RECENZE: The Libertines příliš nesešli z cesty mezi garáží a klubem

Vydáno 15.11.2015 | autor: redakce

Na třetí album The Libertines si fanoušci téhle britské kapely museli počkat dlouhých jedenáct let, během kterých se místy zdálo, že lídr Pete Doherty úspěšně dokončí svoji sebedestrukci. Návštěvníci letošního Rock for People v Plzni se naštěstí díky jeho sólovému vystoupení přesvědčili, že tomu tak není. Relativní pohodu a zklidnění Dohertyho navíc dokazuje i novinka The Libertines.

RECENZE: The Libertines příliš nesešli z cesty mezi garáží a klubem The Libertines příliš nesešli z cesty mezi garáží a klubem

THE LIBERTINES
ANTHEMS FOR DOOMED YOUTH
Universal Music
12 trax / 45:45 min

Tracklist: Barbarians, Gunga Din, Fame And Fortune, Anthem For Doomed Youth, You're My Waterloo, Belly Of The Beast, Iceman, Heart Of The Matter, Fury Of Chonburi, The Milkman's Horse, Glasgow Coma Scale Blues, Dead For Love.

Ve spoluprácí s kytaristou Carlem Baratem nevytvořil Doherty nic převratně nového, těžko by také od nich někdo čekal něco jiného než směs ska, punku a rocku. V tom ostatně posluchače utvrdily singly v čele s lehce zkouřenou skladbou Gunga Din, zhudebněnou básní Rudyarda Kiplinga, a punkovou parádou Glasgow Coma Scale Blues. Album nazvané Anthem For Doomed Youth podle básně Wilfreda Owena, anglického básníka a vojáka, jehož poezie psaná v zákopech první světové války kontrastovala s nacionalistickými básněmi té doby, se jen lehce liší od předchozích dvou desek The Libertines.

VIDEO: The Libertines vydají desku po jedenácti letech. Předzvěstí je singl Gunga Din

Už garážový zvuk úvodního Barbarians, evokující hudbu ze staré britské kriminálky střihnutou ska, jako by posluchače vrátil do časů předchozího eponymního alba The Libertines. Stejně tak lehce kabaretní punk Fame and Fortune pro změnu připomínající tvorbu The Clash. Jiné části nahrávky, například Iceman, však připomenou spíše Dohertyho plzeňské akustické vystoupení. The Libertines na novince příliš nesešli ze své hudební cesty mezi garáží a klubem, kam rozhodně patří skvělé kousky Belly of the Beast nebo Heart of the Matter. Na druhou stranu se trochu krokem stranou může zdát baladický klavír a smyčce v You're My Waterloo dokazující, že ten rošťák Doherty rozhodně umí zpívat. Nejslabším místem alba je pak tuctová píseň The Milkman's Horse a překvapením pro příznivce The Libertines může být závěrečná Dead for Love, v níž Doherty zní jako Elton John v opravdu těžké depresi.



Nezdá se pravděpodobné, že ještě Doherty a spol. dosáhnou na přední příčky britských hitparád jako v případě jejich druhého alba, které bylo magazínem NME zvoleno druhým nejlepším počinem roku 2004. Navíc všichni mají své vedlejší projekty. Doherty se uplatňuje jako zpěvák a kytarista v Babyshambles, Carl Barât a Gary Powell působí v Dirty Pretty Things, John Hassall založil vlastní kapelu Yeti. Pokud je Anthem For Doomed Youth tečkou za historií The Libertines, není to rozhodně špatný závěr.

BEST TRAX: Gunga Din, Heart of the Matter, Glasgow Coma Scale Blues
ZKUS TAKY: Madness - The Liberty of Norton Folgate, Babyshambles - Sequel To The Prequel, The Clash - Cut the Crap

Roman Jireš

3,50

čtenáři

hlasuj
zavřít