Vydáno 26.06.2019 | autor: Daniel Košťál
Jestli se českému publiku dá něčím snadno zavděčit, jsou to v poslední době bezesporu španělské a latinsko-americké rytmy. Ať mluvíme o opakovaných návštěvách Alvara Solera, Enrique Iglesiase či zatím chystaném vystoupení Luise Fonsiho s jeho "skromným" hitem Despacito, všechny tyto akce mají společný faktor, kterým je naprosto enormní zájem veřejnosti. Nejčerstvější přírůstek v této kategorii je Kolumbijec Maluma, který v úterý 25. června rozhoupal pražské Forum Karlín.
LIVE: Maluma bejbe a jeho marná snaha v pražském Foru Karlín
Popravdě je celkem k údivu, že Maluma svou první návštěvu našich krajin odkládal tak dlouho. Vždyť zpěvákův největší místní hit Chantaje, na kterém spolupracoval s krajankou Shakirou, je bezmála již tři roky starý. Nicméně jsme se nakonec dočkali a zpěvák Prahu obšťastnil v rámci svého turné k aktuálnímu albu 11:11.
Publikum muselo být tentokrát opravdu trpělivé, neboť se ještě těsně před osmou hodinou fronta od Fora táhla skoro až k metru a samotný koncert začal až úderem deváté. A leckomu to čekání jistě stálo za to. Malumovi se stejně tak jako jeho zmíněným kolegům musí nechat, že práci s fanoušky zvládá skvěle. Nemá to sice s drtivě většinovým ženským obecenstvem tak těžké, ale přeci jen jeho show měla něco do sebe. O dění na pódiu nebyla rozhodně nouze. Od samého počátku z něj šlehaly plameny, konfety a reflektory, které společně s celou armádou tanečnic doprovázely zpěvákovu choreografii. Nebo možná spíše odváděly pozornost od její jednoduchosti.
Ač si totiž zpěvák celou dobu vedl dobře a překvapil i ucházejícím hlasovým projevem, je třeba říct, že již po několika písních začal koncert upadat do monotonie, která s průběhem setu nabírala na síle. Uprostřed byla sice zařazena krátká akustická pasáž, která měla vyvolat intimní atmosféru, nicméně ihned po skončení písně Marinero jsme byli zpět u vrtících se pozadí a světlíček. To celé jen podtrhovalo fakt, že repertoár zpěváků reggaetonu nebývá ten nejoriginálnější a že ani Maluma není výjimkou.
Diskutabilní byla i jiná produkční rozhodnutí. Setlist koncertu byl například evidentně sestaven pro latinskoamerické publikum, které Malumu zná blíže a z alba 11:11 obsahoval jen nekolik skladeb. Navíc postavení hitů jako Vente Pa’ca a Chantaje na čtvrtou a pátou příčku ve více než hodinu a půl dlouhém představení pak znamenalo, že ve zbytku času už nebylo na co se těšit. Obě zmíněné skladby se navíc potýkaly se zvukovými problémy a vokalistka nahrazující Shakiru nebyla příliš přesvědčivá. Co mohlo být zlatým hřebem večera, se tak odehrálo uspěchaně a nezanechalo sebemenší dojem.
Aby nedošlo ke křivdě, je pravda, že Maluma do své show nepochybně vkládá mnohem více snahy než jiní a i díky maličkostem, jako je zahrnutí živé kapely (dnes ne úplně samozřejmé!), je o co stát. Alespoň na chvilku, než pozlátko zevšední a vy se začnete cítit, jako byste byli v klubu. Co je na pódiu, přestává být důležité. Zhruba tak totiž včerejší koncert působil. Dle burácejícího potlesku a křiku fanynek to ale rozhodně nebylo naposledy.
text: Daniel Košťál
3,00
čtenáři
hlasuj
