ROZHOVOR | Richard Krajčo: Kryštof stagnoval a já nevěděl, zdá má smysl tuhle káru tlačit dál. Nové album jsme natáčeli ve studiích Petera Gabriela

Richarde, začněme tím nejaktuálnějším. Oznámil jste koncert k padesátým narozeninám v O2 areně. Kdy myšlenka na jeho uspořádání přišla poprvé?
Nabídka z O2 areny přišla už dávno. Já si jen nebyl jistý, ale během adventního tour jsem se rozhodl, že do toho půjdu.

RETRO: S kapelou Kryštof na turné V siločarách - Richard Krajčo měnil barvy a převleky, hráli zahraniční hosté

A jak dlouho ve vás rozhodnutí uzrávalo, než jste mu dal zelenou?
Asi jsem si potřeboval v sobě spíše uspořádat, jak by to celé mělo vypadat. A to do sebe začalo zapadat právě během adventního tour. Než jsem „dojel“ do Prahy, měl jsem jasno a na posledních koncertech už lidem oznámil, že jim přijde „překvapení“ do mailu a ať se mrknout na pozvánky.

Půjde o koncert jako takový, kdy zahrajete největší hity jako s Kryštof, anebo na něm ať už setlistem či speciálními hosty odvyprávíte svůj příběh?
Vím, že jsem prakticky pupeční šňůrou spjat s Kryštofem. Považuji jej za své dítě a obětoval jsem mu vlastně vše, co bylo možné … Přednost měly jen mé děti. Ale oslavu padesátin jsem si chtěl poskládat za sebe. Udělat si svůj večírek, kterého samozřejmě bude kapela součástí. Jen asi nepůjde vyloženě o odvyprávění příběhu, ale o večer, za který se mohu postavit a říct: TAKHLE JSEM SI TO PŘÁL a TO JSEM JÁ.

V jaké fázi příprav momentálně jste?
Je postavený playlist, scéna, hosté. Pracujeme na dramaturgii celého večera, což je se mnou vždy složité. Mám rád totiž styčné body, a pak se nechávám unášet. Takže nikdy moc nevím, co přijde. Řekněmě, že na koncertech, kde vystupuji jen za sebe, se do toho pokládám více jako herec, což je má profese.

Víte už, jak bude koncert dramaturgicky vypadat? Zda bude mít například jako show Taylor Swift „kapitoly“, kdy každá bude zachycovat jednu etapu vaší kariéry?
Takhle to mít nebudu. Na to si počkám k osmdesátce.

Příběh českého hitu: Kryštof - Zůstaň tu se mnou

Jak moc bude složité poskládat koncert tak, aby nebyl příliš dlouhý, ale zároveň obsáhl vše, co chcete, aby bylo jeho součástí?
To nevím. Udělám to tak jako vždy. A jak to bezesporu dělá každý. Pokusím se poskládat to nejlepší na prima párty.

Jak jste již zmínil, jste také hercem. S manželkou jezdíte po republice s projektem Kecičky a písničky. Plánujete i toto zařadit do programu?
Karin mi určitě bude zase režijně pomáhat, jako to dělá vždy od Srdcebeat tour, ale že bychom tam tahali Kecičky, to ne.

V anotaci koncertu uvádíte, že dorazí několik speciálních hostů. Už jste všechny kontaktoval? Případně je někdo, koho byste v O2 areně chtěl mít, ale už nyní víte, že to z nějakého důvodu neklapne?
Chtěl jsem tam mít „zásadní“ kolegy mé kariéry. Všichni přislíbili účast. Jsem jim vděčný a věřím, že to pro nás všechny bude fajn zážitek. Jejich totožnost se dozvědí až lidi v přítomném okamžiku.

Vraťme se při příležitosti oznámení koncertu k padesátinám zpátky na začátek. Vyučil jste se elektrikářem, od šestnácti jste hrával v klubech jako DJ. Pamatujete si ten moment, kdy jste si řekl, že byste chtěl mít kapelu a jezdit po koncertech?
V patnácti letech, hned když jsem sekl s fotbalem. Ale … já chtěl mít vlastně hlavně tu kapelu . A kdyby pán Bůh dal – aspoň jednu kazetu nebo CD. Vše se pak jen začalo kolem hudby motat, protože se z ní stala vášeň.

Koncertní pauza? Potřeboval jsem si odpočinout - možná i od kluků a jejich očekávání

Než jste vydali první studiové album, trvalo to osm let. Během toho se několikrát proměnili členové. Byly časy, kdy jste nevěřil, že Kryštof bude vůbec existovat?
V jeden okamžik ano. Dostal jsem role ve Slezském divadle v Opavě, pak Hamleta u Bezručů v Ostravě a vzápětí první lano do Národního divadla. Má divadelní kariéra se rozjela závratnou rychlostí, do toho přišla Medůza na ČT a Kryštof stagnoval v havířovské zkušebně. A já ještě stále jako student herectví po hodinách na konzervatoři, které končili o půl šesté večer, jezdil Trabantem do zkušebny, kde kluci měli pravidelně zpoždění a já nevěděl, zda má smysl, abych i tuhle káru tlačil dál. Tehdy podržel basák Nikolaj. To ten mě tehdy zlomil, ať tomu ještě dám šanci – rok, dva. Je dobře, že jsem ho poslechl.

Příběh českého hitu: Kryštof – Lolita

Který moment byl podle vás skutečným zlomem v kariéře? Bylo to vydání debutu Magnetické pole a singl Lolita, nebo ho vidíte ještě jinde?
Je to skládačka věcí. Lolita a hned druhý singl Ženy. Pak Obchodník s deštěm. A pak stovky koncertů a pak – další velký zlom Rubikon a hokejové haly. A potom Inzerát a vše co přišlo potom, včetně fenomenálních Kryštof Kempů.

Momentálně jste jednou z nejdéle hrajících kapel na české scéně. Máte – třeba pro začínající skupiny – nějaký recept na to, jak vydržet celý tenhle kolotoč, nezbláznit se z toho, a zároveň si udržet dobré vztahy se spoluhráči?
Uf. Nevím, co bych jim mohl radit. Doba je jiná, přístup se změnil. Čas se změnil. Mají to těžké. Držím jim všem palce a i když budu znít jak debilní motivační účet na Instáči: píle, víra, trpělivost, vášeň, odvaha. To potřebují. K tomu trochu talentu.

Měl jste vůbec někdy pochyby – z jakéhokoliv důvodu – že Kryštof může pokračovat dál? Případně kdy a s čím to souviselo?
Víte, že ani ne? Vše to byly malé věci vůči tomu, co nám Kryštof dával. Snad jen jednou. Po strahovských koncertech. Když jsem vyhořel, protože jsem měl pocit, že jsem „vše“ zažil. Víc, než o čem jsem snil. A musel jsem celého sebe sama napumpovat znovu tou vášní a touhou. Trvalo to pár let. Proto jsem vyhlásil i tu pauzu a začal trochu myslet na sebe a ne jen na všechny kolem.

S kapelou Kryštof momentálně připravujete nové album. Na podzim jste říkal, že ho budete nahrávat v Anglii. V jaké fázi momentálně jste a kdy by deska mohla vyjít?
Je hotovo. Album vznikalo ze sedmdesáti procent ve studiích Petera Gabriela Real World Studios a něco málo jsme v březnu dotočili v belgických DAFT studios. Byl to neuvěřitelný zážitek, který, myslím nejen mně, vlil okysličenou krev do žil. První ochutnávka vyjde na začátku června a celé album v říjnu.

RETRO 2000| Peter Gabriel: Dneska můžeš nahrávat desky v ložnici a přežít

V souvislosti s tím jste se rozhodli dát si na dva, tři roky koncertní pauzu. Jak se těšíte na léto, které i díky tomu budete mít nyní volnější?
Ano. Uděláme tu asi nejdivnější věc. Vydáme album a nepojedem tour. Ale pro fans určitě něco nachystáme. A já si mezitím natočím jeden seriál.

Rozhodli jste se pro pauzu i z toho důvodu, že si potřebujete odpočinout sami od sebe? Přeci jenom, poslední roky pro vás byly dost intenzivní.
No … upřímně … já si potřeboval odpočinout. Možná i od kluků a od jejich očekávání, že se bude pořád něco dít a hrát a já to všechno vymyslím a bude to príma. Potřeboval jsem, aby se všichni stali dospělí a převzali zodpovědnost za svůj život. A já se mohl nadýchnout a … paradoxně … si naložit víc a ujmout se zpět i manažerování, kterého jsem se na pár let vzdal.

Bez fanoušků není nic. Oni tomu všemu dávají smysl

Zhruba dvanáct let jste co dva roky pořádali Kryštof kempy. Před dvěma lety jste se rozhodli tuto kapitolu uzavřít. Jak náročné toto období bylo? Během prázdnin jste s fanoušky trávili celé víkendy...
Bylo to nejvíc, co jsem v životě zažil – po profesní stránce. Náročné to bylo, ale úúúúúúžasné. Jen jsme zestárli a v té formě už nemohli pokračovat. Nicméně právě letošní léto opět strávíme s fanoušky – jen jich bude něco kolem dvou set. Na Čtyři víkendy jsme si pronajali vinařství na Moravě a budeme tam pro ně k dispozici do roztrhání těla.

LIVE: Kryštof přivezl svůj Halywůd do Strážnice. V kempu se hrálo do ranních hodin

Zpočátku tomuto konceptu mnozí nevěřili, dnes za sebou obdobné „kempy“ mají Marek Ztracený, Mirai, další chystá Sofian Medjmedj. Ačkoliv rozhodně ne tak intenzivní, jako tomu bylo u vás. Těší vás, že jste dokázali, že to jde dělat i jinak?
Ano těší. Vím, že se sice dělá, jako by se to nestalo, ale tu bránu jsme rozkopli a ukázali, že to jde. A stvořili opravdu svět bez bariér pro fans i umělce. Od společných stanů, zpívání do rána, mytí zubů u stejných umyvadel až po afterpárty s buřtama – jen si je opékaly dva tisíce lidí a další trojka s námi skákala na Nedvědy, Nohavicu nebo Gotta. Byl to fenomén. Prodali jsme téměř šedesát tisíc vstupenek za pět minut každý rok. Jsem rád, že jsme to ve velkém dokázali i zakončit. Byl čas jít dál a přenechat to mladším.

Překvapilo vás, jak silná komunita kolem kempů vznikla? Lidé se na ně těšili, vy jste se i díky nim blíže seznámili se svými fanoušky…
Já byl v úzkém kontaktu s fans vždy. Miloval jsem „to cosi“ už od srazů Cure a DM na které jsem v Ostravě jezdil. Miluju tu fanouškovskou energii. Ostatně dodnes mám srazy s našimi „ultras“ a v podstatě denně se jim snažím věnovat . Bez nich není nic. Oni tomu všemu dávají smysl. Tady se jen vše spojilo dohromady. I díky ochotě všech do něčeho tak šíleného jít.

LIVE: Kryštof nechali rozzářit Konopiště oceánem mobilů, Krajčo zpíval "po ostravsky" a přidal Gottův song Srdce nehasnou

Jak obtížné pro vás bylo tuto kapitolu uzavřít? A proč jste se tak vlastně rozhodli učinit?
Bylo těžké učinit to rozhodnutí  … ale i jsem si oddechl. Nicméně po létě ve vinařství vám řeknu, jak proběhl ten upgrade.

Jako kapela o sedmi členech musíte dost plánovat. Víte už, jak budou vypadat vaše nadcházející roky? Na co se mohou vaši příznivci těšit?
Vím to celkem přesně až do roku 2029. Pak se uvidí. Ale myslím, že těšit se snad fanoušci můžou. Deska se, myslím, i po takové společné době povedla, tak minimálně budou mít co poslouchat.

Zpracovala: Andrea Štipčáková, foto: archiv Kryštof, Petr Klapper, Jaroslav Noska, Andrej Hresan, Petr Hrubeš, Jaroslav Fikota,
Témata: Richard Krajčo, Kryštof, Karin Krajčo Babinská, Kryštof kempy, Richard Krajčo "50", Rubikon