Richard Krajčo

Richard Krajčo bývá označován jako jeden z nejnadanějších umělců své generace, talent „ostravské líhně“. Je úspěšným muzikantem, frontmanem, skladatelem, textařem, ale i hercem a moderátorem. 

Byl nejmladším českým Hamletem, Richardem III.  Získal Cenu Alfreda Radoka, několikrát byl nominován na Cenu Thálie. Jako frontman kapely Kryštof, která láme rekordy v prodejnosti alb, návštěvnosti koncertů, získala několik cen Akademie populární hudby Anděl, stále vymýšlí nové projekty jako např. u nás ojedinělé Kryštof Kempy. 

Narodil se 1.června 1977. Možná by z něj byl dnes úspěšný fotbalista, do patnácti let hrál fotbal závodně. Ale vyhrála náhle kytara, kterou mu maminka koupila ze svého skromného platu poštovní doručovatelky. "Máma byla sice kdysi rockerka, dokonce hrála v nějaké kapele. (…) Denně jsem na tu kytaru cvičil třeba osm hodin a na fotbal jsem neměl čas, ani myšlenky," vzpomínal Richard v rozhovoru pro Dobrý den s kurýrem 4. července 2011.

Po roce domácího hraní zakládá folk-punkové trio (basa, bicí, kytara) The Kryštof. (původně ale Sem tam, Malíř smutnejch) Proč právě Kryštof?  „Kryštof, to byl takový človíček, virtuální figurka, kterou jsem si vymyslel. Byl to kluk, kterého nikdo neměl rád. Nedostal šanci na život, na úspěch, na nic. A tak svůj život předčasně ukončil. Měl jsem ho rád, Byl součástí mých teenagerských pocitů. Písniku o něm jsem napsal někdy v patnácti letech. A vždycky jsem měl pocit, že ta naše kapela nikdy neuspěje. Že je takový ten Kryštof, odsouzený k záhubě tak, jako ta figurka,“ vzpomíná pro Magazín Práva 6. dubna 2002.

Zároveň začíná hrát v amatérském divadelním souboru Crepácy (údajně jakási středoškolská verze populárního divadla Sklep). Díky výjimečně otevřenému ročníku i pro starší studenty (bylo mu 19 let) začíná studovat na konzervatoři herectví. 

I během jeho působení na konzervatoři kapela zkouší, nahrává demosnímky, které posílá hudebním vydavatelstvím. Během pěti let své existence odehráli asi patnáct koncertů, vydali dvě kazety – Sqěle a The Kryštof a podařilo se jim vyhrát hitparádu Radiohradu. V roce 1998 začíná spolu s Alešem Juchelkou moderovat hudební hitparádu České televize Medúza.

Od sezóny 1999/2000 jako čerstvý absolvent Janáčkovy konzervatoře posiluje Divadelní společnost Petra Bezruče v Ostravě. A hned ztvární titulní postavu z Shakespearova Hamleta. 

Kousek recenze z Lidových novin z 6. března 2000: „V roli Hamleta však vyniká mladičký Richard Krajčo. Jeho herectví je technicky precizní a pravdivé v síle prožitku. Bohatě odstíněné výrazové prostředky, přirozená emotivita a pohybová brilance činí z jeho Hamleta nejpozoruhodnější kreaci svého druhu v poslední době.“ Ve stejném roce tak získává Cenu Alfréda Radoka.

A čeká ho další titulní role v muzikálu Tracyho tygr podle stejnojmenné novely Williama Saroyana. Následuje komedie Christophera Duranga Nevyléčitelní a drama Skleněný zvěřinec Tenesseee Williamse. 

Poté začíná upřednostňovat zase muziku. Jeho spoluhráči v kapele jsou: Nikolaj Arichtev, který jako jediný zůstal z původní sestavy, Jakub Dominik na bicí, Nikos Grigoriadis na trubku, Evžen Hofmann na elektrickou kytaru, Nikos Kuluris na saxofón a Ondřej Kyjonka na pozoun. 

Křest debutového alba Magnetické pole se koná 22. června 2001 v ostravském klubu Boomerang, které provozuje Zlata Holušová (jejíž jméno je spojeno s legendárním festivalem Colours of Ostrava.) Album pokřtili Milan Cais z Tata Bojs a producent Dušan Neuwerth. Poprvé zazněly hity jako Cosmoshop, Obchodník s deštěm, Lolita (ta se stala nejúspěšnější českou písničkou roku 2001) a další dnes už legendární skladby kapely. 

9. prosince 2001 se konalo slavnostní vyhlášení ankety popularity Český slavík. V přímém přenosu jej vysílala televize Nova. Hrálo se na playback a právě proti tomu tehdy kapela Kryštof vystoupila symbolickým gestem – leukoplastí na Richardových ústech, zároveň šlo o solidaritu s kapelou Lucie, která právě kvůli hraní na playback svou účast těsně před vysíláním odvolala.

V březnu 2002 se tak nezúčastnili vyhlášení Ceny Anděl, kde měli dohromady pět nominací a nakonec získali Anděla za Objev roku.

Ve stejném roce dostává nabídku na hostování od Národního divadla v Praze (jako Merkucio v Shakespearově Romeovi a julii). Přichází i ty televizní a filmové. Zajímavou příležitost tak dostal v televizním filmu Udělení milosti se zamítá, kde si zahrál mladého, ambiciózního „estébáckého fízla“. Účastní se zajímavých projektů. Jeden je s Agnieszkou Holland s názvem Jánošík – Pravdivá história. Druhým je ojedinělý projekt Krysař režiséra F.A. Brabce.

Rok 2003 je pro Richarda profesně náročný. Zkouší v Národním divadle Kleanta v komedii Lakomec, v Divadle Ungelt hru Láska a porozumění. Podílí se na hudbě k filmu Vladimíra Morávka Nuda v Brně. Připravuje s kapelou novou desku.  Padla první klapka k novému filmu Juraja Jakubiska Post coitum, který byl natočen za sedmadvacet dní!
Následují koncertní turné, v Českém slavíkovi 2004 je Richard vyhlášen jako Skokan roku. Kapela získává za album Mikrokosmos cenu za Nejlepší popové album roku na Anděl Alianz 2004. A aby těch ocenění nebylo málo, je nominován Hereckou asociací na Cenu Thálie za roli Richieho v Lásce a porozumění. Začíná zkoušet s režisérem Kačerem divadelní hru Černé mléko a s hercem Janem Budařem je obsazen do titulních rolí filmu V. Morávka Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště. 

V televizním filmu Comeback (2005) hraje hlavní roli muzikanta, který se vrací z protialkoholní léčebny, rozpadá se mu vztah a je vyhozen z vlastní kapely. Spojitost? Určitě ne. 

Hned po natáčení Comebacku začíná zkoušet Richarda III. V Národním divadle a připravuje s kapelou nové album.

Na začátku roku 2006 začne natáčení sedmnáctidílného seriálu České televize Hraběnky.) A začíná běh na dlouhou trať. Nové album, rozvod s Evou Fühlingovou, Rubikon Tour, Zlatá deska, natáčení třetí řady Nemocnice na kraji města, Poločas/Best tour, Akustik Tour. Získává i třetí seriálovou roli ve Znamení koně. V nabitém programu se stihne znovu oženit s partnerkou Martinou a v roce 2009 se mu narodí první syn Richard.

V témže roce měla na Brodwayi premiéru hra Keitha Huffa Deštivé dny. U nás to bylo o tři roky později v Ungeltu. Tato hra se stala jakýmsi „memente mori“ a spolu s Davidem Švehlíkem ji Richard Krajčo hraje dodnes a je povětšinou vyprodaná. A Richard za tuto roli získal Cenu Thálie 2012.

Sám tuto dobu označil jako „vstup do druhého poločasu“a odstartoval jej novou deskou Jeviště. Skvělým marketingovým tahem je jejich Facebook, na kterém se spravedlivě podílí všichni členové kapely. Komunikují s fanoušky, odepisují téměř na vše, projektují zde svou tvorbu.

V prosinci 2012 padla první klapka druhého celovečerního filmu režisérky Karin Babinské Křídla Vánoc. Premiéra byla v listopadu 2013. „Když si Richard přečetl scénář, moc se mu líbil a nabídl mi do filmu píseň Cesta. (…) Když jsem ji slyšela, úplně mi to vyrazilo dech – jako by byla pro ten film napsaná. Přitom ji skládal asi ve stejné době, kdy já psala scénář k filmu. A pak se nám to osudově sešlo.“ 

Osud zde sehrál vekou roli – Richard se rozvedl a začal žít s Karin. Dne jsou manželé a společně se podílí na výchově jeho dvou dětí (Richarda a Bereniky) a její dcery z prvního manželství Jasmíny. V té době začíná natáčet nový dvanáctidílný seriál Vraždy v kruhu.

V roce 2014 se kapela Kryštof pustila do zcela originálního a opět dnes už velmi úspěšného projektu Kryštof Kemp. Jedná se o jakési kamarádské a rodinné setkání, na kterém se opět podílí všichni členové kapely a to doslova. Každý má svůj workshop, se svými fanoušky a návštěvníky festivalu jsou v neustálém kontaktu hned na několika zastávkách festivalu.

Ke svým 38. narozeninám si Richard věnoval nové albu Srdcebeat, jehož název nese i veleúspěšné tour. V roce 2017 vystoupila skupina k příležitosti oslav pětadvaceti let dvakrát na fotbalovém stadionu Evžena Rošického v Praze, čímž si splnila dávný sen. Záznam vydali na CD a DVD pod názvem Kryštof na Strahově. Pětadvacetiny si Kryštof připomněli také výběrovkou s příznačným názvem Best Of.