Vydáno před 9 hodinami | autor: iREPORT
Třetí den festivalu Rock for People měl slabší line-up, odpoledne si nejspíš nejvíce užili hradečtí důchodci na tradičním programu, který je jim každoročně věnován. Tentokrát například s Jiřím Pavlicou a Hradišťanem. Headlinery večera byli po dvou letech opět Bring Me the Horizon (BMTH), po minulém úspěchu však tentokrát opět laťka trochu spadla.
LIVE: Rock for People, den třetí. Tom Morello hlásal smrt fašismu, BMTH pokulhávali a Ben Cristovao přivezl Tommyho Thayera z KISS
K českým interpretům hrajícím na Rock for People se letos přidal i Ben Cristovao. Zpočátku jeho show jsme si kladli otázku, zda organizátoři neudělali s jeho zařazením na hlavní stage chybu, na závěr už však byl prostor pod pódiem slušně zaplněný. Přítomným se zpěvák odvděčil. Přichystal si pro ně překvapení, které nadchlo i ty nejzarytější rockery. Jeho pozvání zahrát si na Rock for People totiž přijal kytarista Tommy Thayer z Kiss. Společně s Benem Cristovao si střihl hned tři songy, mezi nimi i společnou novinku Bikerock a hit Kiss I Was Made for Lovin’ You.
LIVE: Dvě alba, jeden večer. Ben Cristovao a Sofian Medjmedj vyprodali O2 universum
Kytarista s osobitým ostře riffovým a zvukovým rukopisem v prudkém dešti důkladně rozhýbal mnohatisícový dav, který se sešel krátce po půl páté odpoledne před největším festivalovým pódiem. Spolu se sólo bandem jej potěšil výběrem písní z repertoáru nejen svých projektů.
RECENZE: Tom Morello na novém EP hraje Hendrixe a vzpomíná i na Eddieho Van Halena
Hodinový koncert otevřel pouze dva roky starým vlastním kusem Soldier In The Army Of Love. Jako druhý song v pořadí zazněla pecka Adjourn It. I pokud byste nevěděli, že na ní Tom spolupracoval se Serjem Tankianem, pojali byste podle typických pasáží podezření, že má něco společného se System Of A Down.
Už v prvních dvou skladbách se s kapelou představil patnáctiletý syn dvaašedesátiletého Toma Morella. Ohromný talent, na kterého je táta právem hrdý. Roman s kapelou odehrál větší část koncertu, včetně vzpomínky na Ozzyho Osbournea v podobě písně Mr. Crowley. Po ní Tom synkovi vlepil pusu do vlasů a řekl: „Budoucnost je v dobrých rukou.”
Několikrát použil slova oslavující rock’n’roll a proti fašismu. Pro a protihesla, která vyhlášený aktivista Morello vložil do programu koncertu, byla takzvaně na pohodu, tedy nijak otravná či vlezlá a bylo jich tak akorát. Šlo to i beze slov, například když ukázal záda kytary, která má zepředu nápis Arm The Homeless, a na nich nápis „smrt fašismu” (skutečně v češtině).
Příznačně pro tento den zazněla i píseň Let's Get The Party Started, na níž před pěti lety spolupracoval s Bring Me The Horizon. Ohromný ohlas měla vzpomínka na Chrise Cornella, s nímž byl Tom Morello v superkapele Audioslave. Užili jsme si část překrásné Like a Stone, kterou jsme odzpívali spolu s kytaristou Carlem Restivem. Na plátně za zády muzikantů se kromě fotky Chrise objevil i snímek dnes už také nežijícího bubeníka Foo Fighters Taylora Hawkinse.
Všechny pochopitelně dokonale rozhýbala a zahřála muzika kultovních Rage Against The Machine. O vskutku vtipný moment se Tom Morello postaral, když pronesl: „Teď zahrajeme českou lidovou píseň, jejíž slova všichni znáte už od dětství.” A rozjel se ikonický song Killing In The Name právě od RATM. Na závěr ještě přidal cover písně od Johna Lennona Power To The People. Mnoho lidí odcházelo sice promočených, ale s naprostým uspokojením. (Liv)
Při hledání suchého místa jsme se ocitli pod krytou stage ČT Art, kde vystupoval americký rapper Zero 9:36. Na to, že se jednalo o teprve druhé vystoupení v ČR a že jde o mladého umělce, který podle svých slov nepracuje pod žádným labelem, vzbudilo slušné nadšení. Je možné, že známosti Zero 9:36 pomohly i spolupráce s kapelami Ice Nine Kills a Holywood Undead, přičemž jejich společné písně mají stovky milionů poslechů na Spotify. Jeho rychlá a energická show mile překvapila. Ještě trochu dopilovat zpěv a bude to i na větší pódium. (Natálie)
V roce 2024 do Hradce britská metalcorová čtveřice Bring Me The Horizon přivezla unikátní show, v níž figurovala avatarka E.V.E., která přijela „prozkoumat lidstvo“, a její poletující pomocník M8. Ti byli spojujícím prvkem show a bavili publikum například ve chvílích, kdy se kapela připravovala na další skladbu. S tehdy novým albem POST HUMAN: NeX Gen šlo o skvělou podívanou, navíc doplněnou zábavními prvky jako jsou laserová show, ohňostroje a ohně. Kdo to ale viděl minule, poznával mnoho stejného i při letošním vystoupení.
Zpěvák Oli Sykes navíc oproti předloni více šetřil hlas a v písních jako Can You Feel My Heart a Throne místy až moc spoléhal na dav, který ovšem šetřil hlasivkami dosti podobným způsobem. Výsledkem byla hluchá místa, což bylo v nepříznivém počasí o to nepříjemnější. Stejně jako minule si na píseň Antivist pozval na pódium fanouška, tentokrát se cti dostalo fanynce Elis. A poté Oli zamířil do prvních řad mezi nadšené fanoušky, kteří ho obdarovali zvířatkovou čepičkou. Koncert měl nejspíš své kouzlo hlavně pro přední řady, které nemusely spoléhat jen na obrazovky a dostalo se jim i přímého kontaktu s kapelou. Tak snad příště zase trochu lépe! Zase jsme tu likvidaci lidstva z rukou robotů/avatarů přežili... (Natálie)
Další miláčci tuzemského rockového publika, kteří kdykoli přijedou, mají vyprodáno, to půl hodiny před půlnocí rozbalili naprosto neskutečně. Povětšinou v prudkém dešti a bahně zařídili fakt velkou jízdu. Sen mnoha fanoušků kapely, který léta působil jako jeden z těch naprosto nesplnitelných, se stal skvostnou skutečností. Dokonce ještě krásnější, než by si kdy fanoušci mohli nechat zdát. A ano, přiznávám, jsem jedním z nich.
Příznivci Three Days Grace kanadské rockery brali i poté, co je opustil původní frontman Adam Gontier. Jeden z těch nenahraditelných. Možná díky tomu, že se ho jeho nástupce Matt Walst nikdy nesnažil kopírovat. Nejen, že si kapela s novým hlavním vokalistou udržela fanoušky, ale přirozeně nabrala i spoustu nových, jak bylo ostatně podle věku některých v davu u Rock for People stage patrné. Původní verzi TDG totiž vzhledem ke svému mládí nemohli zažít.
Ponechat si po Adamově návratu oba frontmany byl skvělý a férový tah. Mega charismatický Adam, pan zpěvák s lehce nakřáplým úžasným „signature” hlasem, a spíš pohodář a dobrý zpěvák Matt se výtečně doplňují. Adam zpívá „svoje” songy, které s kapelou vytvořil a natočil, Matt zase novější věci. Ten, kdo právě nezpívá, bere místo mikrofonu kytaru. V některých písních pánové tvoří krásně ladící duety. Právě díky tomu získali Three Days Grace ještě větší koule. Ohromná energie z nich šla jen s Mattem, teď je to v tom nejlepším slova smyslu rocková lavina.
Chlapi se doplňují a posilují kapelu i odlišným stylem komunikace - Adam je ten elegantní, zhmotněné charisma, Matt je ten vřelý rocker, který sem tam utrousí nějaký ten „fuck” nebo „shit” a hraje si trochu na drsňáka.
Kapela odehrála výběrový setlist toho nelepšího, co za více než tři dekády existence vytvořila, od nejstarších po nejnovější počiny. Pochopitelně nechyběly perly s Adamovým rukopisem jako Break, Pain a I Hate Everything About You, záležítosti z „mattovské éry” I Am Machine, Painkiller či The Mountain, a pak také kousky z poslední, loňské desky Alienation, nahrané s oběma zpěváky, konkrétně Kill Me Fast a Mayday.
Skvělý koncert, který měl ohromnou sílu i když zrovna hráli pomalejší, řekněme romantičtější, písně, TDG uzavřeli energickou skákačkou Riot. (Liv)
Text: Natálie Štrbáková, Liv Boková, foto: Linda Míková
Témata: Rock for People, Tome Morello, Audioslave, Prophets of Rage, Rage Against The Machine, Ozzy Osbourne, Chris Cornell, Taylor Hawkins, Foo Fighters, Bring Me The Horizon, Three Days Grace
0,00
čtenáři
hlasuj
