Vydáno před 3 hodinami | autor: Jakub Gerlich
Večer v pražské Arše+ nabídl všechno od zasněného alternativního rocku přes pořádnou corovou nakládačku. Ne každý pokus o rozproudění publika se povedl, ale jakmile se na pódiu objevili The Devil Wears Prada, bylo jasné, že prostor pro osobní komfort dnes nebude součástí vstupenky.
LIVE: Květiny, démoni a moshpit přes celý sál. The Devil Wears PRAHA
Jako první nastoupili britští Oversize, kteří místo breakdownů nabídli pozvolnější alternativní rock s grungeovým nádechem. Publikum se drželo spíš po stranách sálu a snaha kapely dostat ho do pohybu moc nezabírala. Párkrát se rozsvítily telefony, občas to příjemně zavonělo devadesátkami, ale výraznější moment nepřišel. Hudebně v pořádku, jen bez většího důvodu si jejich vystoupení pamatovat.
To američtí 156/Silence potřebovali k probuzení crowdu jen pár vteřin. Ostré kytary, nekompromisní scream Jacka Murrayho a první pořádný moshpit večera. Netrvalo dlouho a kotel zabíral snad polovinu sálu a nad hlavami se objevili první crowdsurfeři. Pro frontmana Jacka má navíc současné turné trochu pohádkový rozměr. S Mikem Hranicou pocházejí ze stejného města, The Devil Wears Prada poslouchá už od základky a teď s nimi objíždí Evropu. Mike mu dokonce hostuje na nové desce. Takže zatímco my jsme řešili, jestli přežijeme další moshpit, Jack si mohl odškrtnout další položku ze seznamu životních snů.
Zemřel bubeník The Devil Wears Prada. Byl na palubě letadla, které havarovalo v San Diegu
Na nové desce From A Distance se 156/Silence inspirují mimo jiné atmosférou Twin Peaks. A vlastně to sedí. Jen zatímco David Lynch nechával diváky tápat v surrealistických nočních můrách, Jack Murray jim k tomu ještě přidává pořádně přes držku.
Francouzští Novelists pak bohužel zase trochu ubrali plyn. Nastoupili s chutí, ale jejich moderní metalcore působil místy dost zaměnitelně. Zpěvačka Camille Contreras se navíc chvílemi ve zvuku téměř ztrácela. Nějaký ten mosh proběhl, breakdowny fungovaly a instrumentálně nebylo moc co vytknout. Jenže celek působil až příliš „učesaně“. Trochu jako kdyby někdo vzal recept na současný metalcore, odškrtl všechny povinné ingredience a zapomněl přidat vlastní nápad.
LIVE: Ice Nine Kills to v Praze zabili. Vzduchem létali končetiny, toaleťák i crowdsurfeři
A pak přišli The Devil Wears Prada. Nebo spíš The Devil Wears Praha, protože během jejich setu se Archa+ proměnila v jeden velký, zpocený organismus (nebo orgasmus?), který se odmítal přestat hýbat. Mike byl ve formě, Jeremy dorazil s novým sestřihem (první dvě minuty jsem ho nepoznal a říkal si, kde je) a kapela od prvních skladeb dokazovala, že ani po více než dvaceti letech na scéně rozhodně nepatří do metalcorového důchodu. Mikeův vokál se sice občas trochu ztrácel, ale na celkovém, téměř pohlcujícím zážitku to nic zásadního nezměnilo.
Nová deska TDWP se sice jmenuje Flowers, ale na žádnou rozkvetlou louku posluchače nebere. Spíš na místo, kde se zalévá úzkostí, vztahovými krizemi a osobními démony. The Devil Wears Prada zkrátka umějí zabalit depresi do extrémně lahodného balíčku.
Danger: Wildman dostála svému názvu, při Watchtower se roztočil circle pit a někde kolem těchto momentů definitivně přestalo dávat smysl pokoušet se dělat si poznámky. Sotva jsem udržel mobil v ruce. Moshpit byl totiž prakticky všude. Vedle nekompromisních vypalovaček ale dostaly prostor i emotivnější momenty. Broken patřila k vrcholům večera, Dez Moines potěšila návratem ke staršímu materiálu a Chemical dokázala na chvíli proměnit zběsilou tlačenici v atmosférickou podívanou plnou plavců. Plavala i naše fotografka.
Prvomájové saunování aneb jak LANDMVRKS vyprodali Lucerna Music Bar
Jeremy během setu pochválil pražské publikum, které podle něj dokázalo vytvořit top atmosféru, přestože „not even a weekend“. A rozhodně nepřeháněl. For You se setkala s tak hlasitou odezvou, že by nejeden hlukoměr raději podal výpověď, zatímco Ritual dál přilévala olej do už tak dost rozjetého kotle. Při Sacrifice se publikum rozestoupilo prakticky přes celou šířku sálu a připravilo další z těch momentů, při kterých člověk přemýšlí, jestli má chránit zuby, nebo si prostě užít poslední zbytky chaosu.
A když už se zdálo, že větší bordel vzniknout nemůže, přišel přídavek a s ním Play The Old Shit. Název, který by klidně mohl být požadavkem nostalgických fanoušků, se stal dokonalou tečkou za večerem, v němž The Devil Wears Prada ukázali, že umějí propojit svou minulost se současností, aniž by ztratili energii nebo vlastní tvář.
Pražský koncert tak nakonec měl dva jednoznačné vítěze. 156/Silence, kteří dokázali Archu poprvé pořádně rozebrat, a především The Devil Wears Prada, po kterých ji už nikdo nedá dohromady. Díky!
Text: Jakub Gerlich, foto: Pavla Dolanská
Témata: The Devil Wears Prada, 156/Silence, Oversize, Archa+, metalcore
0,00
čtenáři
hlasuj
