LIVE: Colours of Ostrava zakončili Zara Larsson, Sean Paul i James Blake

Colours of Ostrava

Ostrava, Dolní Vítkovice

19. 7. 2024

Sobotním otvírákem byli The Most Naked Man na REC. stage, větší množství příznivců festivalu se však sešlo na The Anahit na Fresh Stage. V jemných béžových šatech si před nimi jejich zpěvačka vylila srdce střídavě v rodné maďarštině a v angličtině. Emoční investice byla v obou případech u posluchačů silná.

Třetí den na Colours of Ostrava pod taktovkou Lenny, Emmy Smetany a Jordana Haje nebo Son Mieux

Co se nových a v Česku doposud neoposlouchaných talentů týče, byli letos Fresh, REC. i Full Moon stages rozhodně více než uspokojivé. Nedivila bych se, kdyby za pár let mnozí z letošních debutantů vystoupili na hlavním pódiu.

Právě na něm poslední den Colours zahájili Malalata. Jejich eklektický hudební mix vlil přihlížejícím do žil tolik potřebnou energii. Na papíře možná není jejich hudba pro každého, ale v praxi si je užili všichni. Pro jistotu měli na stage i tanečníky, kteří byli ve svých originálních barevných outfitech třešinkou na dortu.

Nechtělo-li se vám tancovat, mohli jste skočit na zpěváka Otyho Johnnyho. Kolem stage možná nebyla největší energie, téměř všichni si posedali, ale to nevadilo. Johnny je vcelku schopný hypeman a ne zcela nadšeného publika se nelekl, takže už diváci ke konci vytleskávali do refrénu.

Medový hlaa Alexie Chellun opravdu chytal za srdce. O pozornost se dělila s domácími Bratry Ebeny, a o to větší dojem dělalo publikum, které se před ní sešlo. 

Odvážná show Sama Smitha i skvělí ClockClock, Bat for Lashes a Tata Bojs. Takový byl druhý den na Colours of Ostrava

Zmiňovaní Bratři Ebenové však měli také narváno. Spíš než na hudbu, se v tomto případě přišlo na vtip. Vlnění do rytmu a jásot se však dostavili i tak, stejně jako smích, takže to bylo pro písničkáře úspěšné odpoledne. 

Od Ebenů nastal nepříliš dlouhý odsun na stage České pojišťovny, kde začínal Sean Paul. Pro dobrá místa se vyplatilo čekat hodinu, vzhledem k tomu, že šlo o jednoho z největších tahounů dne, neměl o diváky nouzi. 

I po Paulovi se odpoledne vezlo na popové vlně. Po sedmé hodině na hlavní stage vystoupila Zara Larsson. Švédskou divu obklopily davy a ona jejich očekávání nezklamala. Je to zkrátka profesionálka a těším se na směr, kterým se bude ubírat její kariéra nadále.

Co se návštěvnosti týče, nezklamal dav ani Dennise Lloyda. Jeho jazzové tóny nabízely vítanou změnu v tempu večera. Přesto se reakce nesly ve stejném duchu – mírné nadšení, erodované posledními pár dny. Možná to je tím, že sobota postrádala skutečného tahouna, možná šlo jen o únavu materiálu, ale zdálo se většina návštěvníků jede silou vůle.

A pak se na Orlen Drive stage přihnali Avalanche Kaito. I po energickém Llyodovi to v porovnání se zbytkem dne bylo, jako kdyby se na pódium objevili Sex Pistols. Avalanche spustili lavinu rytmů a zdánlivé disharmonie, která ale skvěle fungovala. Jejich zbraní je griot punk noise, bezuzdný tanec a neskutečná energie, díky které rozhodně stojí za pozornost.

Připravili úrodnou půdu pro své následovníky. Prvním z nich byl James Blake, který se o pozornost dělil s alt-popovou partou Kawala. Přestože měli menší publikum než britský hudebník, odezva byla zhruba stejně pozitivní.
Následovala dlouho slibovaná Sevdaliza, která z technických důvodů musela koncert o den posunout. Čekání se však vyplatilo a spolu s islandskou Emílianou Torrini šlo o důstojnou tečku za festivalem.

Pořadatelskému týmu se letos povedlo zorganizovat příjemné čtyři dny, během nichž si každý našel to své. Od rockových stálic po vycházející hvězdy holdující folku, od rodin s dětmi po teenagery, dramaturgie pokryla snad všechny cílové skupiny. Colours jen nebavily, ale také vzdělávaly a rozšiřovaly obzory.

Text: Andrea Hupková foto: Colours of Ostrava
Témata: Colours of Ostrava, festivaly, Zara Larsson, Sean Paul, James Blake, Sevdaliza, Bratři Ebenové, The Anahit, Malalata