LIVE: Mark Kozelek: Morous, co by mohl být stand-up komikem

SUN KIL MOON
PRAHA, LUCERNA MUSIC BAR
17. 6. 2016
(fotografie jsou ilustrační)

Mark Kozelek - jeden z největších sr**ů současné hudební scény - se postaral o to, aby po celý koncert nesměl vytáhnout fotoaparát ani amatér, ani akreditovaný fotograf. Pravdou je, že na koncertě také bylo sotva co fotit. Na pódium nastoupil za tmy s klidem, jako by šel zrovna pro rohlíky. Nad kulatou stageí, kterou si následně pochvaloval, se rozsvítila modrá intimní světla. Tři muzikanti za ním se rozestavili na místa a tento obraz očím diváků zůstal téměř statickým po následující dvě hodiny.

V závěru klubového jara přispěchají Car Seat Headrest, Sun Kil Moon či Todd Terje

Vzhledem k tomu, kolik excesů má tento muzikant za sebou, mělo v prvních minutách několik návštěvníků možná právem obavu, jestli se třeba v půlce neotočí a neodejde, nebo jestli si nevybere v hledišti nějakou oběť, kterou sprostě setře, jak je jeho zvykem. Kozelek si tentokrát ale právem vybral jako oběť svého verbálního útoku nedávného útočníka z Floridy, který si zastřílel v gay baru. Nebylo to poprvé, kdy se Kozelek opřel do strůjců podobných masakrů, a jeho kombinace vulgarismů v recitační pasáži kontrastovala s něžným refrénem nabízejícím řešení těchto krizí ve znění nejkratší básně na světě: "Me, We."

FANOUŠKOVI SE VYSMÁL

Tato kombinace odmítavosti a něhy je charakteristická pro celou jeho tvorbu, naživo tenhle nerudný strýc do svých (leckdy až banálních) recitací neopomněl přimíchat ani notnou dávku šovinismu. V pravidelných uvolněných průpovídkách mezi písněmi vyvolával jeho humor salvy smíchu, až člověk zalitoval, že stojí v klubu a nesedí v kabaretu u stolku s tlumeně svítící lampičkou.

vložte odkaz, text nemažte

Mark se nebál dotěrného fanouška utřít tím, že jeho oblíbenou písničku na přání nezahraje ani za 20 000 let a že jestli si dotyčný divák přijde vtipný, ať se proboha neživí jako bavič. Nebál se s klubem ani podělit o to, že v sexu se mu pořád daří, jen obliba určitých poloh se změnila, protože sex je v jeho věku pěkná dřina. Všechny vtípky vyprávěl s pobaveným výrazem na tváři a k dobru mu musí být přičteno, že si umí dělat srandu i sám ze sebe. "Co ode mě taky můžete dneska čekat, když jsem spal jenom jednu hodinu?"

UNUDIL BY I VNOUČATA

Kozelek se ale umí i pochválit. "Umim skládat písničky, psát hudbu, ale co umim nejlíp, to jsou texty." V jeho textech je sice mnoho hlubokých příběhů s přesahem, ale několik jeho vzpomínání na Ohio a San Francisco a všechny ty holky, se kterými si kdy vyrazil na rande a ty muzikanty, s kterými hrával, by ale unudilo i jeho vnoučata, kterým by tohle recitoval u krbu.

Mark se tak navíc odvázal několika covery, ať už od Davida Bowieho nebo od Sonny & Cher. Na song I Got You Babe dokonce vytáhl z publika slečnu, ze které se vyvrbila zpěvačka jakési kapely Winding Wheels. Tu pak Kozelek pozval na společné turné a trefně komentoval: "Hele, po dnešku třeba bude mít tvoje kapela o 130 fanoušků víc…"

Tolik zhruba sebeironicky odhadoval, že dorazilo ten večer diváků. A nebyl daleko od pravdy. Ačkoli okouzlil autentičností, improvizací, domáckým přístupem, minimalistickým hudebním doprovodem, který charakterizoval jeho tvorbu, než do ní vstoupil energický Jesu, Kozelek občas nezná míru. Své desky sází jednu za druhou, často si hraje a coveruje sám pro sebe a jeho show je poměrně monotónní a dlouhá.

Fakt, že se on sám trochu přeceňuje, už k němu ale asi patří. Přišel nepozorovaně a odešel s obětím kluka v první řadě. Tohle od něj určitě nikdo nečekal.

Alena Bílková, foto: archiv

Témata: Sun Kil Moon, Mark Kozelek, Lucerna Music Bar, koncerty