Vydáno 19.11.2015 | autor: Simona Knotková
Čerstvé Post Scriptum bude možná víc o politice než o hudbě. Jak jsme se ale už mohli přesvědčit tolikrát v dějinách a jak nám ukazují i páteční události z Paříže, hudbu od politiky nelze nikdy plně oddělit. Právě poslední z jejich střetů se do dějin bohužel zapsal červeným písmem.
Fotografie a její popisek vyvolala mezi příznivci Daniela Landy rozruch
ZÁPLETKA DANIELA LANDY
Páteční události ve Francii nás zastihly nepřipravené a znovu nás postavily před důležité zamyšlení nad momentální situací ve světě. Průměrný Čech si z něho vyvodil jediné: "Za všechno můžou imigranti, ihned vystupme z Evropy a ať žije Zeman." Nebo nějakou podobnou rovnici. A také autority si mohly vybrat dvojího způsobu, jak občany oslovit. Buď jim káravě pohrozit ukazováčkem a říct jim: "Vidíš, já jsem ti to říkal." Anebo jako skutečný vzor své příznivce vyzvat, ať nepropadají hysterii a strachu, stále nepřestávají především racionálně uvažovat a všichni se více než kdy jindy semknou. Bez ohledu na rasu, bez ohledu na vyznání víry. Není snad třeba totiž připomínat, že tohle není bitva my proti muslimům, ale my proti teroristům. Klasický příběh. Dobro proti zlu, ať už to zní sebevíc jako klišé. Snad ještě víc než páteční události z toho důvodu všechny překvapila reakce Daniela Landy.
Daniel Landa je bezesporu jedna z nejkontroverznějších postaviček dnešní české scény. I ti největší odborníci mnohdy tápají, co přesně si o něm mají myslet. Jeho orlíkovská minulost a silné vlastenecké cítění přispívají k tomu, že ho vyznávají zejména ti, kteří mají strach ze všeho barevného či neakceptují jiná náboženství. Nazvala bych to třeba označením rasista nebo xenofob, ale od letošního 17. listopadu víme, že nic takového neexistuje, takže bych zkrátka řekla, že se jedná o lidi, kteří mají jenom jiný názor. Jinak jsou ale hodně tolerantní a mírumilovní a přesně s takovými typy máme šanci ISIS jednoho dne porazit, to zajisté.
Hlavně taková je tedy základna Landy. A právě ta si musela osudného 16. listopadu přečíst následující status: "Tito lidé kolem mne jsou muslimové. Tito lidé jsou mí úžasní přátelé. Tito lidé mi stojí za to riskovat. Pomáhají nám jak jen mohou i s obranou a bezpečím našeho vlastního domova a já rád činím totéž. Spojují mne s nimi stejné lidské hodnoty a dlouholeté přátelství. Jsem rád a je mi ctí, že mohu kráčet ruku v ruce s těmito patrioty v boji proti skřetům celého světa." Doplňovala ho fotka s představiteli muslimské obce.
POST SCRIPTUM (20.): Miley Cyrus míří na Glastonbury a Český slavík (ne)komentuje Ortel
Taky slyšíte to vrzání kol, která najednou úplně změnila chod? V podstatě to byl tak senzační status, že i mnoho expertů se zmohlo jenom na reakci tichého úžasu a přemítání, zda se muzikant nestal obětí hackerského útoku nebo si nespletl datum a za chvíli napíše pobavené "Apríl!". A i kdyby to neměl být žert, byl to jednoznačně ten nejlepší trolling roku. Jeho fanoušci ho pro změnu nazvali zrádcem a tak nenadálý facebookový příspěvek jejich guru je nejspíš uvrhl do těžké deprese. Landa zklamal. Komu ještě věřit v tomto zkorumpovaném a pokryteckém světě?
Landa nezklamal. Zkuste na chvíli zapomenout na všechny antipatie, které k tomuto hudebníkovi máte, nebo na nevyjasněné názory o jeho osobě. Landa se zachoval přesně tak, jak by se skutečný člověk shora, k němuž vzhlížejí zástupy ostatních, měl zachovat. S více jak tři sta tisíci fanoušky na svém profilu má velký vliv a jednoznačně řekl správnou věc ve správnou chvíli. Můžete namítat, že svým prohlášením spoustu příznivců ztratil. Jsem ale názoru, že na více lidí zapůsobil pozitivním způsobem. Jak moc odlišný je jeho čin vedle takové Mešity Ortelu...
"Láska porazí zlo," věří Eagles Of Death Metal i po teroru v Paříži
Stále vám nedochází, o co tady běží? Tak si třeba přečtěte vyjádření samotných svědků mordu v koncertním sále, kapely Eagles Of Death Metal. Není v něm nic o nenávisti, ale je v něm poselství, že "láska porazí zlo". Vynadejte jim do sluníčkářů, běžte poslat hlas Ortelu a náladu si spravte čtením statusů Okamury. Dobrou náhražkou vám může být i Aleš Brichta, jehož rétorika, která doporučuje všechny mírumilovně smýšlející "pověsit za koule do průvanu", jistě sedne té vaší. Pak se ale nedivte. Coby roztříštěná Evropa, která si nenávist živí i zevnitř, podlehla zastrašující demagogii a neumí pojmenovat skutečného nepřítele, totiž nikdy nevyhrajeme.
text: Simona Knotková
