RETRO 2000 | Ozzy Osbourne: Hrozím se představy, že nikdo neslyší mé volání o pomoc

Už má nové album definitivní název?
Zrovna včera jsme se rozhodli, že se pojmenuje Down To Earth, nechtěl jsem už ptákovinu jako třeba Rising nebo Devil’n’Beast a podobně. Navíc ten název odpovídá charakteru alba. Je přímé, tvrdé a nic nepředstírá…

RETRO 90s | Příběh Ozzyho Osbourna: Od klempíře a řezníka přes zloděje až po heavymetalovou legendu

Text singlu Gets Me Through je velmi intimní výpovědí, ve které je cítit určité zklamání a únava z toho, že celý život vlastně hraješ někoho jiného.
Nemyslím, že jsem tím nějak zvlášť unaven nebo zklamán, spíš mě to děsí. Stále častěji se hrozím představy, že vlastně nikdo neslyší mé volání, a je to volání o pomoc. Že nikdo nerozumí tomu, co říkám, jako bych křičel do chladné, obludné zdi. Říkám: Jsem obyčejný, zranitelný člověk, nedělejte ze mě, co nejsem! O tom je Gets Me Through. Volání o pomoc.

Není to tvůj první podobný výkřik.
Křičím, prosím a bojím se celý život.

 Jen o sebe?
Někdy je to tak silné, že na jiné myšlenky nemám ani pomyšlení. Myslíš, jako že bych měl vyléčit svět z průseru?

„Snažím se léčit. Nikdy to ale nebude s mými nervy v pořádku.“

Často přispíváš – dokonce i anonymně – na různé charity…
Když vidím, že můžu pomoci, rád to udělám. Ale jsem na tomhle světě kvůli muzice, tak se snažím žít tak, abych naplňoval tuhle roli. A je to prostě role, nic víc. Na žvásty o smyslu života už dávno nevěřím. Je ale pravda, že to, co dělám mě naplňuje a cítím se šťastný.

Ozzy Osbourne - Nezaměnitelný zpěvák a showman nahlédl do pekla, své fanoušky ale dovedl do metalového nebe

Jsi pořád zažíváš tu schizofrenii? Jak jsi mnohokrát řekl: „Přijedu z turné a nemám stání, už bych zase vyjel. A na turné mám opačné pocity…“
Jednu dobu to bylo dost silné a otravné, všechno to ale souviselo s nervy. Snažím se léčit. Už nikdy to ale nebude s mými nervy v pořádku.

Nikdy jsi neměl rád ani studiovou práci. V tom se také nic nezměnilo?
Musím říct, že mi to lidé kolem mě dost usnadňují. Prostě nazpívám své party a tečka. A navíc jsem poslední desku dělal před stovkami let, takže mě to docela bavilo. S albem jsem spokojen, myslím, že je to podstatně vydařenější deska než Ozzmosis. Ta se moc nepovedla.

Tvůrčí a nahrávací štáb jsi ale skoro nezměnil…
Jsem rád, že jsem mohl spolupracovat s producentem Timem Palmerem, který je navíc mým dobrým dlouholetým přítelem, skvělým muzikantem a skladatelem. Podílel se i na několika skladbách. Kytaru nahrával Zakk Wylde, bicí Mike Bordin a basu Roberto Trujjilo.

Jsou na desce nějací hosté?
Ne.

Ty sám jsi však v posledních letech na několika zajímavých projektech hostoval (např. Rick Wakeman, Busta Rhymes, Tony Iommi)…
Jo, myslím, že toho bylo na můj vkus až příliš. Teď mě třeba přemlouvá Rob Zombie, abych něco nazpíval na jeho sólovou desku.

Black Sabbath jsou definitivně u ledu, nebo se ještě nadějeme nějakých aktivit?
Nejedná se o oficiální rozpad, protože pak vypadáš jako debil. Pořád něco říkáš a skutečnost je jiná. Takže o Sabbath nemluvím, až to bude aktuální – třeba v rámci Ozzfestu – tak něco podnikneme.

Text původně vyšel v časopisu Report č. 10/2001.

Článek je součástí retrospektivního cyklu iREPORTu, který přináší sondu do historie hudební publicistiky od doby vzniku časopisu Rock Report (později REPORT) v roce 1991. Vybrané články jsou doplněny dobovými fotografiemi a dalšími digitalizovanými materiály z bohatého redakčního archivu.

Text: Jan Petričko, foto: Ondřej Pýcha, archiv iREPORTU
Témata: Ozzy Osbourne, Black Sabbath, Princ Temnot, Down to Earth, heavymetal