ROZHOVOR | Support Lesbiens: Czenda byl pro nás jasnou volbou. Po pátém pivu s duetem souhlasil

Nové album vydáváte po dlouhých šesti letech, přitom jste o něm mluvili už dříve. Kde se nakonec jeho vydání zdrželo?
Radek: Někdy to holt trvá… Když vynechám všelijaké peripetie, které práci na desce odkládaly nebo zdržovaly, tak si ty správný songy prostě dávaly na čas. Nechtěli jsme to uspěchat.
Hynek: Naše předposlední album Glow nám zabila covidová doba a my jsme se v roce 2020 rozhodli, že uděláme novou desku, takže zhruba od toho data jsme začali skládat nový materiál. Prvním singlem byla písnička White Lines (2020). Díky tomu, že byla docela dost úspěšná, tak nás to nakoplo k další práci. Nicméně to trvalo ještě čtyři roky, než jsme dodělali materiál na Sugarfire.

O albu mluvíte jako o nejlepším, které jste kdy udělali. Jde o slova, která interpreti často používají. V čem je tedy podle vás novinka lepší než předchozí desky?
Dušan: Touhle deskou jsem jednou provždy překonal pochybnosti, které mě jako umělce potkávaly. Míval jsem pocit, že moje tvorba není dostatečně vyspělá a nemůže nikoho oslovit. Psaní a zpívání písniček na Sugarfire šlo úplně samo, to čaro desky spočívá v tom, že jsem si na ní nemusel na nic hrát. Ano, tohle album je nejlepší, jaké jsem já osobně kdy udělal.
Radek: Je logický, že když na něčem usilovně pracuješ, je to jako tvoje dítě a máš pak pocit, že to je prostě to nejlepší, co z tebe kdy vypadlo. Je to možná jen pocit, ale ty to cítíš opravdově. Takže za mě je to určitě naše nejlepší deska.
Filip: Vždycky je to pro muzikanta velké osvěžení, když vydá po delší době novou nahrávku. Je to pro něj přirozeně momentálně to nejlepší. Ale cítím z toho radost a vyzrálost. Posunulo se to dál a líp to udělat nešlo. Teď už je to na posluchačích…

Příběh českého hitu: Support Lesbiens - Sweet Little Something

Lišil se tentokrát nějak proces práce na albu? Dělali jste něco jinak než v minulosti?
Hynek: Materiál vznikal v našich domácích studiích. Poslední rok to bylo hodně do plnejch. Chci poděkovat klukům z kapely, Ráďovi, Dušanovi, Filipovi a Márovi za skvěle odvedenou práci, já se tentokrát trochu vezl, dělali to prostě lépe, klobouk dolů. Nebudu porovnávat práci na desce Sugarfire s předešlými alby, pro mě bylo tentokrát všechno jinak… Velký dík patří také Ecsonovi Waldesovi, bez něj by to určitě takhle dobře nehrálo. Nebyla to naše první a věřím, že ani poslední, spolupráce. A v neposlední řadě také našemu vydavatelství Warner Music, že téhle desce dali šanci a šli do toho s námi.
Radek: Na rozdíl od Glow je tahle deska instrumentálně návratem ke klasice živých nástrojů. Programing je upozaděnej. I když je tam hodně synthezátorů, tak jsou nahrané živě.

Album je velmi rozmanité, najdeme na něm jak romantické písně, tak doslova párty songy i rockovější věci. Přijde mi, že jste se psaním chtěli hlavně bavit, nedělat nic na sílu. Nebo se pletu?
Radek: Jsem moc rád, že to tak vnímáš. Proto i ta deska tak trvala, chtěli jsme, aby z ní byla cítit radost z hudby a tvorba jako taková.
Dušan: Byla to skvělá zábava, ale i dřina. Každá píseň si žádá individuální přístup, někdy třeba zápasíte se třemi alternativami aranžmá na jednu písničku a to je opravdu časově náročný, někdy máte pocit, že se z toho zblázníte. Musíte se tomu odevzdat, mít pevné nervy a železnou trpělivost. Celé to ale dopadlo podle našich představ a do alba jsme vepsali všechno, co nás charakterizuje.
Hynek: Nepleteš se, proto to také trvalo tak dlouho. Support Lesbiens se vždycky snažili dělat melodické věci a nedbat na stylovou vyváženost, vždy tu bylo od každého stylu něco, a to jsme myslím zopakovali i na Sugarfire. Je nás pět a každý poslouchá hodně muziky, různých stylů. To se samozřejmě odráží i v autorské tvorbě. Myslím si, že je to dobře.

Z kolika věcí jste nakonec vybírali a je nějaká, která vás zpětně mrzí, že se na album (z jakéhokoliv důvodu) třeba nedostala?
Radek: Nevím přesný počet, ale demo songů se nahromadilo za ty roky docela hodně. Je tam, myslím, dost materiálu, ke kterému bychom se rádi v budoucnu vrátili. Některé songy potřebují zkrátka uzrát, takže není potřeba smutnit, že tentokrát nedostaly šanci. Navíc tam máme pár adeptů, na jejichž dokončení se moc těšim.
Dušan: Neprošla jedna balada, která měla asi šest alternativnich refrénů, no nepovedlo se ještě najít ten, u kterého bychom si řekli “to je ono!” Ta písnička mi bude hodně chybět, ale na dalším albu, až třeba vymyslíme dalších třináct refrénů, se určitě objeví!

Celkem se na desce nachází dvanáct skladeb, z toho tři jsou v češtině. Neuvažovali jste o tom, zda nevydat album jen o devíti písních a ty tři české si nechat na další? Aby se třeba nerozbil koncept alba? Případně co rozhodlo?
Filip: Dvě české písně na albu mají taktéž anglickou verzi, takže mi to přijde logické mít to při sobě. Jediný Dublin je pouze v české verzi.
Hynek: Na scéně jsme dvaatřicet let a od začátku zpíváme anglicky, ale posledních patnáct let koketujeme s češtinou, např. Životní (TV seriál Přešlapy), Máj (píseň ze stejnojmenného soundtracku k filmu F.A. Brabce), nebo Skořicová (duet s Ivou Pazderkovou) i na albech K.I.D. a Glow se najdou česky zpívané songy, není to u nás už nic nového. Sugarfire nebylo myšleno jako koncepční album, nyní je streamovací doba a lidé si vyzobávají jednotlivé songy.

V songu Dublin můžeme slyšet bývalého zpěváka Czendu. Jak ke spojení s ním došlo? Souhlasil okamžitě, nebo vás to stálo nějaké přemlouvání?
Radek: Napsal jsem song, který jsem cítil jako duet a přemýšlel, koho oslovit. Původně jsem tam cítil takovej drsnější ženský element, jako je Lenny. Ale pak, myslím, Hynka napadlo, že by to bylo hezké v češtině a co zkusit rovnou Czendu, protože kdykoliv jsme přemýšleli nad českýma songama, Czenda, jako textař, byl pro nás na prvním místě. Navíc má v kapele nesmazatelný odkaz. Tak jsem mu zavolal, vzal ho na pivo a po pátém kousku řekl, že jo. (smích)
Czenda: Když se mi ozval Ráďa, že by chtěl ode mě text k písničce na nové album, myslel jsem si, že je to jeden z jeho klasických vtípků. Nebyl. A to jsem ještě netušil, že zadání bude duet pro mě a Dušana. Každopádně můzy mi byly asi zrovna nakloněny, písnička se mi líbila, takže text byla radost psát. Nakonec ze spolupráce byly ještě další dva texty a sám jsem zvědav, jak se budou líbit. Kluci udělali melodický, zvukově pestrý album, držím jim pěsti, ať je úspěšné.
Filip: Pamatuji si jak jsme měli kapelový meeting a řešili čím tu desku ozvláštnit. Najednou se ze srandy řeklo: “A co třeba Czenda?” Na češtinu byl vždycky mazák a jaká kapela kdy udělala duet se současným a bývalým zpěvákem?

Myslíte, že by s vámi Czenda mohl nahrát něco i v budoucnu, nebo šlo z vašeho pohledu o jednorázovou záležitost?
Dušan: Czenda je výborný textař a vynikající zpěvák. Taky jsme se měli možnost poznat na natáčení klipu v Irsku pro náš duet Dublin a skvěle jsme si porozuměli, s Czendou je opravdu sranda. Takže za mě do budoucna určitě ano!
Radek: Jak už jsem řekl, Czendovy texty milujeme a rádi bychom, aby nám v budoucnu ještě nějaký napsal. I když už s náma nehraje, furt ho vnímám, jako rodinu. Co se týče vokální stránky, tak nikdy neříkej nikdy. Jeho barva hlasu s Dušanem skvěle funguje.
Hynek: Rozhodně se další spolupráci s Czendou nebudeme bránit. Napsal skvělé texty přímo na tělo Dušanovi a díky tomu si spolu také neuvěřitelně sedli.

O jiné spolupráci – duetu - jste neuvažovali?
Radek: Uvažovali jsme ještě u jednoho songu, ale ten se na tuhle desku nestihl dodělat, takže příště!
Dušan: Kontaktovali jsme Lady Gaga, říkala že s ní máme počítat na další desku. (smích)

Desku jste pojmenovali po písni Sugarfire. Proč právě po ní?
Filip: S názvem Sugarfire jsem přišel já a pojmenoval jsem tak první demo verzi této skladby. Dušan se tím inspiroval a napsal na to super text. Nakonec jsme si v kapele řekli, že ten název se nám na koncept celého alba hezky hodí a vystihuje jeho náladu.
Dušan: Je to song který má říz, ale svým způsobem je v něm i cit. Takhle bych charakterizoval celý album. A líbilo se nám to slovo samotný. Sugarfire přece zní cool, nemyslíte?

Album doprovází zajímavý přebal, na němž můžeme vidět muže v plamenech. Odkazuje k něčemu? Nebo proč právě takový vizuál?
Filip: Odkazuje právě na ten vibe celé nahrávky. Panenka je jakýsi symbol dokonalé krásy, čistoty a nevinnosti. Píseň (i celé album) Sugarfire je o lidské bytosti, která navenek působí nevinně a dokonale, ale také v sobě ukrývá nespoutanou vášeň, charisma, obrovskou energii a nezkrotného zlobiče. Hořící panenka je tedy alegorií na tuto osobnost - tzv. hořící cukr. Celý grafický koncept jsem spoluvytvářel s mojí přítelkyní Kateřinou Barvíkovou. Byla to celkem zábava, zapalovat panenku. Mysleli jsme samozřejmě ekologicky, dali jsme tomu jen jeden pokus a výsledek je cover alba. Nejedná se tedy o žádnou grafiku se speciálními efekty.

Plánujete nové album představit i koncertně? Kde vás případně fanoušci mohou vidět?
Hynek: Plánujeme určitě křest, vypadá to spíš až po novém roce a na jaře 2025 bychom rádi vyjeli na Sugarfire Tour. Nejbližší koncert je 23. listopadu v Kladně na Bohém Music Festu 2024 nebo 15. prosince v Karviné, kde už lidem zahrajeme nějaké nové songy.

Text: Andrea Štipčáková, foto: archiv Support Lesbiens
Témata: Support Lesbiens, Dušan Marko, Hynek Toman, Filip Fendrych, Radek Tomášek, Sugarfire