RECENZE: Vypsaná Fixa píše novou deskou svoji budoucnost

Vydáno 27.02.2017 | autor: Hana Bukáčková

Vypsaná Fixa vydala neohlášeně na Hromnice po tříleté odmlce své nové album, čímž fanoušky mile zaskočila. Nebylo to ale jediné překvapení, které si připravila. Desku dává ke stažení zdarma, což je dobrý marketingový tah před turné, kdy si mohou fanoušci nové písničky osvojit. Zaujme i název, který kapela neprozradila, vyluštit si ho můžete z osmisměrky na obalu alba. Křest novinky proběhne i na vyhlášení hudebních cen Žebřík 10. března v Plzni, kde kapela živě vystoupí.

RECENZE: Vypsaná Fixa píše novou deskou svoji budoucnost Vypsaná Fixa píše novou deskou svoji budoucnost. Foto: Daniel Oravec


Vypsaná fixa

Tady to někde je

Skladby:
Klid a mír a ticho, Inkoustový ruce, Náklaďák, Limity, Siky Romero, Místo, Robí Valentýn, Zachytávač, Víři a Zívové, Mariánské léto, Člověk s přehledem, Ničím nerušená chvíle

13 trax /42:23 min

vložte odkaz, text nemažte

Vydavatel: vlastní náklad

Na první poslech trochu monolitá deska bez větší divočiny obsahuje dvanáct kousků. To, že není tak nespoutaná, jak jsme u této pardubické bandy zvyklí, není ale ve finále vůbec na škodu. Možná je to i věkem, pánové už jsou zase o chlup starší a vyklidněnější. Není to na úkor posluchače, naopak tato vlastnost dává vyniknout i jiným kvalitám pardubické kapely. Vyzdvihuje čistotu, určitou zasněnost, genialitu textů Márdiho a chytlavých melodií, které vás nechají plout na vlnách rock'n'rollové melancholie.

TOP 10 nejočekávanějších českých desek roku 2017: Chinaski, Mandrage, Debbi nebo Vypsaná Fixa

Na Fixe je skvělé, že i přes veškeré úspěchy a trvalou příslušnost mezi českou kapelní špičkou zůstává nohama na zemi. Nepotřebuje v patách velké vydavatelství, s přispěním Ondřeje Ježka si vystačí sama. Skupina si díky svojí bázlivosti a nezkaženosti z okolních hudebních vlivů a rozpoznatelnému rukopisu Márdiho zachovává svoji originální tvář. Zrají a léty znějí čím dál tím lépe, ze svého žánru přitom dosud neměli potřebu odbočit - ještě že tak! Kluci ze Sant Piega zní jak za starých časů.

Už zvolený playlist je geniálně postavený, první rozespalá Klid, mír a ticho zní velmi undergroundově. Kytarové podkresy se zařezávají pod kůži jak žiletka sebevrahovi. Další kousky navazují svým poklidným a postupně rozvíjeným tempem, řízlým svěžím punkem.

Spát vám určitě nedají Inkoustový ruce a Limity, které patří mezi nejlepší songy na desce. Ke konci alba může Fixa dokonce připomínat Švejdíkovu "priessnitzovinu", až depresivně působí Mariánské léto a trochu afektovaně zní i Víři a živové. Naštěstí vás po dvou slabších kouscích osvěží Člověk s přehledem, písnička, která je doplněna rádobyvtipným popěvkem o tom, kdo všechno jim nezavolá.

VIDEOROZHOVOR: Márdi (Vypsaná Fixa): Skákání fanoušků z pódia ke koncertům patří, problém je, že to lidi přestávají umět

Jediné, co se dá vytknout, je ukvílený druhý hlas, který se objevuje na desce a měl by korespondovat s Márdiho vokálem, opak je ale pravdou. Trhá vám uši. Slyšet ho můžete například v Siky Romero, kde celkově narušuje dojem z písničky. Jinak Vypsaná Fixa novou deskou ukázala, že i bez kupy hostů a složitých aranží jde udělat jednoduché a přitom velmi chytlavé a inteligentní album, které není šité horkou jehlou či s předem vykalkulovanými hity. 

Text: Hana Bukáčková, foto: Daniel Oravec

Témata: Vypsaná fixa, Tady to někde je, punk, Žebřík

4,00

čtenáři

hlasuj
zavřít
[banner1]