Vydáno 28.10.2025 | autor: iREPORT
Red Baron Band doprovázeli na podzim bubeníka Iana Paice na turné. Štaci zakončili druhou show v pražském Lucerna Music Baru. Právě na ni vzpomíná frontman Paul Kowacz ve třetím díle svého rock blogu pro iREPORT. V prvním jste se dozvěděli, jak se kapela o možnosti předskakovat členovi Deep Purple dozvěděla, ve druhém jsme si pak přečetli, jak jednotlivé koncerty vypadaly.
ROCK BLOG | Red Baron Band na turné s Ianem Paicem. Rocková tečka za jedinečným zážitkem
Den volna udělal divy. Radek už si nestěžuje na ruku, buď se zázračně uzdravil, nebo se naučil ignorovat bolest jako zenový mistr. Monika je zpět v kondici, hlasivky v plné síle, a nálada v kapele připomíná vítězný tým před finále. Na místě, kde se Radek minule praštil do hlavy, je teď barevně polepený překlad – bezpečnostní opatření, které by schválila i NASA. Viditelné i ve tmě, takže žádné další rockové otřesy mozku.
Zvukovka probíhá klasicky, jsme sehraní jako tým ve formuli 1. V půl šesté máme hotovo, což je rekord, který by nám záviděl i McLaren. Murray si mezitím vyzkouší moji kytaru a efekty – a tváří se, jako by právě objevil nový druh čokolády. Petr Kahoun nás už na zvukovce fotí, dokumentuje momenty, kdy ještě nejsme zpocení, ale už jsme šťastní.
V šatně panuje pohoda. Koncert samotný? Výborný. Všechno šlape, publikum jede s námi, a mám dojem, že to byl nejlepší večer celé tour. Hrajeme šest věcí za půl hodiny: Burning Now, Victoria, Livin’ Behind The Jail’s Door, Take Me Higher, Get Out a River Of Whiskey. Beatles by v takovém čase stihli třináct skladeb, Deep Purple jednu až dvě. My jsme zvolili střední cestu a fungovalo to.
ROCK BLOG | Paul Kowacz: Red Baron Band na turné s Ianem Paicem aneb Když rock nečeká
V pauze si obě kapely udělají společnou fotku. Z té fotky sálá pohoda a přátelství. Pak přichází Ian Paice s Purpendicular a spustí jako každý večer směs skladeb od Deep Purple, Whitesnake a jednu novinku z poslední desky. Krásný koncert. Celá tour je oslava rockové muziky, zahraná vynikajícími muzikanty, kteří nemají hvězdné manýry. Žádné „já jsem hvězda, přineste mi jen modré lentilky“. Jen radost, respekt a muzika.
Jsme spokojení. Ale zároveň je nám líto, že to skončilo. Tour jako tahle se nezažívá každý den. Byla to jízda s bolestí ruky, chrapotem, ztracenou bundou, improvizací, smíchem, Jackem Danielsem a hlavně s hudbou, která nás všechny spojuje.
Tak co myslíte? Ten slavný látkový plakát s Ianem Paicem jsme v Lucerna Music Baru nechali… znovu. Ano, podruhé. Možná to byl osud. Možná to byla zkouška pozornosti. Možná jsme prostě jen kapela, co má víc trsátek než paměťových buněk. Takže jsem se tam po pár dnech vydal znovu jako rytíř na výpravě za svatým grálem. A našel jsem ho. Plakát. Neporušený, čekající, jako by věděl, že jeho místo není na zdi klubu, ale jinde.
Jeho čestné místo je teď tam, kde má být, ve zkušebně Red Baron Band. Visí tiše, ale mluví hlasitě. Připomíná nám nejen tuhle nezapomenutelnou tour, ale i hudbu, kterou máme v srdci. Hudbu, která nás formovala, spojila, a která v nás zůstane navždy. Hudbu, kterou nám nikdo nemůže vzít. Ať žije rock’n’roll!
Text: Paul Kowacz, foto: archiv Red Baron Band, Jiří Linhart
Témata: Red Baron Band, Paul Kowacz, Ian Paice, Purpendicular, Deep Purple, hard rock, blues rock
