Vydáno 06.08.2019 | autor: Alena Kaňová
Miro Žbirka
Miro Žbirka je stálicí slovenské a české hudební scény, zpěvák, skladatele, spoluzakladatel skupin Modus a Limit, první slovenský Zlatý slavík.
Miroslav, přezdívaný „Mekky“, se narodil 21. října 1952 v Bratislavě jako nejmladší ze tří sourozenců. Jeho otec byl Slovák a matka Angličanka, kteří se díky jistému „faux pas“ seznámili v londýnském pubu Green Man, kdy Šimon Žbirka, tehdy československý voják, vypil omylem drink anglické dívce Ruth. Miroslavova maminka podporovala syna v lásce k hudbě, ke které ho přivedli starší bratři Jason a Toni.
Poprvé před publikem vystoupil jako patnáctiletý v roce 1968 se skupinou Mr. Jet And Cannibals bratrů Grožanových. Už o rok později stál u zrodu rockové skupiny Modus. O prázdninách, ještě před posledním ročníkem gymnázia, odjeli hrát do Švýcarska. Hráli v malém klubu, ale dle Mekkyho to byla zajímavá škola. Dokonce se během pobytu naučil nazpaměť rockovou operu Jesus Christ Superstar, která se mu stala velkou inspirací a možná, jak sám tvrdí, by později nesložil dnes už legendární Baladu o pol’ných vtákoch.
Následně v letech 1976 až 1980 natočil s hudební formací Modus, která se rozrostla o Janka Lehotského či Mariku Gombitovou, dnes už opět klasické hity Tajomstvo hier, Dievčatá, Drahá, Zažni.
Společně v roce 1977 získali zlatou Bratislavskou lyru za píseň Úsmev. S Marikou Gomitovou si zahráli i zamilovaný pár v televizním muzikálu z roku 1980 Neberte nám princeznú.
Po odchodu („vyhazovu“ právě od Janka Lehotského) z Modusu založil v roce 1981 s Lacem Lučeničem skupinu Limit. A na světlo světa tak přišly další hity Ako obrázok, V slepých uličkách, Balada o pol’ných vtákoch či legendární Biely kvet. Jejich album Doktor Sen vyšlo dokonce i v angličtině, kdy anglické texty napsal Miroslav Žbirka.
V roce 1982 se jako první slovenský interpret stal československým Zlatým slavíkem. (Po dvaceti letech si vítězství M.Ž. ještě několikrát zopakoval ve slovenské variantě ankety Zlatý slavík.) Sám Karel Gott toto vítězství přijal se svou pověstnou noblesou a pronesl legendární větu, že doma už má zlatých slavíků celou „žbirku“.
Ve stejném roce zvítězil M. Žbirka na mezinárodním festivalu v rakouském Villachu s již zmiňovanou písničkou V slepých uličkách (Love Song), kde navíc získal i cenu Radia Ö3.
Bratislavskou lyru získal ještě jednou, o rok později, s písní Nechodí.
Za svoji dlouhou kariéru tak absolvoval nespočet koncertů, natočil řadu autorských alb, několikrát se stal osobností televizní obrazovky (slovenská cena OTO). Moderoval populární hudební pořad Rhytmick. V současnosti se k moderování vrátil v pořadu České televize Doupě Mekkyho Žbirky.
V roce 2018 si díky své ženě Katce splnil životní sen a nahrál své písně v Abbey Road Studios v Londýně.
Se svou současnou ženou Katkou se seznámil v roce 1984 a od roku 1988 jsou manželé. Z prvního manželství (1972, žena Helga) má dceru. S Katkou vychovali dceru Lindu a syna Davida.
„Poslali ma do sveta bez kompasu bez mapy
nechali ma blúdiť v ňom, znášať rôzne útrapy
Teraz sa tu obzerám Čudujem sa všetkému
Stúpajú mi po nohách chalanovi bosému
Treba sa vraj naučiť inkasovať údery
to vie šplhať do kopca tomu svet rád uverí
Neviem sa však pomestiť do takejto lavice
Ja som chlapec normálny zo Strakovej ulice.“
(text z písně Chlapec z ulice)
Diskografie:
Modus (1979)
Balíček snov (1980)
Doktor sen (1980)
Sezónne lásky (1982)
Miro (1982)
Roky a dni (1983)
Giant Step (1983)
Dear Boy (1984)
Nemoderný chalan (1984)
Chlapec z ulice (1986)
20 naj… (1986)
Zlomky poznania (1988)
Step By Step (1889)
K.O. (1990)
Songs For Children (1993)
Samozrejmý svet (1994)
22 dní The Best of… (1995)
Meky (1997)
Modus 1 Komplet – Usmev (1998)
The Best of 2 (1999)
Songs For Boys and Girls (1999)
Modrý album (2001)
The Best Of 93-03 (2003)
Miro Žbirka Live (2004)
Dúhy (2005)
DVD The Best of Tour (2006)
22x2 The Best Of (2007)
Like a Hero (2008)
Empatia (2009)
Symphonic album (2011)
Complete Box (2012)
Miro (2015)
Double album (2018)
Další články interpreta
