RETRO 90s | Příběh Ozzyho Osbourna: Sláva, šílenství, drogy a alkohol. Princ temnot si přál zemřít jako první z Black Sabbath

RETRO 90s | Příběh Ozzyho Osbourna: Od klempíře a řezníka přes zloděje až po heavymetalovou legendu

Počátkem roku 1971 začali Black Sabbath nahrávat LP Master Of Reality, vlastně už třetí desku během jediného roku. Ihned po nahrávání se vydali na světové turné, nejprve po Evropě, a jakmile LP vyšlo, tak i v USA. Ještě před svým vydáním byla deska díky obrovskému počtu objednávek pozlacena. Noví idolové hravě plnili i ty největší haly a stadióny, čímž se jim splnil sen o světové hvězdě Black Sabbath. Na druhé straně se jim stále více stával cizí pojem volného času a soukromí. V květnu přerušili turné po USA, aby odhalili jeden koncert v londýnské Royal Albert Hall, což je čest, která se každému nedostane. Album Master Of Reality vydané začátkem léta se rychle vyšplhalo na první místa v žebříčcích. Mezitím se Ozzy 1. září oženil, z tohoto manželství jsou syn Louis a dcera Jessica.

RETRO 2000 | Ozzy Osbourne od A do Z aneb 23 faktů o ikoně heavy metalu

Tisk zatím pomalu, ale jistě budoval image kapely posedlé zlem a záští. Ozzy se nechal slyšet, že se chce nechat dožít maximálně čtyřiceti let a chce zemřít jako první z kapely Black Sabbath. Black Sabbath byli bojkotovaní televizí a rádiem, ale o to více bylo prodáno jejich desek a vstupenek na stále žádanější koncerty. Ovšem skupina se dostala do stresu, který překonávala pomocí LSD a kokainu. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Plánované anglické turné koncem roku 1971 muselo být odloženo pro naprosté vyčerpání, teprve v lednu následujícího roku odehrála zotavená kapela jeden koncert v rodném Birminghamu před publikem složeném většinou z rodinných příslušníků. Ozzy na tento koncert vzpomíná jako na jeden z nejhezčích, který kdy zažil.

Potom znovu pokračuje jízda světem se zastávkami v USA, Austráliia a Japonsku. Největším problémem bylo sehnat v Japonsku drogy, a když se jim to nepovedlo, zůstali u alkoholu, z něhož učinili všichni kromě Tonyho svého koníčka. Další zábavu si našli v zapalování a ničení všeho, co jim přišlo pod ruku, a nebyl uchráněn ani vous Billa Warda. Koncertní šňůra byla krátce přerušena kvůli nahrávání LP Black Sabbath Vol.4, které bylo vydáno v září 1972. Turné mělo u fanoušků i v tisku velmi dobrý ohlas a zdálo se být vše v pořádku. Ovšem bludný kruh drogy - alkohol-stres se v těch týdnech stal pro kapelu úplným peklem. V roce 1973 se vrátili zpět do Anglie, aby nahráli LP Sabbath Bloody Sabbath. V té době si všichni čtyři pořídili venkovské domy, a Ozzy si ten svůj ihned naplnil hracími automaty.

RETRO 2000 | Ozzy Osbourne: Hrozím se představy, že nikdo neslyší mé volání o pomoc

Nové album považovala kapela za svůj další úspěch, podařilo se jím dosáhnout kvalit Paranoidu, ale bylo to vlastně poslední solidní album natočené s Ozzym. Zatímco ten se stále více stával neposedným dítětem, začal se pomalu rýsovat spor mezi ním a lommim. Kytarista se vždy držel stranou při všech večírcích a orgiích, a tím velmi zlobil Ozzyho. lommi totiž bral svou práci velmi vážně a snažil se k takovému přístupu přimět i ostatní. Situace v kapele se zhoršovala jak dlouhým pobytem ve studiu, tak i osobními vztahy mezi samotnými členy. LP Sabotage z roku 1975 bylo začátkem rozpadu kapely.

Nepříliš originální LP nezaznamenalo ani nijak velký prodejní úspěch. Toho si ani skupina nestačila všimnout díky rychlému sledu koncertních šňůr. Začátkem roku 1976 cestování skončilo a Ozzy se vrátil domů jako poloviční blázen. Hned první den postřílel v záchvatu všechna zvířata na své farmě.

V tomto roce začalo pro Black Sabbath období, kdy nejvíce času trávili v soudní síni. Poté, co kapela zaplatila svému prvnímu manažerovi 35 tisíc liber, rozloučila se před soudem se svými dosavadními spolupracovníky Meehanem a Pinem. S rozhodnutím vést si své obchody sami začali Black Sabbath uprostřed roku 1976 práce na novém LP Technical Ecstasy. Ke smutku Ozzyho, který se chtěl vrátit opět k tvrdému soundu, převzal produkci desky perfekcionista lommi.

Album Technical Ecstasy bylo sice nablýskané, na první poslech líbivé, ale - jak předpověděl Ozzy -na trhu totálně propadlo. Přesto dále vystupovali v Anglii i USA před plnými halami, ovšem prodeje nového LP se tento fakt nijak nedotkl. Už to nebyli staří Black Sabbath, teď už to byli páni hudebníci, což jim před publikem a fanoušky nijak nepřidalo, a navíc byli mezi nimi stálé rozpory.

Ozzy Osbourne - Nezaměnitelný zpěvák a showman nahlédl do pekla, své fanoušky ale dovedl do metalového nebe

Právě pro Ozzyho byl rok 1977 mimořádně špatný. Stále více se odcizoval své ženě a během amerického turné mu zemřel otec. Po skončení turné v listopadu 1977 už neviděl ve svém účinkování v kapele smysl a sdělil jim své rozhodnutí o odchodu. Marně ho spoluhráči přemlouvali. Nakonec získali jako krátkodobou náhradu Dava Walkera. Ozzy se stáhl na svou farmu a pokoušel se tam léčit, aby ovládl svou psychiku a touhu po drogách. Dokonce nastoupil i do sanatoria, ovšem při první příležitosti uprchl, a dokonce se vrátil zpět k Black Sabbath. Tam se ovšem změnilo jen velmi málo, takže když začali v r. 1978 nahrávat LP Never Say Die, začal svého rozhodnutí litovat. Producentem se stanovil lommi, ovšem celé nahrávání bylo křečovité a album samotné působilo v konečném efektu stejně nevýrazně jako předchozí. Titulní skladba se sice dostala v Anglii mezi prvních třicet, ale to byl také jediný úspěch.

Black Sabbath jako „vypálený dům“

LP se neprodávalo nijak dobře a Ozzy v té době charakterizuje Black Sabbath jako vypálený dům. Ovšem smrtelnou ránu dostala skupina během svého turné v roce 1979. Většinu koncertů pro ně totiž zahajovala skupina Van Halen, která svým elánem unavené Black Sabbath zcela zastínila. Už ne tolik přesvědčeni o svých organizačních schopnostech, rozhodli se uzavřít smlouvu s Donem Ardenem, šéfem firmy Jet Records. V období příprav na nové LP převzal lommi vrchní velení a krátce nato ztratil poslední špetku chuti spolupracovat se stále zdrogovaným Osbournem. Když Ozzy přiletěl na zkoušení desky, bylo už jasné, že jeho náhradníkem se stane Ronnie James Dio. V létě 1979 se tak opravdu stalo a Black Sabbath se s Ozzym rozloučili jednou provždy.

První tři měsíce po vyhazovu trávil Ozzy sám. Když neflámoval po barech v Los Angeles, zavřel se do svého apartmá a pil tam. Po čtvrt roce permanentní opilosti ho navštívila Sharon Ardenová, dcera šéfa firmy, aby jí Ozzy vrátil půjčené peníze (asi 500 dolarů). Ozzy je samozřejmě neměl, protože všechny prochlastal. Ovšem starý dluh nebyl jediným důvodem k návštěvě. Jet Records rozvázali smlouvu s Black Sabbath, Ozzyho však považovali za vůdčí osobnost i nadále a plánovali vydání jeho sólové desky. Ten byl z nabídky v sedmém nebi a okamžitě začal s přípravami.

Tisk nedostal žádné informace, takže se brzy začaly objevovat nejrůznější dohady a zvěsti, např. to, že se nový projekt bude jmenovat Son Of Sabbath, na kytaru bude hrát Gary Moore a na basu Hughes. To, co bylo pro novináře naprosto jasné - tedy sestava Ozzyho kapely, bylo naopak pro Ozzyho samotného největším problémem. Ozzy tedy vyhlásil v Los Angeles velký muzikantský konkurz, nad kterým měla vrchní dohled Sharon. Jednou v noci spatřil na jedné ze zkoušek i kytaristu Randyho Rhoadse, kterému bylo teprve 21 let, ale už stačil získat poměrně slušný úspěch a renomé u své kapely Quiet Riot. Ozzy ho zkoušel několik hodin, i když byl Randy přijat hned po prvních tónech. Později o tom Ozzy řekl: "Opravdovým testem bylo prvních pět minut - potom už jsem jen poslouchal a užíval si."

TOP 5 filmů s hudbou Ozzyho Osbourna aneb Jak čaroděj ze země Ozz uchvátil stříbrné plátno

Ještě malá kuriozita na okraj - když štíhlý a blond'atý Randy přišel poprvé před Ozzyho, považoval ho rozespalý a opilý Osbourne za děvče a chtěl ho okamžitě vyhodit... Jako další přišel bubeník Lee Kerslake, který se proslavil u Uriah Heep, a na basu hrál Bob Daisley. Tento pro Sharon nesympatický hrubec byl Ozzym přijat v její nepřítomnosti. V březnu 1980 už se mohl projekt s názvem Blizzard Of Ozz pustit do práce na svém prvním albu. Kvartet chtěl nejprve pracovat ve vlastní režii, nakonec však přijali jako producenta Maxe Normana. V srpnu vydaný singl Crazy Train uvedl do světa čerstvého a odpočatého Ozzyho s novou kytarovou hvězdou, podpořenou solidní rytmikou, a není divu, že byl přijat více než nadšeně. Samotné album, pak znamenalo klasiku, vždyť kdo by dnes neznal skladby jako I Don't Know nebo Mr. Crowley? Album ihned po vydání dosáhlo 15. místa v žebříčku a tento úspěch Ozzyho povzbudil, protože z posledních desek Black Sabbath se takhle vysoko nedostala žádná. Na podzim pak začalo koncertem v Glasgowě britské turné, které bylo nepřetržitou řadou triumfů. Na toto turné Ozzy dodnes vzpomíná jako na nejlepší v životě. Problémy byly jen v USA, kde jeho návratu zpočátku nikdo nevěřil, ovšem později si agentury objednávaly jeden koncert za druhým.

Blizzard Of Ozz bylo dobrým základem pro druhé album, na kterém se pracovalo horečným tempem. Hned jak měla kapela dostatek materiálu, nastěhovala se začátkem roku 1981 opět pod vedením Maxe Normana do nahrávacího studia. Album dostalo název Diary Of A Madman. Toto mistrovské dílo konečně probudilo Ameriku a přes oceán putovaly nejen nadšené recenze, ale hlavně objednávky na další koncerty. Další americké turné bylo naplánováno po menších halách pro dva až tři tisíce diváků, ale ještě před jeho začátkem došlo v kapele k prvním personálním změnám. Ozzy se rozloučil s Kerslakem a Daisleym se slovy: "Nemohu pracovat s lidmi, kteří hovoří o penězích ještě dříve, než si je zaslouží." Tím také může Ozzy uskutečnit svůj sen a místo bubeníka je nabídnuto Tommymu Aldridgeovi, kterého Ozzy znal ještě z jeho působení u Black Oak Arkansas a Pata Traverse. Aldridge k velké Ozzyho radosti místo přijal, problém je ještě s baskytaristou. Ten je však brzy vyřešen, když si Randy vzpomněl na svého bývalého spoluhráče Rudyho Sarza.

RETRO 90s | Mike Bordin (Faith No More): Ozzy Osbourne vyžaduje absolutní upřímnost a nesnáší lež

Nové složení kapely je však pro fanoušky rozčarováním a koncerty se odehrávají před poloprázdnými sály. Publicita však nikdy nebyla pro Ozzyho problém. Na jednom večírku, pořádaném firmou CBS, kde se sešlo mnoho rockových hvězd a novinářů, vypustil Ozzy z tašky tři bílé holuby. Jakmile se na něj soustředily všechny objektivy, chytil jednoho z holubů a usekl mu hlavu. Později se tento kousek stal legendou. Nebylo deníku, který by neotiskl fotku šklebícího se šílence s mrtvým ptačím tělem v ruce. Od svazu pro ochranu zvířat až po samotnou firmu zaznívaly mohutné protesty, ale Ozzyho předpoklad vyšel - jak odbyt desek, tak lístků na koncerty začal stoupat. Koncerty se v té době odehrávají jen ve středně velkých halách, zato však vždy vyprodaných. Ozzy je šťastný, že se mu plní jeho sen a výrazně snižuje konzumaci drog, ovšem jeho nápady jsou čím dál víc ztřeštěnější. Na pódiu je instalován obrovský katapult, který během koncertu vystřeluje do publika kusy syrového masa. Fanoušci se však nechtějí nechat zahanbit a házejí zpět mrtvé kočky a krysy. Jindy musí být u vchodu jeden z návštěvníků vyveden, protože si přinesl na koncert čerstvou býčí hlavu. Na pódiu je na tom nejhůře bubeník Aldridge - neustále je pod masitou palbou. Jednoho večera ukousl Ozzy údajně plastikovému netopýrovi hlavu a pak teprve poznal, že se jednalo o skutečné zvíře. Protože jsou netopýři přenašeči vztekliny, odchází Ozzy rovnou z koncertu do nemocnice na očkování a tisk má zase o čem psát.

Koncem léta 1981 je prodáno už více než milión alb Blizzard Of Ozz, což znamená platinovou desku. Koncertní haly už musí být větší, výborně se prodává i později vydaná druhá deska. I ta je zakrátko platinová a Amerika oslavuje novou superhvězdu. Tohle všechno ovšem opět nechává na Ozzym své stopy. Více než kdykoliv předtím propadá drogám a když jeho žena podává návrh na rozvod, ocitá se Ozzy v tak těžké depresi, že plánované turné po Británii musí být odvoláno. Mnoho času k nápravě však není. Ohlašuje se firemní partner Don Arden a nutí Ozzyho ještě jednou na americké turné, které má začít v lednu 1982. Tentokrát jsou zamluveny jen ty největší haly a kapela je posílena o klávesistu Dona Aireyho. Tato cesta se však Ozzymu stala osudnou a dodnes na ni vzpomíná se smutkem.

RECENZE: Ozzy Osbourne čich na hity neztrácí

Ještě dříve však přichází jeden nepříjemný incident. Dva spolupracovníci magazínu Sounds totiž přemluvili Ozzyho k fotografování u památníku Alamo, který je pro konzervativní americké občany posvátným místem. Když namol opilý Ozzy použil toto místo jako záchodu a vykonal svou potřebu před televizními kamerami, byl ihned odveden policií. Ozzy je uvězněn, veřejnost pobouřena. Na kapelu jsou uvalena omezení pódiové show, uvádění písní a cenzurovány některé texty. Při nedodržení těchto nařízení hrozí celé kapele okamžité vyhoštění z Ameriky, ale jako všechny zákazy, mái tento zcela opačný účinek - všechny koncerty jsou vyprodány a prodej alb neustále stoupá.

Do toho ovšem přichází 19. březen 1982 a tragická smrt Randyho Rhoadse. Všechno začalo tím, že se řidič jejich zájezdového autobusu chtěl předvést se svým leteckým uměním a pozval členy kapely na malý okružní let. Nikdo ovšem netušil, že o pilotní licenci přišel už před lety, kdy jeho vinou havaroval vrtulník a o život při tom přišel malý chlapec. Spolu s řidičem nastoupila do letadla jeho přítelkyně, která s kapelou jezdila jako kostymérka a kadeřnice, a Randy. Toho museli k letu dlouho přemlouvat, protože jediný byl střízlivý a z létání měl velký strach. Nikdo už dnes neví, jak se to stalo, ale Ozzy si je jistý, že pilot pod vlivem kokainu viděl na zemi svoji bývalou manželku a chtěl ji zabít. Při manévru ovšem letadlo zachytilo křídlem o střechu autobusu, kde mezitím Ozzy usnul, a rozkývané a neovladatelné narazilo v plné rychlosti do garáže u domu a explodovalo. Všichni tři byli na místě mrtví.

Tato tragická událost Ozzyho těžce zasáhla. Neviděl už další smysl v tom, co dělal, a dokonce se rozhodl okamžitě se vším skončit. "V tom velkém rock'n'rollové cirkusu byl Randy jeden z mála normálních lidí, jeden z mála opravdových přátel, které jsem měl." Přestože i manažerka Sharon Ardenová touto ztrátou velice trpěla, snažila se přimět Ozzyho k další činnosti, což by bylo v této situaci nejrozumnější. Aby nemuseli během turné odvolávat příliš mnoho termínů, angažovali nakrátko kytaristu Bernie Tormého od lana Gillana. Ten ovšem nevydržel poslouchat při koncertech výkřiky "Randy, Randy" a po třech týdnech se zcela psychicky vyčerpán s Osbournem rozloučil.

ROZHOVOR | Hrát s Ozzym je pro nás malý zázrak, tvrdí bubeník Randy Castillo a kytarista Joe Holmes

O spolupráci tedy požádali Brada Gillise, který právě v té době dokončil nahrávání nového alba se svou skupinou Night Ranger. Gillis byl ovšem zastáncem melodického metalu, Ozzyho hudbu neměl příliš v lásce a na koncertech se spíše trápil. Počátkem července byl uspořádán poslední koncert turné a 4.7.1982 si i přes odpor Dona Ardena bere Ozzy jeho dceru Sharon za manželku. Ozzy plánuje odchod od Ardena a firmy Jet Records, a posledním albem vydaným u této firmy je živé LP, nahrané 26. a 27. září v newyorském Ritz Clubu. Toto album obsahovalo pouze věci starých Black Sab- bath a ještě dnes o něm Ozzy hovoří s despektem. "Mělo symbolizovat odchod od Jet Records a ne, jak si mnozí mysleli, ještě jednou vydělat na Black Sabbath. Ale všechno je mi milejší než hlasy, že jsem jen šikovně využil Randyho smrti.“

Text původně vyšel v časopisu Report č. 2/1993. Prolistujte si celé číslo.

Článek je součástí retrospektivního cyklu iREPORTu, který přináší sondu do historie hudební publicistiky od doby vzniku časopisu Rock Report (později REPORT) v roce 1991. Vybrané články jsou doplněny dobovými fotografiemi a dalšími digitalizovanými materiály z bohatého redakčního archivu.

Text: Radek Leitl, foto: archiv iREPORTu
Témata: Ozzy Osbourne, John Michael Osbourne, Approach, Black Sabbath