Příběh českého hitu: Mňága a Žďorp - Hodinový hotel

Pojem hodinový hotel rozhodně není v dnešní době Čechům neznámý. V roce 1988, kdy Mňága a Žďorp vydala stejnojmennou píseň, se však tento výraz do tuzemska teprve dostával. Jak prozradil Petr Fiala v rozhovoru pro lidovky.cz, text doslova vyčuměl z okna. Nevěstinec byl pro něj vždycky metaforou osamělosti, a on se v době psaní skladby cítil sám.

ROZHOVOR | Petr Fiala z Mňága a Žďorp: Nežijeme s hlavou v písku minulosti

Hodinový hotel měl původně osm slok, členové kapely tehdy navíc neuměli příliš hrát na nástroje, a tak nahrávání skladby trvalo. „Nepamatuju se přesně, jak dlouho. Jednotlivé party jsme vymýšleli na zkouškách. Hráli jsme furt dokola, dokud jsme neměli všichni vymyšlenej svůj part,“ uvedl Fiala pro iREPORT.

Skladba našla své místo na debutové desce Mňágy a Žďorp Made in Valmez. „Její nahrávání byla sranda, ale také to bylo náročné. Měli jsme málo času, všechno se točilo rovnou do pásu a my jsme byli rádi, že jsme to vůbec stihli. Užili jsme si všelijaké objevování nahrávacích tajemství, vyrábění nových zvuků a tak dále. V Hotelu jsme použili unisono saxofonu a trubky a pamatuji si, jak jsme z toho byli nadšení,“ zavzpomínal zpěvák.

Z ní se velmi rychle stala senzace a z Hodinového hotelu hit. Píseň kapely tak nemůže dodnes chybět na žádném koncertu. „Občas ji hrajeme jako první, abychom nemuseli poslouchat pokřikování lidí, ať už ji zahrajeme,“ dodal Petr Fiala s tím, že hrát tento song ho ještě neomrzelo. „Moc nechápu hudebníky, které už omrzely vlastní písničky.“

Se skladbou má prý frontman Mňágy spojených spoustu zážitků, obzvlášťna jeden zřejmě nikdy nezapomene. „Jednou byl bubeník tak ožralý, že jsme tu písničku hráli asi tak dvakrát pomaleji. Skoro jsme se přitom zastavili, jak to bylo pomalu, Už je to ale fakt strašně dávno.“

Text: Andrea Štipčáková, Alena Kaňová, foto: archiv iREPORT, Monitor-EMI
Témata: Mňága a Žďorp, Petr Fiala, Hodinovej hotel, Příběh hitu