LIVE: Zara Larsson a Mumford & Sons berlínskou Lollapaloozu omámili fantastickou show, David Guetta se neopakoval a Ava Max byla propadákem

Lollapalooza
Berlín
9. - 10. 9. 2023

Festival v Berlíně pro řadu návštěvníků, ale i interpretů, znamená pomyslné rozloučení se s létem a festivalou sezónou. Také ale umožňuje dohánět koncerty těch, které jste na jiných festivalech nestihli nebo i objevovat mladé a nadějné, kterých se jiné festivaly častokrát ještě úplně zbytečně bojí. Ale jakkoliv to ještě před začátkem vypadalo tragicky, tak stačí jen udělat „střih!“ a všechno je jinak. Je totiž úplně jedno, kolikrát už jste v životě byli na Olympijském stadiónu v německé metropoli. Pokaždé, když tady vylezete z nadzemky a před vámi se rozprostře to jedinečné panorama, bere to dech. A když vlezete do jeho útrob a před sebou shlížíte shora dolů na tu božskou stavbu, která je schopná pojmout neuvěřitelných osmdesát tisíc lidí, je to bez přehánění ohromující.

Těch hudebních fanoušků uvnitř, ale i okolo stadionu, napočítáte na sto tisíc, ale jen co projdete do areálu, tak se až do večera nezastavíte. Scény jsou tady čtyři a oproti předchozím letům došlo jen k jedné výrazné změně. Ta nejmenší, drobná Weingarten stage se přemístila z klidného travnatého prostředí přímo do hlavního areálu a nově se zprovoznilo i přilehlé koupaliště. Na odvážné skokany do vody ale bohužel můžete jen koukat, pro návštěvníky festivalu se tím bohužel nic nemění a do vody přístup nemají, velká škoda. Také je to jedna z mála věcí, na které si tady můžete stěžovat. Nejčastějším hromosvodem vašeho hněvu ale zcela určitě budou sekuriťáci, kteří častokrát v zájmu bezpečnosti přestanou pouštět diváky do prostoru k pódiu, což by bylo v pořádku, jen kdyby ale nebylo do očí bijící, kolik volného prostoru tam přitom ještě nechávají. A že ty dále stojící fanoušky dovnitř nepustí ani potom, co stání u pódia opustí vyšší desítky lidí, to už prostě nepochopíte. Ve finále je proto potřeba počítat s tím, že nechcete-li koukat na svého oblíbence z velké dálky, stepujte pod pódiem klidně i dvacet minut předem. Bohužel.

Ale teď to hlavní. Ta pointa celé Lollapaloozy a hlavní důvod, proč má smysl tam jezdit, není o tom, že na ní hraje ten nebo onen. A není to ani o krásně vyzdobeném areálu, pohyblivých instalacích nebo pestré kuchyni. Už od prvního ročníku berlínské edice totiž platí, že klíčové je tady to zářijové datum. Protože právě tady se pro velkou část interpretů končí. Odsud létají zpátky domů, tady si to chtějí naposledy užít. Protože pro ně jsou zdejší koncerty ty poslední, které na dlouhou dobu odehrají. A řada z nich dobře ví, že v nevyzpytatelném šoubyznysu není vůbec jisté, zda ještě za rok či dva na podobné letní turné vyrazí. Je proto naprosto logické, že se tady chtějí předvést. A že si to i tak trochu sami pro sebe chtějí užít víc, než jindy. A když máte jejich výkony s čím srovnávat, tak víte, že je to pravda.

Ale popořadě. „Jestli jste sem přišli a doufali, že budete šťastní, pak byste měli odejít. Tohle bude plné rozchodových depek,“ řekla v půli svého vystoupení Lauren Spencer-Smith a dala další z mnoha až nečekaně dobře napsaných písní. Příkladem může být její největší hit Flowers, ve kterém zpívá svému bývalému, že až s novým přítelem pochopila, že kytky nemusí dostávat jen jako omluvné gesto, ale klidně prostě jen tak. Brzy na to si střihla i cover Rolling In The Deep od Adele, jejíž hit Set Fire To The Rain zpívala už osmnácté sérií americké SuperStar, kde se dostala do nejlepší dvacítky. A nejen, že má podobnou barvu hlasu, ona má i podobný rozsah! A nezastavovala. V Living With The Fantasy předvedla jednu z mnoha vokálních exhibic. Ty jsou často součástí písní, v nichž chlapům podobně jako Taylor Swift pořád jen něco vyčítá. Ale pokud se na to dokážete povznést, velmi rychle zjistíte, že tahle slečna by klidně mohla brzy převzít místo, jaké ještě v dobách Camp Rocků a krátce po nich zastávala třeba Demi Lovato. Umí zaujmout, umí nadchnout. Do rytmu si podupkávali sekuriťáci, kameraman s tričkem z metalového Wackenu se na ni culil jak sluníčko a za vše hovořila cedule Laurenpalooza od jednoho z fanoušků v prvních řadách. Velký objev. A úvod, jaký bude těžké překonat.

První věc, kterou vám Wikipedie prozradí na Moonchild Sanelly jsou její modré, výrazné vlasy. Není divu, vypadají trochu jako tkaničky. A taky se tam dozvíte, že svou hudbu označuje za future ghetto punk. Ono to je trochu zavádějící, ve skutečnosti rodačka z jižní Afriky dělá spíše dancehall a kwaito, ve kterém nejednou uslyšíte známější Die Antwoord. Ostatně dvakrát znásilněná matka tří dcer, která paralelně k hudbě rozjela kariéru i v pornu a označuje se za prezidentku ženského orgasmu, má své CVčko plné roztodivných zápisů. Objevila se na soundtracku k Lvímu králi, milovník africké hudby Damon Albarn ji pozval na album svých Gorillaz a její písničku Demon najdete i ve FIFA 22. Bohužel koncerty k jejím prioritám nepatří. Na nich je pro ni důležité hlavně twerkovat a když to nedělá sama, přizve k tomu ráda i svého jediného kolegu, DJe ve žluté minisukni, který ty tanečky vezme za ni. Playback jede naplno, ona do něj jen přizvukuje a ta hrstka fanoušků, co na ni pod jednu z hlavních scén přišla, si ale stejně bude pamatovat hlavně to, že šla tancovat do kotle za nimi. Kdo ji na Lollapalooze minul, o mnoho nepřišel.

Mimi Webb laťku nastavenou Lauren bohužel nepřeskočila. Tam, kde se její předchůdkyně snažila navazovat pouto s fanoušky, ona pokládala naivní otázky typu: "Byli jste už někdy v Londýně, odkud pocházím? Jo? No to je skvělé!" Také své věrné souputníky v podobě bubeníka, klávesisty a half-playbacku, s nimiž skoro na den přesně před měsícem hrála na maďarském Szigetu, protřídila. Klávesista je totiž ten tam.

Setlist obsahoval Freezing, Ghost Of You, 24/5 nebo baladu Dumb Love a jejich interpretka v džínových kraťasech a podprsence naštěstí i tentokrát zpívala živě. A při Both Of Us zakopla o techniku a málem spadla z pódia. Pěkné bylo, když na Red Flags vyzvala fanoušky k mávání svršky nad hlavou, v následující Good Without už jí mávali rukama sami. Možná, že kdyby z nosu sundala rozměrné sluneční brýle, navázání sympatií by proběhlo rychleji než v opačném případě. A tak když se při House On Fire konečně ledy prolomily a začal to být o poznání lepší koncert, bylo už bohužel prakticky po všem.

Ayliva je německá zpěvačka a jednoznačná propagátorka aktuálního módního trendu zvaného Coquette Aesthetics, kterému teď podlehly mnohé slečny z Generace Z. Určitě jste si ho už všimli - mašle ve vlasech, liščí oči, korzet, uzoučký pas a široká sukně. A až nečekaně velká ochota podvolit se mužskému pokolení k čemukoliv. Co před lety popularizovaly Lana Del Rey nebo Ariana Grande, tím se dnes na Instagramu a TikToku prezentuje každá druhá influencerka. Včetně právě Aylivy. Ta diváky zasypala nejprve růžemi, následně konfetami a v neposlední řadě do svého blyštivého mikrofonu i hezky zpívala. A bylo to fajn. Když už německý pop, tak tento.

Sraz ženských popových zpěvaček na jednom místě následně svou účastí podpořila i Zara Larsson. A pokud jste rodačku ze Švédska viděli před lety v Letňanech, kde předskakovala Edu Sheeranovi, tak vězte, že s tím euforickým karnevalem radosti, co předváděla v Berlíně, to mělo společné maximálně pár hitů. Tohle totiž byla skutečně velká popová show se vším všudy. Zara byla sexy, avšak nikoliv vulgární. Se svými tanečnicemi zvládala nejedno náročné číslo, často používala k jejich zdůraznění power pózy a přesně splňovala to, o čem byla řeč výše – zavzpomínala na krásné léto strávené na evropských festivalech a vyzvala sebe i všechny kolem k tomu, si to ještě naposledy pořádně užili.

Především je to ale vynikající zpěvačka, která všechno zvládala naživo. Kde byly vícehlasy, tam měla backvokalistky, živá kapela je v jejím případě samozřejmost. Po celou dobou se navíc snažila navázat bližší pouto s fanoušky a tím tak nádherně navázala na podobně sympatické výkony, které tady v minulých letech předváděla Jess Glynne, Dua Lipa nebo naposledy Rita Ora. Ty všechny jsou totiž důkazem toho, že dělat mainstreamový pop se dá vkusně, stylově, poctivě a s lidskou tváří. A zatímco autorka více hitů, než kolik si myslíte, že jich má, předváděla světovou premiéru singlu o bezpodmínečné lásce k její sestře s názvem All My Love, na němž spolupracovala s Davidem Guettou a který vyjde teprve v pátek 15. září nebo zazpívala Lay All Your Love On Me od ABBY, na sousední scéně už se chystala Ava Max. Její protipól.

Všechno to, co dělala Zara dobře, tak Ava dělala opačně. Pochválit ji lze jen za tanec, ale ne proto, že by byla lepší (nebyla), ale protože to bylo taky tak to jediné, co tam předváděla. Jestli na to snaživka Zara, coby její kolegyně s patnáctiletou praxí koukala, muselo jí být líto, že v programu vystupovala Ava až po ní, tzn. logicky by měla být mladší kolegyně větším tahákem. Bylo to ale přesně naopak. Navzdory tomu, že Zara měla všechno do detailu nacvičené, pobavilo ji něco v publiku při baladě Uncover tak moc, že dostala nekontrolovatelný záchvat smíchu. Bylo to tak krásně lidsky přirozené a ve skvělém kontrastu k tomu, jak promakaný zbytek koncertu byl.

To Ava se sice na dav lidí, který byl asi tak stokrát větší než ten, který na ni přišel v Madridu na Mad Cool Festivalu, usmívala dost a naopak ve snaze být sexy byla vulgární až moc, jenže co na pódiu dělala nebo nedělala, je úplně jedno. Všechno totiž bylo na playback. Na scéně nejen, že nebyla doprovodná kapela, kterou nemá, ale nebyl tam ani „DJ“, který by to "play" mačkal. Celý set tak jel připravený od startu a umělou hmotou vylepšená „zpěvačka“ si tak musela jen pamatovat pauzy mezi písněmi, aby věděla, jak dlouho může vykládat, než se spustí další song. Bylo to trapné a naštěstí se i našli lidé, kteří to pořadatelům alespoň napsali na sociálních sítích do komentářů. Protože jestli z celého setu Ava Max odzpívala reálně alespoň 15 procent, tak je to moc. „Tancujte, nenechávejte všechnu tu práci na mě!“ burácela. Marně. Byla to sotva půl hodina, co davy návštěvníků mávaly rukama nadšeně nad hlavou. Jenže to bylo u vedlejší scény. U budoucí chodící reklamy na prodej kosmetiky na Instagramu naopak lidi po zásluze odcházeli.

Mumford And Sons ve zmiňovaném Madridu v červnu ohňostrojem končili. V Budapešti ho na Szigetu naopak nedali vůbec. A v Berlíně? Tam jím pro jistotu hned začali! "Guten Morgen? Wie geht's?" pozdravil Marcus Mumford a když ve druhé písni Little Lion Man nechal zpívat publikum a to se hned chytilo a přidalo, začali se usmívat i zbývající muzikanti. Určitě jim bylo jasné, že i v Německu zase jednou odehrají skvělý koncert.

Co skvělý? Fantastický! Poctivá muzikantská práce je právě na festivalech jako je Lollapalooza, která kromě spoustě talentů a hvězd dá prostor i playbackovým troskám (copyright) jako je Ava Max, skutečně potřebná. Jen ať i ti mladší vidí, jak vypadá nefalšovaný koncert folk-rockové kapely! Ať vědí, jak vypadá a zní naživo banjo, kopák, plnohodnotné bicí, španělka, klavír, trumpeta a řada dalších nástrojů, o naléhavém vokálu frontmana ani nemluvě! Ať vidí, že střídat si s kolegy nástroje může být úplně běžné! Ať vidí, jaké to je, když si za vámi zpěvák skočí do kotle dát high five, což naprostá většina hvězd jejich velikosti dávno nedělá! Ať cítí ten rozdíl, když kapela hraje potichu a pak najednou přitlačí! Ať vidí, že je normální, když mají její členové po koncertě mokré vlasy a z čela jim do očí stéká pot! Ať vidí zdvihnuté mobily v Ditmas, padající jiskry v The Wolf nebo velký finální ohňostroj v I Will Wait. Nádherné to bylo! Škoda jen, že se kvůli nešikovnému záběru kamery přišlo na to, že i oni používají čtecí zařízení. To ty jinak krásné dojmy trochu kazí.

A ještě něco: „Bylo to takhle. Někdy v květnu jsme kývli na to, že tady zahrajeme. Německo máme rádi a už jsme tu dlouho nehráli. Byl to jeden koncert. A pak jsme najednou začali říkat ANO na další a další festivaly a najednou jsme měli léto plné koncertů a turné, které jsme při přípravě nové desky absolutně neplánovali, bylo na světě. Tak jsme tu!“ prohlásil frontman a odpověděl tak na sice nevyřčenou, ale naprosto oprávněnou otázku, kde je, sakra už, nějaké nové album. Blízko.

Finální hvězdou prvního dne byl David Guetta. A zatímco tisíce lidí tančily s rukama nad hlavou a radovaly se ze skvělého zakončení sobotního večera, autor tohoto článku využil jeho setu ke studijním důvodům. Ono se toho totiž o jednom z nejslavnějších DJů světa napovídá hodně. Kromě jiného také to, že si sety nachystá dopředu, synchronizuje je s plameny, projekcemi, rachejtlemi a konfetami, a pak jen vítězoslavně mačká celé léto "play". Ovšem díky tomu, že se Francouz objevil o měsíc dříve i na Szigetu, bylo možné srovnat, jak vedle sebe obstojí dva sety z téhož turné.
Takto – že to DJ nemíchá přímo na scéně, se zdá být zřejmé, ostatně když se mu jeden song přelévá v druhý a on přitom stojí na stole a oběma rukama mává nad hlavou, těžko mu něco takového věřit. Raubíř jeden. Nicméně dvě zhlédnutá vystoupení v Budapešti a v Berlíně především ukázala to, co se třeba od statistiků z databáze setlist.fm tak snadno nedozvíte. A sice, že ty sety ve skutečnosti nejsou stejné. Mají hodně podobných motivů a mnohokrát se v nich objevují stejné písně ve stejném pořadí, ale úplně totožné nejsou.

Kupříkladu v těchto konkrétních příkladech to bylo tak, že první třetina vystoupení zůstala stejná jako v Maďarsku – začínalo se s I’m Good (Blue), potom Baby Don’t Hurt Me, Sexy Bitch a další. Zjednodušeně řečeno, první třetina setu byla totožná. A stejně tak třeba závěr znovu patřil jeho spolupráci s Usherem ve Without You, který doplnil parádní ohňostroj.

Druhou a třetí třetinu pouštěných písní různě proměňuje. První část z nich hraje stále, promíchává ale místo v programu, kdy je pouští. Tam patří třeba největší hity Bennyho Benassiho, Aviciiho, Michaela Bublého, Shouse nebo La Bouche. V té zbývající části už pak songy rovnou vynechává a mění je za zcela jiné. To byl třeba příklad Kill Me Slow, která zazněla na úkor v Maďarsku hrané One In A Million. Tak třeba jste právě taky dozvěděli něco nového.

V druhé části reportáže si povíme, jak se v Berlíně dařilo třeba Jasonu Derulovi, Imagine Dragons, Macklemoreovi nebo kdo se stal objevem festivalu.

Text: Jan Trávníček, foto: FB Lollapalooza
Témata: Lollapalooza, Zara Larsson, Mumford & Sons, David Guetta, Ava Max, David Guetta