokážou něco neopakovatelného. Lepší nakročení do nového milénia Red Hot Chili Peppers natočit nemohli.


The Sides
(2004)

Jepičí život prožila kapela Ataxia, jíž Frusciante založil spolu s basákem Joe Lallym (Fugazi) a bubeníkem Joshem Klinghofferem. Ten o pět let později zastoupil Fruscianta v Red Hot Chili Peppers za kytarou. Syntetické ozvěny bicích, nekonkrétní kytarové plochy, mantrické melodie a Frusciantův omámený pěvecký projev jsou důkazem toho, že kytarista na žánry kašle a k hudbě přistupuje jako ke svobodnému vesmíru.


Improvizace
(2007)

Fruscianteho osud v Red Hot Chili Peppers došel podruhé svému naplnění po konci světového turné k albu Stadium Arcadium, za nějž kapela získala tři Grammy. Pódia přitom tehdy bourali nejen svými hity, ale i manickou improvizací, kdy se rytmická sekce Flea-Smith přetahovala o místo s Frusciantem. Jeho vesmírná kytara ale vždy hrála prim. Důkazem jest záznam z finále vystoupení v polském Chořově. 


Things Behind the Sun
(2008)

Na začátku nového milénia Frusciante občas nahrával také se svým kamarádem Omarem Rodríguez-Lópezem a jeho The Mars Volta. Do experimentálního opusu Cicatriz ESP nahrál kytary a syntezátory, dvanáctiminutová skladba vyšla na debutu De-Loused in the Comatorium, na němž všechny basové party nahrál Flea. Frusciante v roce 2006 pomohl The Mars Volta dokončit jejich třetí album Amputechture, když nahrál kytary do sedmi písní z devíti. V Things Behind The Sun vyniká jeho cit pro harmonie, skladba přitom vybočuje nečekaným klasicismem.


Under the Bridge
(1992)

Jak sám několikrát zopakoval, Frusciante se celý život snaží psát lepší a lepší skladby, záleží pouze na tom, jakým směrem ho inspirace odstřelí. Ikoničtější hit než Under the Bridge ale už nejspíš nenapíše. Frusciante píseň složil spontánně poté, co kapela spolu s producentem Rickem Rubinem přemluvila Kiedise, aby svou tísnivou báseň o drogovém prokletí dal všanc skupině. Rubin v ní vycítil ideální finále alba Blood Sugar Sex Magic, na kterém zrovna pracovali. Hořkosladké intro je podle autora přímým odkazem na píseň Little Wing od Jimiho Hendrixe, který má mezi kytarovými hrdiny Johna Fruscianta výsadní místo. „Můj mozek vznikající skladbu interpretoval jako velmi pochmurnou, proto jsem si řekl, že bych měl na temný text napsat o něco veselejší akordy,“ řekl Frusciante.

Text: Ondřej Horák, foto: Archiv Report

Témata: Red Hot Chili Peppers, John Frusciante, Anthony Kiedis, Flea, Chad Smith

zavřít