RECENZE: K Double Albu Mira Žbirky se bude posluchač rád vracet. Má prvotřídní zvuk i skvělé písně

Miro Žbirka

Double Album

Skladby:

Dievča (Na lásku nie je čas), Práve ty, Čistý svet, Ten hlas, Áno, Každý chce byť naj, Undergrant, Skúška snov, Mám čo som chcel, Nie som sám, S dôverou, Charlie, Len tak, Márny boj
Darling, Society, Take Me Home, Oh Why, Complete, Nothing Ever Rhymes, Girl You Know, Emerald Eyes, Little, One, Long Ago, Why Not?, Train To Goodbye 

24 trax / 83 min

Vydavatel: Universal Music

Stejně jako má samotná deska dvě části - slovenskou a anglickou, mohou se i důvody její kompaktnosti a kvality rozdělit na dva základní kameny. Prvním kamenem je bezesporu Žbirkův talent a jeho dlouholetá zkušenost v kaleidoskopu zvaném hudba. I když v průběhu první části může posluchač uslyšet v některých písních část melodie, která již ve zpěvákově tvorbě v minulosti zazněla, nic to nemění na tom, že ve společnosti legendárních muzikantů vytvořil Miro velmi příjemnou a harmonicky neprvoplánovou muziku. Takovou, která má cit i razanci a neostýchá se nabídnout i zajímavou akordickou změnu v částech bridge či mezihrách. K tomu ji pevně drží skvěle propracované aranže i vkusně použité barvy jednotlivých nástrojů. A fakt, že je to celé výborně zahrané, nebude rozhodně nikomu z muzikantů mazat med kolem pusy.

Miro Žbirka interview: Při nahrávání s muzikanty od Paula McCartneyho mi tělem procházela elektřina

Mekyho věk je skutečně jen dvojciferné číslo. Stále je to velký sympaťák, co si ani po tolika úspěších v hudebním byznysu nemá potřebu na nic hrát. Je prostě sám sebou, má srdce na správném místě, zpívá o světlých, ale i stinných stránkách každodenního života vokálem, který s věkem rozhodně neslábne. A jak vlastně písně fungují ve dvou jazycích? Inu, tak trochu subjektivně, protože vždy budete zaujati částí, kterou si pustíte jako první.

V případě, že postupujete chronologicky, skladba Dievča (Darling) už tak dobře v angličtině nevyzní, to stejné se dá říci o Skúška snov (Girl You Know), možná i díky absenci Kataríny Knechtové, přestože její part Miro zazpíval skvěle. Naproti tomu angličtina mnohem víc sluší Take Me Home (Čistý svět). Nutno podotknout, že oba duety jsou silným zážitkem jak ve slovenštině s Ráchel Skleničkovou, tak v angličtině se skotskou zpěvačkou Eddie Reader. Takto porovnávat bychom mohli donekonečna, a tak si beze všeho v případě potřeby sestavte z dvaceti šesti skladeb svůj "TOP" playlist.



Dostáváme se k druhému základnímu kameni a tím je samozřejmě zvuk. Jak jinak, vždyť jsou to přece Abbey Road Studios! Když se vám do křesla producenta posadí takové eso jako Rob Cass, který udělá mix, podpořený výborným masteringem od Franka Arkwrighta, nedivte se, že vám "nový cédéčko od Žbirky hraje v autě nějak líp".  Například ve výše uvedené Skúška snov zní vokál Knechtové jako dokonale blýskající se Ferrari či několikakarátový diamant. A právě i správně odvedená technická práce může být důvodem k vyvolání silné emoce. Posluchač nepolíben zvukovou technikou si ji nevšimne, buďte si ale jisti, že ji podvědomě vnímá. A právě proto je Double Album čistým, rytmickým, příjemným, blyštivým celkem, ve kterém v několika momentech přece jen pocítíte odér prostoru, kde nahrávali Beatles.

Double Album rozhodně není jen další položkou do počtu velké diskografie Mira Žbirky. Nejenže si jej posluchač uloží do své poličky nebo digitální knihovny, ale po čase pocítí to zvláštní nutkání se k němu zase vrátit.

text: Filip Pešta

Témata: Miro Žbirka, Double Album, Abbey Road Studios