Vydáno 31.08.2019 | autor: redakce
Road manager kapely Poletíme? se pro nás rozhodl zaznamenat jejich současnou tour a zážitky. Vše nakonec vyvrcholí na největším samostatném koncertě kapely 5. září.
BLOG: Můj milý deníčku road manažera Poletíme?
Můj první fesťák. V životě. Nádherný místo na nádvoří zámku. A já, zmatenej jak myš v kýblu, se snažím tvářit, že situace je pod kontrolou. Není. Kluci jsou naštěstí ostřílení, takže všechno dobře dopadne. Po koncertě zapadneme s místňákama k ohni. Je to dobrý, koncert dobrej a čarodějnice spálený. Zbyly z nich jen řeřavý uhlíky.
Chčije, takže se podujatie přesouvá do indooru. Chčije, takže dorazí jen 100 nejvěrnějších. Chčije, takže Lazer Viking se skandinávsky opírají o mikrofón. Chčije, takže jsem zapomněl říct Rudovi o holce, která přijela z dálky oslavit na náš koncert rozlučku se svobodou a celej koncert čeká na věnování. Nic. Koncert končí. Běžím za klukama, že mají od pořadatele zelenou na přídavek. Víťa: "Ty ses na tu holku vyprdnul, že?" Polije mě horko a teprve teď si vzpomínám. Běžím za Rudou, kterej jí před přídavkem šarmantně věnuje celej koncert. Všichni šťastní.
Do Jindřichova Hradce jsem kdysi dojel z Brna na nákladním vlaku. Zaprasenej od železné rudy, která se tím vagónem převážela. A spokojenej s partou kamarádů. Teď jsem přijel z Brna naloženou dodávkou. Hovoříme o železe s Rudou. A spokojenej s partou hochů od Bobří řeky alias Poletíme?. Na Majáles přišli hlavně středoškoláci. Maturitní ročníky. Středoškolačky. Skáčou. Jejich hrudníky taky skáčou. Musím do backstage na guláš, abych si připadal starší a nezlobil.
Při přejezdu posloucháme songy bývalých kapel, v kterých kluci působili. Každej se u těch svých ošívá. A přitom je to dobrý. Jasně, teď je to lepší, ale není se za co stydět. Celou dobu solidně leje, ale lidi paří v pláštěnkách jak zjednaný. Po nás hraje Alkehol s nářez hudbou, ohněma a mlhotryskama a lidi jsou vlažnější. Ruda: "Lidi z nás ten alkohol cítili..."
Teplo jak v létě, plno lidí, paráda, backstage neexistuje, vyhazujeme věci na chodník mezi dodávku a pódium, kde se na prostoru o výměře středních záchodků, plným věcí od předchozí kapely, snaží Ježour postavit bicí. Při střídání kapel vzniká chuchvalec muzikantů, nástrojů, beden a šlauchů. Naštěstí je to Bára Poláková, se kterou se známe z natáčení klipu, takže je to "Ahoj.", "Ahoj.", úsměv a "Nějak to zvládnem." Spousta lidí nás tu slyší poprvé: "Ty jo, to je dobrý toto. Co to je?" Spokojenost na všech stranách. Málem hubička od paní pořadatelové.
Pořád nás zajímá, který kapely hrály na zahájení první lázeňské sezóny v roce 1154. Prší. Ale dobře, že prší na vyprahlou českou zem. Nikomu to nevadí, pod pódiem rostou deštníky, jak houby po dešti, vlní se do rytmu a pod kameny vzniká láska.
Všecko hodně na pohodu. Backstage máme ve školce. Přijdeme na řadu kolem půlnoci. Místní, zvyklí chodit spát v devět, už jsou napůl ve snovým světě a kluci tam rovnou sází jednu hitovku za druhou, takže lidi se rozkřepčí bez kontroly nad vlastním tělem a snaží se prorazit zábradlí před pódiem, který místo security brání místní maminy.
Pořádnej solidní velkej fesťákovej koncert pro plný nádvoří pařících lidí. Na kapele je vidět spokojenost.
Na Vysočině jsou pokaždé super lidi. Domácí hřiště.
Jdu si skočit do vody
Dál je deník bohužel zcela prázdný.
Těšte se na extra dlouhý 2 a půl hodinový koncert, při kterém přijdou na řadu i jinak nehrané písničky. Namátkou Veverka, Muž neviditelný, Peppův happyend, Dřevěný, železný, kamenný, Sleduj víc mraky. Před koncertem pustíme Vaše nejzdařilejší covery a vyhlásíme vítěze foto soutěže, která právě probíhá na našem facebooku. Jako velké překvapení Vám představíme kompletně nový vizuální styl Poletíme? a zbrusu nový merch.
A taky seženeme nového road manažera.
Tex: Jorik
Témata: Poletíme?, road manager, koncerty, festivaly, blog
