Vydáno 12.10.2015 | autor: redakce
Švédský DJ Tim Bergling aka Avicii uhranul celý svět svými svěžími tanečními vypalovačkami, kterými smíchal sto a jeden žánr dohromady. Vznikla z toho komerčně jedna z nejúspěšnějších tanečních nahrávek roku 2013 True. Dva roky utekly a Avici přichází s nástupcem, který nese název Stories. Jak dopadl?
AVICII
STORIES
Universal Music
14 trax / 55 min
Tracklist: Waiting For Love, Talk To Myself, Touch Me, Ten More Days, For A Better Day, Broken Arrows, True Believer, City Lights, Pure Grinding, Sunset Jesus, Can't Catch Me, Somewhere In Stockholm, Trouble, Gonna Love Ya
U tanečních desek a často všeobecně u DJů bývá problém, že se nedokážou vymanit ze svého zajetého a šlapajícího zvuku. Někdy stačí pár tónů a už víte, že se jedná o Davida Guettu nebo Armina van Buurena. Bohužel tohoto nešvaru se nezbavil ani Avicii. Hned na první poslech je jasné, že Stories svými nabušenými beaty neskoplo dva roky staré True z trůnu, ale veze se na stejné vlně. Pravda, i zpívající hvězdy mají hlas jako poznávací značku, ale taneční hudba v tomto směru později lehce sklouzává do monotónnosti a někdy i nudy.
Album Stories mělo spíše dostat název True 2.0, protože zní jako sbírka pozapomenutých písniček, které Avicii vyhrabal ze svého šuplíku, pozval si několik hostů, aby mu nazpívali vokály, a bum, prásk, nová deska je na světě. Nutno ale podotknout, že ačkoli je to podruhé vylouhovaný sáček čaje, pořád nechutná špatně.
Nové písničky mají vždy klasické schéma: pomalý rozjezd, nástup líbivých vokálů, u kterých je úplně jedno, kdo to zpívá, a pak přijde melodie, která má posluchače dostat do varu s dominujícím klavírem. Takto se to zopakuje alespoň třikrát a je vystaráno. A přitom se nemůžete zbavit pocitu, že jste to už někde slyšeli. Píseň Talk To Myself v refrénu připomíná dávný hit Phila Collinse Can’t Stop Loving You a některé kousky jsou pokračovateli dřívějších Aviciiho hitů. Za následovníka letní pecky Wake Me Up se dá dozajista označit skladba Broken Arrows. Naštěstí písnička pořád umí chytit a stává se společně s Touch Me nejlepším kusem na desce.
Životnost takových desek prodlužuje přítomnost známých popových hvězd. Své by o tom mohl vyprávět David Guetta. Z počátku to vypadalo, že Avicii pro svoji novou práci získal opravdu zvučná a netradiční jména, ale bohužel to ve výsledku nějak vymizelo. Robbie Williams se se skladbou The Days ztratil na dříve vydaném EP, hlas Chrise Martina z Coldplay je v písni True Believer tak roboticky předělaný, že nejde ani poznat. Jon Bon Jovi a Billy Joe Armstrong z kapely Green Day nakonec ani vydáni nebyli. Jediný Wyclef Jean z toho vyšel hrdinsky a se ctí v reggae kousku Can't Catch Me.
To ale neznamená, že by deska byla hrozná, nebo dokonce neposlouchatelná. Songy jsou stále líbivé, ucho neobtěžují žádné šílené pazvuky jak z továrny a hodinový poslech rychle uteče. Ale slovo „podobnost“ nad Aviciim a deskou Stories stále hrozivě visí jako Damoklův meč. Podruhé mu to ještě projde, ale příště už prosíme něco nového.
BEST TRAX: Talk To Myself, Touch Me, Broken Arrows
ZKUS TAKY: Avicii – True, David Guetta – Listen, Robin Schulz – Sugar
text: Tomáš Navrátil
3,00
čtenáři
hlasuj