Objev české scény David Stypka: Na veselé písničky jsou tu jiní šíbři, moje deska bude o strachu

Vydáno 01.08.2016 | autor: Hana Bukáčková

Sedmatřicetiletý charismatický zpěvák z Frýdecko-Místecka David Stypka vydal nedávno EP s názvem Jericho jako ochutnávku z připravovaného alba, které vyjde zkraje příštího roku. Nejen o nových písních jsme si s ním povídali při jeho pražské zastávce.

Objev české scény David Stypka: Na veselé písničky jsou tu jiní šíbři, moje deska bude o strachu Tématem desky Davida Stypky prý bude strach. Foto: Lucie Levá

Davide, jak ses na naší scéně vlastně vyloupl?
Před dvěma lety jsme se dohodli s klukama z Bandjeez, že to prostě vezmeme vážně, že budeme muziku dělat, jak nejlépe umíme, a hodně jsme se bavili o tom, jak chceme, aby ty písničky zněly. Chtěli jsme být zajedno v tom, co mají lidem říkat. Natočili jsme desku. Na konci to ale prostě nebylo ono, byl jsem z toho smutný, nebyla tam ta živá a jamovací energie, kterou jsem tam chtěl dostat. Dodělali jsme desku až po master. No, a pak ji vzali a vyhodili do koše.

RECENZE: David Stypka není žádná rychlokvaška. Na EP Jericho zpívá autenticky a vyzrále

A co se dělo pak?
Odvezl jsem pár písniček do Prahy a dal jsem je lidem, o kterých si myslím, že vědí, co dělají, aby mi řekli, co mám s tou muzikou dělat. Jeden z těch lidí byl Martin Červinka, který i přes zvukovou clonu slyšel, že tam ty písničky jsou. A líbily se mu. Navrhl nám, abychom se na to zkusili podívat s producentem Martinem Ledvinou ještě jinak. Už od první chvíle jsem věděl, že to je ono. Výsledek byl wow, spadla mi brada. Ta kombinace Martina Ledviny a Lukáše Martínka ze Svárova - studia za Prahou - je prostě šílená, skvěle to funguje. Byl jsem rád, že nám to skvěle hraje a že se tam podařilo dostat energii, kterou jsem tam nedostal coby samoproducent.

 

Jakto, že se začínáš prosazovat až po třicítce, dříve to nešlo?
Já hraju strašně dlouho. Nejsem ale ten typ, co by se uměl někam tlačit. Trochu jsem se vyhecoval až s touhle kapelou, protože mi bylo líto, že hrajeme do zdi. Lokálně jsme totiž docela známí, na koncerty lidi chodí, ale jakmile jsme se dostali za Olomouc, moc lidí nás neznalo. Tak jsem si říkal, že s tím zkusím něco udělat, třeba se to někomu bude líbit a třeba někdo pochopí, jak to myslím.

vložte odkaz, text nemažte

O čem jsou tvoje skladby, do jakého žánru by ses zařadil?
Žánr? Spousta lidí by to chtěla označit jako písničkářství. Nebráním se tomu, v případě že se shodneme na tom, že písničkářství je něčí autentická a upřímná výpověď. Před deskou Čaruj jsem se rozhodl, že pokud to má mít smysl, musím být upřímný, i když to pro někoho - včetně mě - bude asi bolavé. Někdy je obtížné zpívat pro lidi, kteří na to nejsou nastaveni. Například písnička Helium je o tom, jak to mám s mámou a tátou, se svým synem, jsou tam hodně osobní věci a hodně bez obalu, až to někdy působí na lidi tak nablble, že to neschovávám. Ale řekl jsem si, že to ani nechci schovávat.

HUDBU BERU JAKO TERAPII

Zdá se mi, že se u nás teď vyrojilo hodně nových zpěváků, máš také ten pocit?
Nevím, přijde mi spíš, že je teď hodně poprockových kapel jednoho typu. Ale u zpěváků takový pocit nemám, je to možná tím, koho za ty zpěváky považujeme. 

Čím se od většiny našich zpěváků tedy lišíš?
Jestli jsem něčím jiný, možná tím, že moje písničky nejsou apriori veselé, nemají primární snahu bavit tím rozjuchaným způsobem. Jo, v tom jsem asi jiný. Kdybych hrál veselé skladby, tak budu trochu neupřímný. Na pódiu i mimo něj jsem sice asi člověk, který rád dělá srandu a miluju sarkasmus, ale u muziky to mám jinak. Beru to jako terapii. Na veselé písničky jsou tu jiní šíbři. Ode mě to asi juchačka nebude nikdy. Sám takovou muziku vlastně ani neposlouchám.

 

Je těžké se prosadit v českém hudebním rybníčku?
To nevím. Mohl bych to říct až ve chvíli, kdy bych se prosadil. Je pro mě těžké hodnotit to objektivně. Když se postavím mimo tu otázku, nemusí to být těžké, pokud člověk ví, co chce a dělá ty správné věci - tahle země není zas tak velká. Já se snažím, abych do toho nezabředl. Abych nepřemýšlel, jak tu muziku protlačit. Mám obrovské štěstí na vydavatele a producenta - cítíme to stejně a oni nijak netlačí na pilu, prostě se všichni jen snažíme, aby se hudba dostala blíže k lidem, které by mohla zajímat.

AUDIO: Nováček David Stypka už je vyzrálý písničkář. Svoje EP představí naživo s Jelenem

Co bys rád v hudbě dokázal?
Chtěl bych natočit album, se kterým budu spokojený... A to možná nebudu nikdy. V pětadvaceti jsem měl touhu, aby někdo ocenil to, co dělám. Teď se mi to trošičku modifikovalo a budu strašně rád, když si to někdo poslechne. A jsem fakt vděčný za to, že si nás teď poslechne o řád více lidí než dříve.

Z KORBEN DALLAS JSEM SI NA COLOURS SEDL NA ZADEK

Nedávno jsi vydal EP Jericho, co název symbolizuje?
EP se jmenuje podle jedné z písní na něm. Je to předzvěst desky, která vyjde v únoru a která by se měla jmenovat Neboj. Měla být poměrně monotématická - o strachu. Počítáme s tím, že na desce bude takových deset až dvanáct věcí.



Jsi autorem všech textů?
Ano, stoprocentním.

Jak se Ti hrálo na Colours of Ostrava?
Super. Začali jsme v obrovské průtrži mračen, ale i přesto tam bylo kolem padesáti věrných fanoušků. Naplnilo mě štěstím, že tam vydrželi v tom příšerném počasí. Pak přestalo pršet, plac se zaplnil. Bylo to moc příjemné. Pro mě to byl zážitek. Byl jsem mimochodem na Colours tři dny a viděl jsem jeden jediný koncert. Korben Dallas. A z toho jsem si sedl naprosto na prdel, byla to strašná šupa. Dlouho jsem nezažil takový příval energie.

Na podzim pojedeš turné s Jelenem, jak ses k takové přiležitosti dostal?
Spolupráce se nabízela, protože jsme ve stejné stáji a je to tak, že jsme se střídali ve studiu, oni roztáčeli desku, my dotáčeli EP. No a slovo dalo slovo... Těšíme se na to, je to asi 16 zastávek, končíme v Lucerně.

DO PROSINCE NEMÁME VOLNÝ VÍKEND

Jsi ze severní Moravy, odkud pochází spousta kvalitních muzikantů, nechystá se například nějaká spolupráce s krajany? Co vše bys rád v následujícím období stihl?
Plánuje se, ale zatím to ještě nemůžu prozradit. Je to v plenkách, tak to nechci zakřiknout. Ale jinak kromě této spolupráce se snažíme udržet kvartet, ať nám i nadále funguje ta naše chemie. Teď jsme jezdili se zpěvačkou Johankou Freywaldovou. Ale jinak neplánujeme, že bychom kapelu bobtnali a dělali nějaké featuringy. Do prosince nemáme volný týden. Turné s Jelenama, které jedeme od října do prosince, bude náročné. Nepřemýšlíme, co bude po turné, to se uvidí. V létě jedeme pár festivalů a budeme dokončovat nové album. Budu strašně rád, když se nám ho v únoru podaří vydat podle našich představ.

 
Co by sis přál, kdybys vylovil zlatou rybku a ta měla možnost splnit ti tři přání?
Když to beru hudebně, přál bych si teď strašnou spoustu času na to, abychom se mohli s kapelou zavřít někam do Beskyd na speciální místo, kde bychom nahráli desku. Osobně bych si přál celosvětový mír a lásku, život věčný atd.

 

Co bys vzkázal lidem a svým fanouškům?
Že jsem jim strašně vděčný, protože teď cítíme podporu na každém kroku, kam se hneme. Děkujeme, že si nás našli. Nechci znít pateticky, ale asi měsíc fičím na vlně vděku.

text: Hana Bukáčková, foto a video: Lucie Levá + SinglTon

Témata: David Stypka, Jelen, Korben Dallas, Martin Červinka, Martin Ledvina

zavřít