Katarína Knechtová interview: Na co fetovat, když se stačí zamilovat

Vaše nové album Premeny vzniklo ve spolupráci s malým orchesterem. Proč jste se rozhodla pro toto uspořádání?
Spolupráce s orchestrem mě lákala odjakživa, akorát jsem čekala na ten správný čas a chyběl člověk, se kterým bych mohla něco takového udělat. Album je určitý balanc mezi pop-rockovými podobami a těmi orchestrálními. Je velmi citlivě zaranžované, aby písně neztratily svého ducha. Rozhodla jsem se pro tento krok po setkání s Adamem Kurucem. Jako první jsme přearanžovali Slnečnou baladu, a když jsem slyšela výsledek, řekla jsem si: "Hurá, konečně jsem po víc než deseti letech našla člověka, který chápe, co od té písně chci." Pak už bylo o další spolupráci jasno.

RECENZE: Katarína Knechtová ví, jak vyzrát na písničky o lásce

Aranžérsky album vychází z vašeho turné Prežijú len milenci, jehož první část proběhla na jaře. Nyní na podzim turné pokračuje. Bylo to tedy pro vás přínosné období?
Bylo to nejkrásnější turné, které jsem odehrála. Právě proto jsem usoudila, že by byla škoda, kdyby nové podoby písniček zůstaly nezachyceny. Letos navíc slavím výročí - 20 let na scéně, proto album Premeny dávám vlastně jako takový dárek sobě i fanouškům. Završením celého projektu bude příští rok v únoru koncert v pražském Divadle Hybernia.

MÁM RÁDA HUDEBNÍ SVOBODU

Prošla jste i vy jako zpěvačka za těch dvacet let nějakou zásadní proměnou?
Určitě ano. Zpívala jsem s kapelami IMT Smile a Peha, kde jsem získávala zkušenosti, ale ta největší proměna přišla, kdy jsem se vydala na sólovou dráhu a postavila se sama za sebe. Mám ráda hudební svobodu. Líbí se mi, že mi například zavolají Cigánski diabli, abych s nimi zpívala cikánské písně, a stejně tak se můžu věnovat elektronice s Christianem Eignerem, jako tomu bylo na albu Tajomstvá.

Na desce je úplná novinka FEA, která není v orchestrální aranži. Proč?
Zařadili jsme ji jako bonus track, symbolizuje konec jedné kapitoly, trochu se už dívám do budoucna. Zároveň to byla určitě forma psychohygieny, protože nahrávat se živým orchestrem a poslouchat to od rána do večera je pak už trochu na prášky. FEA je zkratka pro fenylethylamin, což je látka, kterou produkuje naše tělo, když jsme zamilovaní. Je často označována jako "droga zamilovaných", protože má stejné účinky jako opiáty. Vygooglila jsem to asi ve tři ráno a vznikla z toho písnička. Velmi mě to téma zaujala - na co fetovat, když se stačí zamilovat.

Klip se natáčel v New Yorku, jak k tomu došlo?
Pozvali mě zahrát pro slovenské krajany žijící v New Yorku, proto jsme natáčení klipu s touto cestou spojili. V našich podmínkách už vzniklo klipů dost a New York je tak zajímavé místo, že kamkoliv se člověk postaví, vypadá to dobře.

Jaké bylo hraní pro krajany? Mají přehled o slovenské kultuře?
Byla jsem mile překvapená, že ano. Ti, kteří se tam už narodili, vnímají Slovensko spíš skrze své rodiče, ale byla tam spousta lidí, kteří si život na Slovensku pamatují a pro které to byla velká nostalgie. Překvapilo mě, že stále sledují slovenské televizní programy a mají možná větší přehled o dění u nás doma než já sama.

vložte odkaz, text nemažte

Nasála jste v New Yorku nějakou inspiraci, která by se mohla odrazit ve vaší další tvorbě?
Je to velmi inspirativní město, ale moc vám nedovolí dýchat. Všechno je tam tak intenzivní, člověka to může úplně převálcovat. Energii toho města jsem si přivezla s sebou a pořád z ní tak trochu žiju. Všichni jsou tam velmi milí, pozitivně naladění, tamní způsob života vlastně lidem ani nedává čas, aby byli zachmuření.

INDIE MI DALA NADHLED

Nějaký silný impuls, jako cesta do Indie, po které jste zahodila celou hotovou desku, to ve vás nezanechalo?
Nedá se to srovnávat, v Indii jsem byla měsíc, je to úplně jiná země. Pokud to člověk nezažije, nemá šanci si představit, jak bude reagovat. Vsadit sama sebe do takového prostředí je pro Evropana velký šok. Lidé tam úplně jinak přemýšlí. Takže asi ne, až takový silný impuls jsem si z Ameriky nepřivezla.

Katarína Knechtová: Hrát unplugged koncert je jako být na pódiu nahý

Proč album skončilo v "koši"? V čem vás Indie přesvědčila, že není dobré?
Odjížděla jsem do Indie s tím, že mám víceméně hotovo, vrátím se a desku natočím. Ale získala jsem nadhled, a když jsem se vrátila, zjistila jsem, že to není dokončená práce. Začala jsem tedy odznovu a k těm původním věcem jsem se později už ani nevrátila. To, co jsem složila pak, bylo opravdu lepší a vzniklo z toho album Prežijú len milenci. Dnes to vnímám jako správný krok.

Na dvou posledních deskách se produkčně podílel Christian Eigner, který spolupracoval s Depeche Mode. Byla to vaše vysněná spolupráce?
Ano, usilovala jsem o ni už od začátku své sólové kariéry. Christiana jsem kontaktovala, už když jsem chystala první sólovku Zodiak. Tehdy mi jeho manažer na zaslané demonahrávky odpověděl, že to není zlé, ale měla bych na sobě ještě víc pracovat. Nevzdala jsem se a zkusila to znovu, když jsem připravovala album Tajomstvá. A to už se mu líbilo. Naše spolupráce tehdy byla stále na úrovni zpěvačka - producent, čistě profesionální. Nikdy jsem nechodila do studia připravenější než tehdy. Christian byl přísný a striktní, ale věděl, jak na mě.

A podruhé už to bylo jiné?
Když jsem pracovala na desce Prežijú len milenci, zkoušela jsem oslovit jiné producenty, ale stále to nebylo ono, měla jsem pocit, jako bych se vrátila někam do garáže. Tak jsem mu napsala, že mi zničil život a ať s tím okamžitě něco udělá (smích). Odepsal, ať přijdu do studia. A to už bylo úplně o něčem jiném, bylo to jako pracovat s kamarádem, nahrávali jsme to u něj doma a jedli meloun s jeho rodinou.

Plánujete s Christianem Eignerem spolupracovat i na dalším studiovém albu?
Nevylučuji to, zároveň ale ani nemůžu říct, že by se v tuto chvíli spolupráce na dalším albu rýsovala. Chci si teď trochu uspořádat myšlenky, mám v hlavě nějaké nápady a je možné, že si zvolím zase nějakou jinou cestu. Ale věřím, že pokud bych Christiana oslovila, nebránil by se tomu, máme opravdu dobré vztahy.

CHCI SE ZLEPŠIT VE HŘE NA KYTARU

Nějaké nápady tedy už jsou?
Ano, to je ta diagnóza hudebníka. S nahráváním desek je to jako s auty – jedno si koupíte, a už chcete nové. Mou prioritou teď je zdokonalit se ve hře na nástroje, abych se zase mohla někam posunout. Ráda bych potrénovala hru na kytaru, tu jsem v posledních letech trochu zanedbávala.

Zmínila jste, že jste začínala s kapelami IMT Smile a Peha. Uvažujete, že byste spolu po letech zase někde vystoupili?
Shodou okolností zrovna s IMT Smile proběhnou koncem roku speciální koncerty. Kapela mě oslovila, abych s nimi oslavila dvacet let od vydání první desky, jelikož jsem s nimi tehdy začínala.

A s Pehou nic neplánujete?
Ne. To je pro mě uzavřená kapitola.

text: Josef Martínek, foto: archiv zpěvačky, Tomáš Vlach (rozhovor)

Témata: Katarína Knechtová, Premeny, Divadlo Hybernia, IMT Smile, Peha